Poláci 8. květen 1945 neslaví, pro ně je to jen jiná okupace. My ho ale slavme dál
Pokud 8. května zatoužíte po nakupování ve velkých obchodech, můžete si zajet do Polska. Polské obchody jsou totiž, na rozdíl od těch velkých českých, otevřené. A to z jednoduchého důvodu: Poláci 8. květen už desítky let neslaví. I oni si sice připomínají konec 2. světové války v Evropě, která jim a dalším obyvatelům meziválečného Polska přinesla obrovské utrpení s obrovským počtem obětí. Ale neslaví ho.
Protože pro demokratické a národně uvědomělé Poláky sice 8. května skončila nacistická okupace, ale začala okupace nová, sovětská.
Luboš Palata: Poláci osmého května 1945 neslaví, pro ně je to jen jiná okupace. My ho ale dál slavme
V Polsku byly umístěny sovětské jednotky, které odešly ze země až na počátku 90. let. Polsko bylo také rozhodnutím Kremlu přemístěno o několik stovek kilometrů na západ.
Východní část meziválečného Polska byla připojena k Sovětskému svazu, téměř přesně, jak to stanovil tajný dodatek paktu mezi Berlínem a Moskvou ze srpna 1939 o rozdělení Polska mezi německé nacisty a sovětské komunisty.
Odškodnění Polska na úkor poraženého Německa ale nebylo ani zdaleka 1:1, byť pravda poválečné Polsko získalo stovky kilometrů pobřeží a vyspělou, byť boji na konci války zničenou východní část Německa.
Komunistická totalita menší zlo?
Zároveň si tím ale Sověti Poláky takříkajíc pojistili, protože Spolková republika Německo se desítky let nechtěla s novou hranicí na Odře a Nise smířit. Definitivně ji uznala až v rámci dohod o sjednocení Německa.
Pro velkou část Poláků sovětská poválečná okupace skončila až odchodem sovětských vojsk na počátku 90. let. Až v roce 1990 ukončila také svoji činnost polská exilová vláda v Londýně.
V souvislosti s výročím 8. května 1945 si tak můžeme položit otázku, jestli by se polským příkladem nemělo řídit i Česko. Přes některé podobnosti našich osudů by to však nebylo na místě.
‚Jeden z nejvýznamnějších milníků historie Česka.‘ Lidé si před rozhlasem připomněli Pražské povstání
Číst článek
Československo sice přišlo, v rozporu se smlouvami s Moskvou, o Zakarpatskou Ukrajinu, ale bylo takříkajíc odškodněno sovětskou podporou plánu na vyhnání sudetských Němců.
Sovětská armáda, společně s americkou, z Československa odešla na podzim roku 1945. Vrátila se až v srpnu 1968. Československé volby v roce 1946 byly nejsvobodnější v celé Sověty osvobozené Evropě. Češi však byli jediný národ Evropy, který si z několika dalších možností ale svobodně většinově zvolil komunisty.
Přes délku a obrovskou míru zločinů byla komunistická totalita a pozdější sovětská okupace ve svých důsledcích menší zlo než předcházející okupace nacistická a Berlínem vyvolaná válka.
8. květen 1945 je proto přes všechna svá „ale“ pozitivním zlomem českých dějin. A jako takový je hoden slavení. Proto 8. května dál slavme. Putinovskému Rusku navzdory.
Autor je komentátor Deníku
V sadě skví se zmrzlý květ, klimatická katastrofa to na pohled
Apolena Rychlíková
Atentát na Roberta Fica ukazuje, jak nebezpečné je budit nenávist a nenávist zaměňovat za kritiku
Martin Fendrych
Brutalita nesmí být nástrojem politiky. Německo hledá, jak ji zastavit
Helena Truchlá
Rusy v emigraci nemá cenu házet do jednoho pytle
Alexandr Mitrofanov