Slováci v dresu Pirátů příručku správné mluvy, jakou mají fotbalisté, neřeší
Slovenský fotbalový svaz před pár dny nachystal pro členy reprezentačního týmu pár dobrých rad, díky kterým by se při rozhovorech s novináři měli vyvarovat nic neříkajících frází a klišé. Netouží třeba i hokejisté mít po ruce podobný ‚tahák‘? A stačili si už vůbec povšimnout této zbrusu nové pomůcky? Zkusili jsme se zeptat slovenských hráčů, kteří toho času oblékají dres extraligového Chomutova.
„Neslyšel jsem o tom a ani jsem to nečetl,“ zatvářil se překvapeně obránce týmu New York Islanders, Milan Jurčina.
„Je to zajímavé, budu si to muset přečíst,“ připojil se Miroslav Zálešák. Popovídat si před kamerou a mikrofonem o včerejším vítězném utkání s Vítkovicemi mu očividně nedělalo žádný problém. Jak ale připustil, při jeho pobytu v zámoří to někdy bývalo složitější.
„Když jsem hrál v Americe, měl jsem trochu problém s tím, že jsem měl nachystanou odpověď – a oni se mě zeptali na něco jiného.“
Slovenští hokejisté, kteří oblékají dres Pirátů Chomutov, o příručce správné mluvy slyšeli, ale spíš je pro ně úsměvná
Milan Jurčina má díky svému účinkování v NHL podobnou zkušenost.
„No tak určitě, navíc je tam jiný jazyk a my v něm nejsme tak dobří, když jsme tam nevyrůstali. Ale oni to tam berou s rezervou, že to není náš první jazyk.“
Jen tak pro pořádek - pohotově uvažující slovenský fotbalista už teď asi ví, že by svoji odpověď neměl začínat slovy ‚no tak určitě‘. Ale fanoušek extraligového nováčka tento drobný úlet nepochybně dokáže tolerovat. A jak se při tom tváří útočník Patrik Lušňák, který na rozdíl od svých spoluhráčů o zmíněném fotbalovém zlepšováku už něco slyšel?
„Slyšel jsem o tom, kluci to rozebírali v kabině. Někdy mluvíme v emocích takhle a pak si říkáme, že jsme to mohli říct trochu jinak, ale nedá se tomu zabránit. Patří to k tomu, musíme se tím nějak prokousat,“ krčí rameny Lušňák.
„Novináři si musí psát do novin a my máme zase svoji práci – odpovídáme jim podle toho, na co se nás ptají,“ doplňuje svého kolegu Milan Jurčina.
Někomu se to povede elegantněji, někdo zase až takovým krasořečníkem není. Jistěže by bylo ideální, kdyby se každý sportovec projevoval jako skvělý vypravěč, ale viděno třeba očima hokejového fanouška, ten si nejvíc považuje hráčů, kteří jsou na ledě něco platní. A jinačí to asi nikdy nebude.
