Spor o windfall tax. ‚Nemanipulujte, nelžete,‘ říká ekonom Hampl akcionáři ČEZ. Ten chce žalovat stát
Národní rozpočtová rada má podle svého šéfa Mojmíra Hampla odhad, že mimořádné výdaje státu, které nejsou dosud pokryty, činí ještě 34 miliard korun. Tedy dvojnásobek původního údaje ministerstva financí. I proto má pokračovat daň z mimořádných zisků. „Jsou to všechno účelová čísla,“ reaguje iniciátor spolku minoritních akcionářů ČEZ Pavel Grünfeld. Po 1. červenci chce podat žaloby na stát kvůli poškození hodnoty akcií a diskriminaci minoritářů.
Někteří minoritní akcionáři energetické firmy ČEZ, kterou z většiny ovládá stát, podají žaloby kvůli údajnému poškození své investice do akcií společnosti. Čekají ale až na polovinu roku, kdy končí lhůta pro podání daňového přiznání pro právnické osoby.
„Následně přijmeme všechny potřebné kroky,“ uvedl Pavel Grünfeld, iniciátor sdružení minoritních akcionářů ČEZ, který byl hostem pořadu Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus. Spolu s ním diskutoval o krocích státu v energetice, především zavedení daně z mimořádných zisků známé jako windfall tax, ekonom a předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl.
Podle Grünfelda po odevzdání všech daní k prvnímu červenci oficiálně vzniknou ČEZ nejen kvůli této dani škody. Pak podle něj přijde čas na žaloby a „další cesty“. „Určitě se budeme také na valné hromadě ČEZ obracet na představenstvo a dozorčí radu společnosti, které jsou za to odpovědné,“ uvedl Grünfeld.
Vedení firmy podle něj totiž spolupracuje se státem jako s jedním z akcionářů, což je diskriminační vůči ostatním. Napadnout chce windfall tax také u Ústavního soudu kvůli způsobu jejího zavedení ve Sněmovně. Podle něj to bylo formou přílepku.
Mojmír Hampl, který je mimo jiné také minoritním akcionářem ČEZ, reagoval, že postup vlády jako diskriminační nevidí. Podle něj byla opatření státu pro řešení energetické krize oprávněná. To, že dopadla nejvíc na výrobce elektřiny, jako je ČEZ, je navíc podle něj správné, protože právě vysoké ceny elektřiny byly v Česku největší problém, na rozdíl od jiných států.
ČEZ odvádí nejvíce
Cestu zavedení windfall tax také nepovažuje za protiústavní. Parlament ji schválil jako pozměňovací návrh k novele zákona o dani z příjmů, což podle Hampla není nic neobvyklého. „Například všichni dnes platíme daně podle poslaneckého návrhu poslance (Andreje) Babiše z roku 2020, která změnila příjmové daně, takže říkáte, že je vlastně všichni čtyři roky platíme ilegálně,“ reagoval Hampl na Grünfeldovu kritiku.
Zrušte windfall tax a odvody z elektřiny, než bude pozdě, varují vládu minoritáři ČEZ
Číst článek
Sdružení akcionářů ČEZ napadá nicméně hlavně předloňské rozhodnutí vlády, že kvůli energetické krizi, s níž měl stát mimořádné náklady odhadované původně na víc než sto miliard korun, zavedl mimořádná opatření, která mu na to přinesou potřebné příjmy. Vláda ale podle Grünfelda nastavila opatření tak, že dopadla hlavně na ČEZ a tím i na hodnotu majetku minoritních akcionářů. Navíc cílem vlády podle Grünfelda nebyly jen vyšší příjmy pro stát, ale právě i snížení ceny akcií, aby mohla výhledově levněji vykoupit minoritní 30procentní podíl v ČEZ, a to kvůli stavbě až čtyř nových jaderných bloků, tvrdí.
Vláda na konci roku 2022 schválila tzv. windfall tax, tedy daň z mimořádných zisků pro energetické, těžební a petrolejářské firmy, ale i pro šest největších tuzemských bank. Daň platí od roku 2023 až do roku 2025. Druhým opatřením bylo zavedení povinných odvodů z tržeb výrobců elektřiny nad vládou určené stropy pro rok 2023. To se opíralo o nařízení Rady EU, která tak reagovala na mimořádnou situaci roku 2022 v energetice, hlavně na raketový růst cen.
Mimořádnou daň nebo odvody zavedla řada zemí EU. Podle Grünfelda ale jen Česko oboje najednou, což opět mělo poškodit ČEZ.
Energetický kolos zaplatil státu loni na těchto daních 40 miliard korun, zhruba 30 miliard na windfall tax a 10 miliard na odvodech. Například banky na windfall tax ale zaplatily jen 700 milionů korun, ačkoliv původně od nich stát chtěl vybrat 33 miliard korun. Sám ČEZ tak poslal státu dvě třetiny z toho, co zaplatili na obou opatřeních všichni ostatní. „V zásadně všude v Evropě, kdy bylo přijato jenom jedno z těch opatření, tak všechny energetické firmy státy žalovaly,“ upozornil Grünfeld.
Zatím není verdikt
Opatření české vlády je podle něj i v rozporu s evropským právem, což má dokládat stanovisko odboru kompatibility Úřadu vlády, které dal v rámci připomínkového řízení k návrhu na zavedení zmíněných odvodů z nadměrných tržeb v listopadu 2022.
Otázky a odpovědi: Vláda chce závazné nabídky na čtyři velké jaderné bloky
Číst článek
V tomto stanovisku stojí, že návrh je „částečně slučitelný s právem EU“. Předkladatel návrhu, ministerstvo průmyslu a obchodu, poté ale připomínky vypořádalo úpravou důvodové zprávy.
Podle Mojmíra Hampla v Evropě doposud neexistuje pravomocný verdikt soudu v případech, kdy byla podaná kvůli windfall tax nebo odvodům žaloba. A jedině soud přitom může určit případnou protiprávnost některého opatření nebo i jejich souběhu. Sám je přesvědčen, že rozpor s právem u zavedení windfall tax a odvodů z tržeb pro výrobce elektřiny není.
V nařízení Evropské rady podle něj jasně stojí, že členské země mají možnost zavést minimálně to, co je v něm napsáno. „A samozřejmě mají potom pole působnosti dělat věci, které jdou nad rámec toho nařízení a řada zemí je také zaváděla. Například Portugalsko zdaňovalo supermarkety nebo byly země, které zaváděly windfall tax na neenergetickou výrobu s mnohem vyšší sazbou než Česká republika,“ upozornil Hampl. Sazba byla v Česku stanovena na 60 procent.
„Já jsem v každém případě přesvědčen o tom, že zavedení windfall tax bylo v pořádku, že to byl makroekonomicky a fiskálně správný nástroj,“ uvedl Hampl. Podle něj by windfall tax navíc rozhodně měla pokračovat minimálně ještě tento rok, zatímco minoritní akcionáři ČEZ si myslí, že s pominutím energetické krize by měla daň již od letoška skončit. Protože stát už nemá žádné mimořádné výdaje s krizí.
Drahé energie či velká byrokracie potápějí Německo do recese. ‚Je těžké konkurovat,‘ říká expertka
Číst článek
Podle Hampla to ale takhle není. „To je falešný a nepřesný argument. Já se ho snažím vysvětlit, protože tito lidé, kteří to říkají, do toho nezapočítávají minulé náklady, které vznikly ještě předtím, než byla windfall tax vůbec zavedena,“ vysvětlil Hampl. Jde například o dotaci „úsporný tarif“ pro spotřebitele elektřiny z podzimu 2022.
Ministerstvo financí na začátku roku uvedlo, že na windfall tax a odvodech vybralo přes 58 miliard korun. Výdaje státu ale podle něj byly nakonec o 17 miliard korun vyšší. A tuto částku také plánuje vybrat od všech dotčených firem letos, proto má windfall tax pokračovat. Odvody již skončily na konci roku 2023.
Společnost ČEZ ale v březnu uvedla, že podle svých odhadů letos sama zaplatí na windfall tax dalších 20 až 30 miliard korun. Minoritní akcionáři tak zpochybňují výpočty ministerstva.
Ministr pracuje na analýze
Podle Hampla má Národní rozpočtová rada nyní odhad, že mimořádné výdaje státu, které nejsou dosud pokryty, ale činí více, a to 34 miliard korun. Tedy dvojnásobek původního údaje ministerstva financí. I proto je podle něj pokračování windfall tax daně minimálně ještě letos potřeba.
Česko nevzkvétá. Spíše než štika v rybníce jsme ten líný kapr u dna, říká prezident NKÚ Miloslav Kala
Číst článek
„Jsou to všechno účelová čísla,“ reagoval na to Grünfeld s tím, že v mimořádných příjmech státu má být i vysoká dividenda z ČEZ. „Nemanipulujte, nelžete, já to tam mám,“ reagoval Hampl. „Já nemanipuluji,“ dodal zástupce malých akcionářů ČEZ a poukázal také na podle něj neoprávněně vysoká čísla státu, která vykazuje z odvodů od výrobců elektřiny.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) k odhadům řekl, že nyní pracuje na analýze, kterou dokončí, jakmile budou jasné skutečně zaplacené daně za rok 2023, tedy k 1. červenci. Příjmy státu za loňský rok se tak ještě můžou změnit, protože firmy platily daň i odvody formou záloh, které se musí do poloviny roku definitivně doúčtovat. Analýzu má poté dostat vláda a na jejím základě rozhodnout, jak dál s windfall tax.
Ministerstvo financí i vláda už dříve nezákonnost opatření odmítly včetně diskriminace minoritních akcionářů ČEZ. „Je nutné jednoznačně odmítnout, že by se stát například zavedením daně z mimořádných zisků dopustil poškození práv minoritních akcionářů ČEZ. Toto opatření prošlo standardním legislativním procesem a bylo transparentně schváleno,“ uvedla mluvčí Úřadu vlády Lucie Ješátková.
Vedení ČEZ dříve ke stížnostem minoritních akcionářů uvedlo, že jedná v souladu s daňovým řádem ČR.
Celý pořad Peníze a vliv si můžete poslechnout v přiloženém audiu nahoře v článku.
