Výstava Zaniklé chrámy - živá hudba

Výstava Zaniklé chrámy - živá hudbaFoto: Jana Šustová

Chrámy a hudba - to patřilo vždycky k sobě. Velebný zvuk varhan, sehrané zpěvy mnichů při nešporách i nesourodé hlaholení věřících během bohoslužby - tím vším nasákly během staletí stěny všech kostelů. Muzeum české hudby připravilo na to téma výstavu, na kterou nás teď pozve Jakub Šiška.

Friedrich Bernhard Werner: kostel sv. Maří Magdalény a klášter dominikánů na Malé Straně. Cca 1750. Kopie kresby. Národní památkový ústavFoto: Jana Šustová

Mohlo by se zdát, že centrum Prahy nemá o kostely nouzi. Dříve jich ale bývalo mnohem víc: některé zmizely ze světa úplně, jiné už neslouží svému původnímu účelů. A právě na hudbu, která zněla v těchto zaniklých kostelech, se výstava zaměřuje. Jde např. o někdejší kostel sv. Maří Magdaleny, ve kterém dnes sídlí Muzeum české hudby, kapli Božího Těla, která stála uprostřed Karlova náměstí anebo slavnou Betlémskou kapli. Ke každému objektu se podařilo dohledat několik často neznámých a dosud nezveřejněných exponátů. Ty nejvzácnější nedovolili archiváři ponechat ve vitrínách po celou dobu výstavy, a tak je muzeum musí po čase nahradit jinými, říká autorka výstavy Dagmar Štefancová. 

Kancionál literátů od Sv. Michala na Starém Městě, 1587Foto:  České muzeum hudby

"Chtěla bych upozornit na kancionál literátů od svatého Vavřince, který byl dlouhou dobu pokládán za pramen z Nového Města, potom na kodex zlatníků, kteří měli jako svůj kostelík kostel sv. Eligia v dnešním areálu Klementina. Ten kodex vznikal v rozpětí 14. - 16. století a je to nejcennější exponát na této výstavě. Potom například. graduál Arnošta z Pardubic, který se sice vystavuje jako faksimile, ale je to také krásný pramen ze 14. století."  

Graduál Arnošta z Pardubic, 1363Foto:  České muzeum hudby

Každý kostel míval zejména v době baroka svůj vlastní pěvecký sbor. Ty větší, zejména pokud byly pod patronací řeholních řádů, pak i vlastní orchestr. V chrámech zněly především skladby ve své době obecně známé, byly ovšem i případy, kdy kostel měl vlastního skladatele. 

Václav Holan-Rovenský: kancionál Capella Regia Musicalis, tisk Praha 1694Foto:  České muzeum hudby

"Takovou výjimkou byl například servitský kněz Kajetán Vogel, který působil u svatého Michala a skládal hudbu. Jeho skladby se hrály nejen v Praze, ale zachovaly se v opisech po celých Čechách. Těch známých jmen není zase tak příliš mnoho, možná z těch nejznámějších to bude Michna, Holan-Rovenský, Tůma, na Malé Straně Lohelius Oehlschlägel, který působil tady u Maří Magdalény. Potom samozřejmě v každém tom kostele bylo literátské bratrstvo a velmi mnoho těch kancionálů se zachovalo do dnešní doby," říká Dagmar Štefancová. 

Ozdobný železný klíč, cca 1500Foto:  České muzeum hudby

Ukázky hudby zaniklých pražských kostelů mohou návštěvníci slyšet buď přímo na výstavě v audioprůvodci, anebo na některém ze 4 doprovodných koncertů. Výstavu s názvem Zaniklé chrámy - živá hudba můžete navštívit v Muzeu české hudby v Praze na Malé Straně do 4. února.