Hmyzu ubývá v Česku i ve světě. ,Na vině je změna krajiny, chybí meze a křoviny,‘ míní etnolog
Entomologové stále upozorňují, že hmyzu v krajině ubývá, a to nejen u nás. Některým druhům, hlavně motýlům, letos uškodilo také počasí, tedy teplá zima a začátek jara a pak chladné dny. Na vině je podle odborníků hlavně změna krajiny. „V krajině chybí stanoviště, remízky, meze, kde jsou křoviny a kde je přirozené i třeba sekundární bezlesí, kde jsou nízké stromy i chudý porost,“ říká Tomáš Ditrich z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Ještě nedávno bylo velmi horké a suché počasí. Ovlivnilo i to letos množství hmyzu v přírodě?
Vliv počasí není úplně snadno kvantifikovatelný. Hmyz většinou poměrně hodně fluktuuje v početnosti. Z roku na rok může být některá populace hodně početná, některá méně. Přesně to přisoudit konkrétnímu výkyvu počasí není jednoduché.
Poslechněte si rozhovor Tomášem Ditrichem z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Potřebovalo by to složitý výzkum, který se zabývá jedním druhem a různými teplotami a vlhkostí v různých fázích vývoje, což není úplně jednoduché.
Obecně lze říci, že počasí nemívá zas tak velký vliv. Některé skupiny samozřejmě mohou být citlivější než jiné.
Počty hmyzu klesají dlouhodobě, co je tedy ta hlavní příčina?
S největší pravděpodobností jsou to změny krajiny, o kterých se poměrně hodně mluví. Jde o intenzifikaci krajiny, ztrátu homogenity, když je krajina poměrně jasně rozčleněna na velké a rozsáhlé plochy pole nebo hospodářský les, případně jde o pastvinu nebo třeba travní porost, který se pravidelně seče.
V krajině chybí stanoviště, remízky, meze, kde jsou křoviny a kde je přirozené i třeba sekundární bezlesí, kde jsou nízké stromy i chudý porost. Chybí také oligotrofní stanoviště, kde je málo živin a tím pádem tam porost rostlin není příliš hustý. Tato stanoviště v krajině už téměř nejsou.
A právě toto stanoviště bývala vždycky v minulosti velice hojně osídlená hmyzem, a na to potom navázanými třeba ptáky, plazy, mnohými savci a podobně.
Komu se daří?
Které druhy hmyzu na našem území už úplně vyhynuly?
To je poměrně složitá otázka. Některé druhy známe, víme o mnohých motýlech, známe brouky, nebo třeba zástupce vodního hmyzu, jako jsou jepice, pošvatky a podobně.
Maso z laboratoře, chipsy z cvrčků. České firmy hledají cesty, jak vytvořit potraviny plné bílkovin
Číst článek
To jsou ale skupiny, které jsou poměrně známé, atraktivní a lidé se na ně zaměřují. Spousta druhů hmyzu, která není tak populární, není dobře prozkoumaná. Mnohé druhy ani neznáme, natož abychom věděli, jestli některé vyhynuly.
Jsou naopak druhy hmyzu, kterým se u nás velice daří?
Jsou, ale není to tak, že by některé skupiny hmyzu nebo konkrétní druhy zásadně převálcovaly ostatní. Hmyz většinou funguje tak, že se početnost populací hodně pohybuje, a to meziročně i v rámci sezóny.
Obecně lze říci, že druhy, které mají radši teplejší klima, v současné době prosperují. Šíří se k nám například blánatka lipová ze Středozemí. To je taková ploštice, která poměrně hojně osidluje lípy ve městech. V posledních 20 letech se tu poměrně namnožila.
