Oblasti nedaleko Neapole, kde žijí statisíce lidí, hrozí erupce sopky. Podle vědců by mohla přijít kdykoli
V italské Kampánii nedaleko Neapole se pod zemí nachází vulkán, jehož výbuch by mohl způsobit zkázu, která dělá vrásky nejen vědcům, ale i místním obyvatelům. V posledních měsících odborníci upozorňují, že erupce by mohla přijít kdykoli. Přímo nad sopkou přitom žijí statisíce lidí a další miliony v blízkém okolí. Řeč je o Flegrejských polích.
Flegrejská pole nepředstavují jen jednu sopku, nýbrž obrovské vulkanické pole na ploše zhruba 150 kilometrů čtverečních v zálivu Pozzuoli nedaleko Neapole. V oblasti žije téměř 400 tisíc lidí, v Neapoli pak miliony.
V posledních měsících odborníci upozorňují, že erupce sopky nedaleko Neapole by mohla přijít kdykoli
Pod zemí se tam nachází široký kráter, takzvaná kaldera, tedy kotel naplněný magmatem a plyny. Od povrchu je dělí přibližně tři kilometry tlustá krusta země. Ta odolává ohromnému tlaku.
Horniny praskají, což způsobuje řadu menších zemětřesení, která jsou v současné době prakticky na denním pořádku. Měsíčně jsou jich stovky. Čas od času seismologové zachytí i otřesy přesahující tři stupně Richterovy stupnice.
Daný tlak vytlačuje zemi nahoru. Pozzuoli je tak v průměru o čtyři metry výše než před sedmdesáti lety. Sopka tak v zásadě dokázala zvednout celé město, což je nyní turistickou atrakcí.
Flegrejská pole byla naposledy velmi aktivní v 80. letech minulého století. I tehdy tam proběhla série zemětřesení a úřady nakonec pro jistotu evakuovaly zhruba 40 tisíc lidí. Erupce ale nepřišla.
Nová fáze
Následně nastalo období útlumu, avšak od roku 2005 se země opět postupně zvedá, nyní rychlostí až 1,5 centimetru za měsíc. Od konce května se pak zvedání poněkud zpomalilo, v srpnu naopak znovu zrychlilo a zesílily se také otřesy.
I proto nyní vědci varují před možným výbuchem. Bojí se, že Flegrejská pole vstoupila do nové fáze. Krusta oddělující kráter od povrchu je podle nich méně pružná než v minulosti. Frekvence a typ zemětřesení naznačují, že se spíše láme, než ohýbá.
Ve své studii k tomu nedávno dospěl tým londýnské univerzity a italského geofyzikálního ústavu. Zkoumal chování sopky za použití nových modelů. Když krusta pukne, hrozí podle něj katastrofa.
Evropský ‚supervulkán‘ je neklidný, hýbe zemí. Kde je a kdy se může probudit
Číst článek
To by znamenalo zkázu teoreticky i v evropském rozsahu. Vychrlit se může obrovské množství žhavých toxických plynů a možná také láva a mračno sopečného popela.
Pomineme-li, co všechno by bezprostředně shořelo či padlo za oběť zemětřesením, mohou plyny a popel v atmosféře zásadně ovlivnit i klima a způsobit oteplení či ochlazení. To ohrozí například zemědělství a životní podmínky po mnoho let. I menší erupce by vážně ohrozila města a obce přímo v místě a okolí.
Flegrejská pole experti z italského geofyzikálního ústavu raději stále monitorují a velké či příliš časté výkyvy hlásí úřadům. Ty vzápětí ihned upozorní složky civilní obrany a varovný systém lidem automaticky rozešle výstrahu. V případě nutnosti by pak následovala evakuace.
Lze jen varovat
Otázkou však zůstává, zdali by na ni vůbec byl dostatek času. Výstup magmatu totiž vědci zachytit dokáží, u plynů to však neplatí. Erupci odborníci předpovědět neumí, tudíž před ní jen varují.
Zemětřesení, láva a kouř. U islandského Reykjavíku vybuchla sopka, zatím šlo o malou erupci
Číst článek
„Musíte spoléhat na metody, které vám umožňují se pod povrch podívat nepřímo, což je například měření seismických zón. Dalo by se to připodobnit k tomu, jako když se lékař do vašeho těla dívá za pomoci ultrazvuku. Pak už nicméně nemáme možnost vzít nějaký obrovský řezák, rozříznout zeměkouli a podívat se, jestli tam věc, kterou si myslíme, že vidíme, skutečně je, a nedá se interpretovat nějakým jiným způsobem,“ vysvětluje vulkanolog Petr Brož.
Případný výbuch by podle vědce mohl přijít za měsíc nebo i za tisíc let. Nikdo to nedokáže posoudit.
Ničivá erupce tedy není nevyhnutelná. Může z toho být jen malá lokální erupce, nebo se situace může opět uklidnit a postupným únikem plynů může tlak polevit, jako tomu bylo v 80. letech. Menší erupce jsou obecně pravděpodobnější než ty velké. Poslední, opravdu silná, na Flegrejských polích proběhla v roce 1538.
V současné chvíli v oblasti stále platí žlutý stupeň výstrahy, tedy druhý nejnižší. Je zde ale třeba dodat, že na hrozbu erupce sopek neexistují žádné přesné parametry. Jde tudíž jen o odhad odborníků.
