Revitalizace potoků vrací do krajiny vodu. Často ji ale komplikuje nesouhlas některých vlastníků pozemků

Bezdrevský potok u Dívčic na Českobudějovicku by se měl vrátit do svého původního koryta. Místní o to usilují už tři roky, protože bojují se suchem. Jenže nesouhlas jedné z dalších přilehlých obcí plán brzdí. Vytvoření původního meandru toků patří mezi významná opatření proti suchu, ale právě kvůli vypořádání vlastnických vztahů se v Česku podaří jen v několika případech ročně.

Dívčice (Českobudějovicko) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jeřáb popelavý

Voda v krajině pomáhá podle ochranáře i vzniku bohatších biotopů s vodními ptáky a rostlinami (ilustrační foto) | Zdroj: Shutterstock

„Podívejte se na tu vodu. Je líná a zdá se, že neteče. Ten potok je nepřirozeně rovný,“ ukazuje na břehu Bezdrevského potoka u Zbudova na Českobudějovicku starosta Dívčic Miroslav Stulík.

Přehrát

00:00 / 00:00

U Bezdrevského potoka na Českobudějovicku byla Jitka Cibulová Vokatá

„Dnešní potok je narovnaný od Zbudova až po statek U Vomáčků u Zlivi. Jsme v hlubocké rybniční pánvi, ale i tady lidem vysychají studny a je tu katastrofální nedostatek vody. Přesto je krajina pořád odvodňovaná melioračním systémem. Při dnešních snahách o zadržení vody v krajině se nám to zdá trochu divné,“ dodává.

S navrácením potoka do původního koryta souhlasí většina obcí v katastrálním území, kterým tok protéká. „Revitalizace Bezdrevského potoka se dotýká pěti obcí – Dívčice, Sedlec, Mydlovary, Pištín a Zliv. Pouze obec Sedlec to zamítla,“ upřesňuje Stulík.

Starosta Sedlece Stanislav Šindelář potvrzuje, že zastupitelé s revitalizací potoka nesouhlasí. „My si myslíme, že je to i mrhání finančními prostředky. Udělaly se tam meliorace, bažiny zmizely, půda se dobře zemědělsky obdělává,“ uvádí.

Podle ředitele českobudějovické Agentury ochrany přírody a krajiny ale zvýšený odtok vody z luk krajině neprospívá a revitalizace potoka by situaci zlepšila.

Kvůli suchu uhynuly na okraji Moravského krasu stovky raků. Ochránci řeší, jak do potoka dostat vodu

Číst článek

„Když voda neodtéká narovnaným korytem pryč, ale zůstane zadržená v té ploše, tak krajina vysychá pomalu. Stoupne hladina podzemní vody a vysychání je daleko pomalejší. Vzniknou bohatší biotopy, které samozřejmě přitáhnou mnoho druhů vodních ptáků i rostlin,“ popisuje.

Ministerstvo životního prostředí eviduje ročně obnovení pouze asi deseti kilometrů vodních toků. Důvodem je především dlouhá projektová příprava, která mimo jiné vyžaduje souhlas vlastníků dotčených pozemků. Bez nich záměry nejsou možné.

„Budeme se snažit hledat takovou variantu, abychom nepotřebovali ty pozemky, jejichž vlastníci nesouhlasí. V případě, že se v zájmovém území připravované revitalizace nachází na pozemcích meliorace, je nutné posoudit zároveň zachování funkčnosti těchto melioračních zařízení,“ říká ředitel Povodí Vltavy v Českých Budějovicích Jiří Baloun.

Studie proveditelnosti bude hotová zhruba v polovině roku 2024.

Jitka Cibulová Vokatá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme