Nadstandardní kontakty i sledování StB. Prognostický ústav spojoval osobnosti s ‚problematickou‘ minulostí

Kdy vzniklo vědecké pracoviště, kterým prošli dva naši novodobí prezidenti, několik ministrů a řada dalších osobností? Kdo stál za jeho vznikem a komu instituce vadila? Vrcholné období Prognostického ústavu spadá do let 1988–1989, od roku 1990 byla jeho činnost postupně tlumena. Řada členů totiž po revoluci nastoupila do československé i české vlády nebo do jiných institucí. Fenomén Prognostického ústavu popisuje Téma Českého rozhlasu Plus.

Téma Plus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zleva Václav Klaus a Valtr Komárek, někdejší členové Prognostického ústavu

Václav Klaus a Valtr Komárek byli členy Prognostického ústavu | Foto: Michal Růžička | Zdroj: MAFRA / Profimedia

Dějiny postupného formování a vzniku Prognostického ústavu začínají na přelomu 70. a 80. let, jako Kabinet prognóz Československé akademie věd byl zřízen usnesením federální vlády v roce 1984, jako Prognostický ústav pak fungoval od roku 1986. Ústav pak zanikl v roce 1993.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nadstandardní kontakty, krytí i sledování StB. Čím vlastně byl Prognostický ústav?

Jednou z klíčových osobností celého příběhu je nesporně ředitel Prognostického ústavu Valtr Komárek, který tuto instituci – kromě krátkého závěrečného období – vedl po celou dobu její existence.

Vystudoval Ekonomický institut v Moskvě, poté působil v různých ekonomických funkcích, v 60. letech pak jako poradce Ernesta Che Guevary na Kubě. Na konci 60. let patřil mezi významné reformní ekonomy a po jistém „propadu“ na počátku 70. let se postupně propracovával na vyšší posty (alespoň) v akademické sféře. 

V Prognostickém ústavu dokázal soustředit řadu velice pozoruhodných osobností, které měly často podobně „problematickou“ minulost, studovaly na Západě a byly jazykově vybaveny. 

Mezera v opozici

Instituce měla na jednu stranu nadstandardní kontakty a možno říci krytí ve federálním premiérovi Lubomíru Štrougalovi a některých ekonomických ministrech, na druhou stranu však byla velmi pečlivě sledována Státní bezpečností.

Klíčovým výstupem pak byla obsáhlá interní studie z roku 1988 nazvaná „Souhrnná prognóza ČSSR do roku 2010“. Tato práce kolovala v opisech a xerokopiích i mezi veřejností, komentované ukázky vysílala rozhlasová stanice Svobodná Evropa, úryvek a interní odsuzující ideologická kritika byly přetištěny v samizdatových Lidových novinách.

Jednání Klause s Mečiarem zkrachovala. Před 30 lety rozhodli o rozpadu Československa

Číst článek

V listopadu 1989 pracovníci Prognostického ústavu zaplnili v Občanském fóru mezeru, která v opozici do té doby existovala. Tehdy tam totiž výrazně převládali lidé z oblasti kultury a z okruhu humanitních věd.

Poté, co řada klíčových osobností z Prognostického ústavu po listopadu 1989 nastoupila do československé i české vlády (případně do dalších institucí), byla na počátku 90. let činnost Prognostického ústavu ve stále větším útlumu a k jeho zrušení nakonec došlo v roce 1993. 

Pořad s historiky Petrem Blažkem a Lubošem Studeným si můžete poslechnout v nahrávce nahoře.

Pavel Hlavatý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme