Ve filmovém archivu jsou nízké platy. Ze zdražování se mě zmocňuje úzkost, přiznává ředitel Bregant
Šéf Národního filmového archivu Michal Bregant upozorňuje, že kinematografie nejsou jen filmy. „Teď do toho spadají různé audiovizuální tvary, které hraničí s internetem a počítačovými hrami,“ popisuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus. Nedílnou součástí jsou podle něj také písemnosti.
Na zaměstnance Národního filmového archivu je podle něj radost pohledět. „Vidím tam lidi, kteří vědí, co dělají, dělají to dobře a dělají to rádi,“ říká ve vysílání Českého rozhlasu Plus Bregant.
Bohužel ale jejich práci není dobře zaplacená, přiznává:
„Zasloužili by si mnohem víc. A to mě hrozně štve… Není to spravedlivé. Když poslouchám, o kolik se bude zdražovat elektřina a plyn, tak se mě zmocňuje jistá úzkost, protože nevím, z čeho budou zaměstnanci státních institucí tyto účty platit.“
Pokud by Národní filmový archiv disponoval většími finančními prostředky, kromě lepšího platového ohodnocení zaměstnanců by Bregant investoval do filmových laboratoří pro archivní účely.
Přestože snímků viděl nespočet, nejoblíbenější film nemá, nesnáší totiž žebříčky. „To je hrozná past, protože deformují jak samotné filmy, tak způsob, jak se na ně potom dívají lidé.“
A i když léta učil na FAMU, po natočení vlastního filmu podle svých slov nikdy nezatoužil. „Špatných filmů je dost a nemá smysl to množství rozšiřovat. Vždy mě bavilo o filmech přemýšlet, číst a psát. A to mi úplně stačilo. Nepokoušel jsem se překročit tu hranici,“ uzavírá.
Poslechněte si celý audiozáznam pořadu Hovory.
