Propagace fondů EU stála čtvrt miliardy, povědomí o pomoci z unie ale podle NKÚ nezvýšila
Propagace evropských fondů, projektů a operačních programů stála stovky milionů korun, ale povědomí veřejnosti o pomoci z Evropské unie nevzrostlo. Uvedl to dnes Nejvyšší kontrolní úřad. Peníze na propagaci vynaložily ministerstvo školství, ministerstvo práce a sociálních věcí a Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy.
Kontroloři se zaměřili na mediální a propagační projekty a kampaně za téměř 250 milionů korun financované prostřednictvím čtyř operačních programů v letech 2008 až 2015.
To, že se povědomí o Evropské unii, operačních programech i konkrétních podpořených projektech nezvýšilo, vyplývá podle NKÚ z průzkumů a hodnoticích zpráv o dopadu těchto aktivit. "Řadu z nich si nechala zpracovat sama kontrolovaná ministerstva," uvedli kontroloři.
Například z několika průzkumů z prosince 2013 vyplývá, že povědomí o existenci fondů zůstávalo od roku 2011 na stejné úrovni. Jak v roce 2011, tak o dva roky později vědělo o fondech EU zhruba 74 procent obyvatel ČR.
V případě operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace povědomí kleslo. Proti roku 2011 si v roce 2013 také méně lidí myslelo, že informace o evropských fondech jsou jasné, srozumitelné, konkrétní a přesné. "A to navzdory tomu, že se do propagace investovalo tolik peněz," poznamenal NKÚ.
Míra znalosti programů se zdvojnásobila, oponuje MŠMT
Ministerstvo školství v reakci uvedlo, že se povědomí lidí o dotačních programech výrazně zvýšilo. "U široké veřejnosti se míra podpořené znalosti OP ke konci programového období (únor 2014 - říjen 2015) více než zdvojnásobila," sdělil úřad na svém webu.
Z kontrolovaných peněz vynaložených na publicitu se nejvíce utratilo za televizní a rozhlasové spoty, které propagovaly projekty financované z kontrolovaných evropských fondů. Tyto spoty za 138 milionů korun ale podle NKÚ neobsahovaly žádné informace o tom, kolik se za úspěšné projekty zaplatilo.
Často chyběly také informace o tom, že úspěšné projekty spolufinancovala ČR ze svého rozpočtu. Ministerstvo školství reagovalo na tyto výtky tím, že podrobné informace byly k dispozici na webu.
V případě operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace vysílaly televize a rádia většinu spotů až těsně před ukončením operačního programu, což evokuje spíše potřebu vyčerpat evropské peníze než průběžně informovat o jejich přínosech, upozornil kontrolní úřad. Podle ministerstva školství ale nebylo možné vzhledem ke specifikům operačního programu provést kampaň dříve.
Nedostatky kontroloři našli i při přípravě mediálních kampaní. Při schvalování konkrétních projektů kontrolovaná ministerstva ani regionální rada nehodnotily, jestli jsou rozpočty na mediální kampaně a další projekty přiměřené.
V řadě případů Nejvyššímu kontrolnímu úřadu ani nevysvětlily, jak v projektech stanovily předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. "To je přitom důležité už jen proto, aby bylo možné vyhodnotit, jestli i ta nejlevnější nabídka není ve skutečnosti předražená," uvedl NKÚ.
