Vyšší dožití je dobře pro lidi, ale špatně pro rozpočet. Debata o reformě penzí je otevřená, míní Marek

Prezident Petr Pavel se bude nadále snažit zprostředkovat jednání o důchodové reformě. Oznámil to po pondělním setkání se zástupci ministerstva práce a sociálních věcí. Toho se původně měli zúčastnit i zástupci hnutí ANO, minulý týden ale svou účast zrušili. „Ta diskuse pro ty, kdo budou chtít, není uzavřená,“ řekl v rozhovoru pro Radiožurnál poradce prezidenta republiky a hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády David Marek

Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády David Marek | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas

Podle pana prezidenta byla tématem toho dnešního odpoledního jednání data z aktuální zprávy o stavu důchodového systému. Co z těch dat vyplývá?
Šlo o materiál, který si vyžádalo hnutí ANO, aby se mohlo diskutovat na základě těch nejnovějších odhadů vývoje důchodového systému, která už v té aktualizaci zahrnují demografické prognózy z loňského roku. Diskutovali jsme tedy alespoň s panem místopředsedou vlády a s panem prezidentem.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si rozhovor s ekonomem Davidem Markem

Pro mě osobně nejzásadnější sdělení té aktualizované zprávy o vývoji důchodovém systému je, že se nám demografie zlepšila. Zlepšila v tom smyslu, že se budeme dožívat patrně déle, než očekávala předchozí prognóza. Z pohledu důchodového systému je to ale bohužel špatně, protože to znamená větší zátěž pro důchodový systém.

Pokud budou lidé žít déle, budou dále pobírat důchody a znamená to za jinak stejných podmínek hlubší schodky než při předchozích demografické prognóze. To bylo to zásadní.

Druhá zásadní věc je, že ta nová projekce důchodového systému ukazuje už vliv loni přijatých opatření na důchodový systém.

„Budeme se dožívat patrně déle, než očekávala předchozí prognóza. Z pohledu důchodového systému je to ale bohužel špatně, protože to znamená větší zátěž pro důchodový systém.“

David Marek (ekonom, poradce prezidenta )

Zjednodušeně, všechny ty vlivy dohromady, které jsem jmenoval, povedou k tomu, že převáží to dosavadní reformní úsilí vlády a místo aby ty schodky kolem roku 2060 vrcholily na pěti procentech hrubého domácího produktu, pak to bude na necelých třech procentech HDP.

O kolik déle bychom podle té aktuální prognózy měli žít?
To se mě ptáte na moc velké detaily, to teď v hlavě nenosím.

Já jsem spíš myslel, jestli je to zásadní prodloužení v řádu let, nebo v řádu měsíců.
Zásadní to není, ale je to posun tím pro důchodový systém více zatěžujícím směrem. Je to dobře pro lidi, ale špatně pro rozpočet.

Otevřené dveře, prázdné židle 

Pan prezident po pondělním jednání řekl, že se nevzdává a že se bude dál snažit zprostředkovávat jednání o důchodové reformě. Mluvil třeba o kulatém stole se zástupci tripartity a s odborníky. Mluvili jste ještě o nějakých možnostech, jak tu debatu dál vést?
Primárně pořád platí, že dveře na Hrad jsou pro zástupce hnutí ANO stále otevřené. Proto na dnešním jednání zůstaly neobsazené židle, které čekaly na pozvané účastníky. Ta diskuse pro ty, kdo budou chtít, není uzavřená. Mají kdykoli otevřené dveře a mohou se do té debaty opět zapojit.

Teď se posouváme do roviny, kdy bychom chtěli, aby se ty základní věci diskutovaly více i mezi širší laickou veřejností, tak aby to bylo potom i doufejme snáze pochopitelné pro každého z nás.

Zklamání z ANO, kompromis a vyhlídka kulatého stolu s odborníky. Pavel hodnotí jednání o důchodech

Číst článek

Někdy se v těch termínech obyčejný člověk může ztrácet a je velmi důležité, aby tomu každý rozuměl, aby se to na základě toho mohl rozhodnout například i v příštích volbách.

Hnutí ANO odůvodnilo svou neúčast tím, že představitelé vlády opakovaně řekli, že reformu penzí prosedí nehledě na názor opozice. Mluvil pan prezident s panem Jurečkou i o tom? Je vůle na straně vládní koalice ten návrh reformy upravit třeba na základě toho chystaného kulatého stolu?
Ano, stále je možnost některé věci změnit. Víme o některých parametrech, které se dají ještě diskutovat a ta možnost je samozřejmě otevřená i pro projednání ve vládě, respektive mezi prvním a druhým čtením v parlamentu.

Takže právě i tento odborný panel, kde budou demografové, ekonomové, a kde už se k nám od řady odborníků dostaly relevantní poznámky, relevantní podněty k zamyšlení nad určitými detaily důchodového systému. Byla by škoda nevyužít té příležitosti a nevtělit je do té současné reformy.

Které věci z vašeho pohledu by bylo rozumné upravit?
Můžeme se bavit o tom, jak bude definovaná délka penze. Jestli to bude nějaká fixní hodnota 21 nebo 20 a půl roku, nebo jestli se vrátíme k definici, že by to měla být zhruba čtvrtina života nebo té očekávané naděje dožití.

Ekonom: Pro nastartování důchodového systému je nutné získat důvěru populace. To se zatím nedaří

Číst článek

To je třeba jeden z takových detailů. On se může zdát být možná pro někoho nedůležitý, ale v posledku to může v průběhu let začít hrát docela důležitou roli.

Tato změna, o které jste mluvil, podle těch demografických studií, by vedla ke zpomalení nebo ke zrychlení růstu věku pro odchod do důchodu?
Tato změna, která mě osobně přijde spravedlivější a transparentnější a vlastně i spravedlivější napříč generacemi je zároveň, a to je nutno dodat, o něco méně příznivá finančně.

Byla by více zatěžující na státní rozpočet. Ale ne zas o tolik, abychom nezvážili ten argument generační spravedlnosti.

Vy jste byl na tom pondělním setkání i na tom minulém setkání, kterého se ještě zúčastnili politici z hnutí ANO. Můžete potvrdit to, o čem mluvil pan prezident, tedy že byla dohoda, že hnutí ANO pošle do sedmého dubna podklady pro to další jednání, a že tak hnutí ANO neučinilo?
Ano, bylo to tak. Hnutí ANO si samo vyžádalo některé podklady od druhé strany. Samo slíbilo dodat některé materiály a nepřišlo vůbec nic. Všichni ostatní, kteří se zavázali k tomu dodat nějaké podklady, vyžádat podklady, své úkoly splnili a z této jedné strany nepřišlo vůbec nic.

Minimální mzda by měla do roku 2029 vyrůst na 47 procent průměrného výdělku, schválila vláda

Číst článek

Ministr Jurečka po tom dnešním jednání řekl, že vládě návrh penzijní reformy nebo změn důchodového systému předloží 30. dubna. O prázdninách očekává, že návrh projedná sněmovna. Neměl by v tom případě ten kulatý stůl, o které mluvil pan prezident, že by ho očekával na přelomu května a června, dřív, třeba ještě před tím jednáním vlády?
Nabízí se v podstatě dvě možnosti. Buď aby to bylo opravdu dříve, nebo naopak, aby byl potom mezi tím druhým a třetím čtením v závěru prázdnin, respektive na začátku září.

Tady se ještě pan prezident nerozhodl, který z těch dvou termínů bude vhodnější. Ono na druhou stranu, čím budeme v té politické diskusi dále, tím více budeme vědět, kde jsou ty hlavní body střetu.

Kde je ten hlavní nesoulad, kde jsou ty argumenty pro a proti a budeme na ně moci i v té odborné úrovni reagovat. To by hrálo spíše pro ten pozdější termín.

Tomáš Pancíř, jud Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme