Roboti, 3D tisk i senzory snímající životní funkce. Česká armáda kráčí cestou nových technologií
Armáda prohlubuje spolupráci s vysokými školami, které vojákům pomáhají zavádět do praxe moderní technologie. Společně s Českým vysokým učením technickým v Praze se soustředí na využití umělé inteligence, robotů, 3D tisku či zpracování velkého množství dat. Armáda chystá také experimentální vojenskou jednotku, která bude technologie testovat. Je mezi nimi projekt monitorování životních funkcí bojovníků, na kterém se podílí i Univerzita obrany.
Vojáci a hasiči teď budou testovat senzory pro monitoring životních funkcí všité do termotrička. Technologii postupně zdokonalují inženýři na ČVUT, ve starším modelu byly senzory větší a umístěné na hrudním pásu.
„Je to senzor vestavitelný do oděvu, který měří elektrokardiogram v medicínské kvalitě,“ vysvětluje pro Radiožurnál Pavel Smrčka z Fakulty biomedicínského inženýrství, v čem se technologie liší od komerčních fitness přístrojů
Senzory posílají informace o pohybu, teplotě těla, krevním tlaku, tepu, okysličení krve, ale i GPS polohu. „Systém je připravený na propojení se subsystémem vnější vrstvy, na kterém pracují kolegové ze Západočeské univerzity v Plzni, který bude monitorovat veličiny prostředí. To znamená nebezpečné a jedovaté látky,“ přibližuje.
Informace uvidí velitel zásahu na displeji počítače. „Představte si, že jste velitel řádu desítek až stovek vojáků nebo hasičů. A díky tomuhle systému budete mít komplexní přehled nad celou situací. Nebudete muset s jednotlivými členy komunikovat přes vysílačku. Ten systém není schopen určit přesnou diagnózu. Nicméně je schopen určit: pozor problém, hasič se nehýbe. A je možné, že omdlel nebo se nadýchal oxidu uhelnatého a je potřeba k němu vyslat jinou jednotku a zkontrolovat jeho stav,“ popisuje inženýr Tomáš Veselý.
Informace do brýlí
Software, který monitoruje životní funkce, vyvíjí vědci i pro snazší komunikaci s lékaři v nemocnicích nebo se záchrannou službou. Například medik v polní jednotce může do systému vložit i textovou zprávu i s diagnózou.
„Polní nemocnice nebo jiné zdravotnické středisko už může být připraveno s předstihem na množství pacientů nebo typ zranění, která mají,“ doplňuje Veselý.
Nasazení pozemních dronů na frontové linii je na spadnutí. Zvažují je jak Rusko, tak Ukrajina
Číst článek
Systém má také pomoci záchranářům v bojových jednotkách prioritizovat zraněné. Informace by mohli dostávat i do speciálního skla v brýlích nebo do štítu na ochranné helmě.
„Jeden z prioritních problémů, který trápí hasiče, je, jak dostat do skla rozšířené reality obraz termokamery. Když při zásahu potřebují držet hadici nebo manipulovat dalšími předměty, aby nemuseli zbytečně ještě držet termokameru,“ nastiňuje Miroslav Bureš z Fakulty elektrotechnické ČVUT.
„V případě vojáků pak záleží na typu jednotky. Náš projekt je speciálně zaměřený na jednotky CBRN. Může nastat velmi komplikovaná situace, kdy má voják na sobě ochranný chemický oblek, který snižuje viditelnost,“ dodává.
Nová bojová jednotka
Armáda chce ve spolupráci s českými univerzitami rozvíjet další podobné experimentální projekty. Jen na ČVUT si vytipovala 47 oblastí. Je mezi nimi 3D tisk, analýza kybernetického prostoru, zpracování velkého obejmu dat nebo analýza dat z bojiště a zjednodušení rozhodování při velení a řízení. Měly by se stát základem pro novou bojovou jednotku, která bude nové technologie testovat a zavádět do praxe.
‚Bzučící komáry‘ do každé jednotky. Generál popisuje budoucnost dronů v české armádě
Číst článek
„Předpokládáme vytvoření takzvaného technologického praporu. Máme to i v koncepci výstavby armády 2035. Takže dáme dohromady talentované mladé vojáky, kteří se tím budou zabývat. Samozřejmě ve spolupráci s akademickou obcí,“ vysvětluje zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Hlaváč.
Je podle něj také potřeba zjednodušit legislativu, aby bylo snazší projekty univerzitám proplácet. „Aby se zjednodušil proces zadávání projektů vědy a výzkumu a potom uvádění v praxi. Pokud budete mít úspěšný projekt vědy a výzkumu, tak ho potřebujeme realizovat cestou českého průmyslu,“ podotýká Hlaváč.
Ministerstvo obrany vyčlenilo na vědecké projekty zhruba 450 milionů korun v nadcházejících pěti letech. Podle Hlaváče jsou ale inovace pro armádu důležité, a proto může výdaje na vědu navýšit.
