Co přinese supertýden centrálních bank?
Centrální bankéři napříč světem rozhodují o nastavení měnové politiky. Pokles inflace v posledních měsících živí naděje, že návrat nízkých úrokových sazeb je nedaleko. Je to ale pravda? Ceny ve Spojených státech neklesají tak rychle, jak se původně zdálo, první snížení úroků ze současného dvouletého maxima prý přijde nejdřív v červnu.
Namísto původně očekávaných tří snížení základní výpůjční sazby tak možná letos dojde pouze ke dvěma. Opatrnější budou i britští bankéři, i tady se očekává zpoždění a březnové zasedání ponechá sazby nezměněné. O to větší snížení úroků ale přijde v létě – doufají ekonomové.
Švýcarští centrální bankéři by – co se týká vývoje inflace – mohli zlevnit peníze hned. Ekonomové si ale nejsou jistí, zda se tamní centrální bankéři odhodlají k tomuto kroku dřív, než to udělá Amerika, Británie a vlastně i Evropská centrální banka, která o nastavení měnové politiky bude jednat na začátku dubna. A také avizovala, že nehodlá nikam pospíchat.
S téměř stoprocentní jistotou sníží základní úrokovou sazbu Česká národní banka, rozptyl v očekávání poklesu je obrovský, pohybuje se mezi čtvrt a tři čtvrtě procentního bodu. Nebylo by ale dobré zapomenout na to, že guvernér Aleš Michl dlouhodobě upozorňuje, že se snižováním úrokových sazeb nechce pospíchat.
Chuť investovat poroste
Změna měnové politiky je ve většině částí světa pomalá, centrální bankéři viditelně nepospíchají s návratem úroků k nule.
Připomeňme, že levné peníze v minulých letech vedly k prudkému růstu cen nemovitostí i rychlému růstu zadlužení zemí. Do jaké míry je svět nyní, po kůře vysokých úroků, zdravější?
Základní úroková sazba se v Rusku poprvé od léta nezvýší. I přes inflační tlaky zůstane na 16 procentech
Číst článek
Začněme například cenou nemovitostí. Ty se staly problémem všude, jejich dostupnost pro mladé lidi se snížila k nule. Očekávání propadu cen byla vysoká. A skutečně k němu došlo – po započítání inflace i v Česku – jsou ceny reálně níž, než před dvěma lety.
Nominálně ale stagnují. Pokles úrokových sazeb by měl nemovitosti mladým lidem přiblížit, současně ale panuje obava, že jejich ceny opět rychle porostou. Analýza expertů ze Švýcarské centrální banky ukazuje, že efekt vysokých úroků ale trvá déle. Předpokládají proto, že ceny nemovitostí čeká pokles v rozpětí 12 – 28 procent až do roku 2027.
Nutno dodat, že je opět nutné zohlednit vývoj inflace, který například v Česku ceny nemovitostí už srazil o více než 20 procent. I přesto se o výrazném zvýšení dostupnosti mluvit nedá. Každopádně pokud mají švýcarští experti pravdu, čas na nákup bytu za relativně dobrou cenu je delší, než naznačují čeští developeři a realitní makléři.
ČNB je jedna z prvních, kdo v době růstu cen začal zvyšovat úroky a nyní je jedna z prvních, kdo je snižuje. Vedlejším efektem je ale silné oslabení koruny a to daleko za hranici 25 korun za euro. Další snižování rozdílu mezi úroky v Česku a zahraničí bude korunu dále oslabovat.
A konečně dalším efektem poklesu úrokových sazeb je nutnost hledat alternativní investice. Doba, kdy byly peníze „zaparkované“ na účtech v bankách s šestiprocentním výnosem, skončily. Atraktivní se tak stanou jiné investice včetně nemovitostí. A s tím, jak poroste chuť investovat, poroste i riziko tzv. přehřátí trhů.
Rok 2024 bude přelomový, bude rokem, kdy svět překonal inflaci a postupně se vrací k normálu nízkého růstu cen a nízkých úroků. Jen to nebude tak rychle, jak by si mnozí představovali.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Nenávist není řešení. Ani v politice
Kateřina Perknerová
Marný nářek zaostalých Čechů
Petr Holub
Cesta vede přes vztahy
Tereza Šimůnková
Přihlášky na střední školy ve stylu padouch, nebo hrdina
Petr Hartman