Demokracie v ohrožení?
Přehodnocováním hodnot by se dal nazvat nedávný návrh Thorstena Freie z parlamentního klubu německých křesťanských demokratů zrušit v EU individuální právo na azyl a nahradit ho každoročním přijímáním stanoveného kontingentu uprchlíků z mimoevropských zemí.
Podávat žádost o azyl v EU – a čerpat tím pádem i finanční podporu – by tudíž už nebylo možné.
Co s pronásledovanými lidmi, kteří se do Evropy přesto ilegálně dostanou, Thorsten Frei neřeší. Že by to ale znamenalo postavit na hlavu celou evropskou konstrukci lidských práv i ženevskou konvenci na ochranu uprchlíků z válečných zón, ví nepochybně i on sám. A jak poznamenal, chtěl svým návrhem především rozvířit debatu. Což se mu zřejmě povedlo.
Faktem na druhé straně je, že je to strategie, která má do jisté míry šanci vzít vítr z plachet populistům z německé Alternativy pro Německo, parlamentní strany, srovnatelné co do rozdmýchávání protiuprchlických nálad a národoveckých vášní jen s českými okamurovci.
Ovšem s tím zásadním rozdílem, že zatímco AfD posiluje, až z toho německým demokratům přechází zrak, Okamurova SPD už tradičně stagnuje pod deseti procenty.
AfD v průzkumech vede
Není to proto, že by zdejší voliči byli snad o tolik „demokraticky uvědomělejší“ než voliči v sousedním Německu. Je to mnohem spíš z toho důvodu, že zdejší nespokojení občané mají na výběr.
Svou frustraci mohou ventilovat volbou hnutí ANO, které je přes všechny výhrady přece jen demokratickou variantou. Jak se ukázalo při hlasování pro obrannou smlouvu se Spojenými státy, má jeho populismus jasné hranice.
Popularita Scholzovy vlády klesá, spokojen je s ní každý pátý Němec. Daří se naopak pravicové AfD
Číst článek
Z tohoto úhlu pohledu – a s velkou nadsázkou, – lze i v Babišově koketování s Viktorem Orbánem najít pozitivní rys: voliči, fascinovaní autoritářskými režimy, se v náručí Andreje Babiše mohou právem cítit jako doma.
Na německé politické scéně je toho času situace co do demokratických vyhlídek dramatičtější: ve výzkumech voličských preferencí vede Alternativa pro Německo už nad všemi třemi vládními stranami. Za CDU a CSU zaostává jen o sedm procent.
Do parlamentních voleb je sice ještě daleko, ale napřesrok budou volby ve třech zemích bývalého východního Německa, kde má AfD velkou podporu. Podle švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung se etablovaným demokratickým stranám v Německu teď mstí jejich dlouholetá strategie, kterou razila už kancléřka Merkelová: totiž, že jejich politika „nemá alternativu“.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Rusy v emigraci nemá cenu házet do jednoho pytle
Alexandr Mitrofanov
Takové kamarádství to bylo
Marek Hudema
Nenávist není řešení. Ani v politice
Kateřina Perknerová
Marný nářek zaostalých Čechů
Petr Holub