Expert na úpravu vody: Sním, aby Česko bylo jako malý Izrael, což je světový lídr ve výzkumu
Odpadní vodu bychom měli vyčistit tak, aby se dala znovu použít alespoň jako užitková. To je jeden z výzkumných cílů hydrochemika Martina Pivokonského, kterého Akademie věd vyznamenala letošní Akademickou prémií za špičkový výzkum na světové úrovni. Je autorem několika patentů a technologií na úpravu vody.
„Tady v technologické části laboratoře si sestavujeme přístroje na míru, které nám slouží k výzkumu. Tady je třeba generátor ozonu,“ přibližuje pro Radiožurnál Martin Pivokonský, ředitel Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd.
Technologie, které jsme tady vymysleli, fungují v řadě úpraven vody, říká Martinem Pivokonským, ředitelem Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd
„Mým snem je, aby Česká republika byla ohledně nakládání s vodou takový malý Izrael, což je světový lídr nejen v nakládání s vodou, ale i ve výzkumu týkajícím se využití, úpravy a čištění vody. Vždy je to tam, kde mají problém s vodou. A je to logické,“ doplňuje.
V laboratořích tu vědci například zkoumají, jak odhalovat nejrůznější druhy znečištění ve vodě, nebo jak ho účinně a smysluplně odstraňovat.
„Tady v laboratoři, která je vybavena analytickými přístroji, pomocí kterých jsme schopni stanovovat velmi malá, stopová množství znečisťujících příměsí,“ vysvětluje Pivokonský.
Léčiva, hormony, pesticidy
Pokusy tu dělají třeba s takzvanými mikropolutanty neboli mikroznečištěním vody. „Pesticidy, dezinfekce vody, hormony, léčiva,“ vyjmenovává Pivokonský. Jsou to látky, kterých není ve vodě mnoho, ale to neznamená, že by se neměly odstraňovat.
„Léčiva byla vymyšlena tak, aby působila na cílový organismus, ať už je to člověk nebo zvíře. Ale aby fungovala, tak musí vydržet v relativně nezměněné podobě. Ty, co se nezmetabolizují, tak se vyloučí močí nebo stolicí. Dostanou se do životního prostředí, kde mohou být velmi biologicky aktivní a ovlivňovat další organismy. V tomto případě ale už ty necílové, což je nežádoucí,“ popisuje.
Modrá, nebo zelená? Kolem 3800 jezer na světě může podle vědců změnit barvu
Číst článek
Vědci se snaží najít nejúčinnější a přitom nejúspornější způsoby čištění vody. Mají tu přístroje na čištění ozonem, ultrafialovým zářením, koagulaci neboli srážení nečistot nebo mechanické filtry.
„Technologie, které tady byly vymyšleny a odzkoušeny, dnes již fungují v řadě úpraven vody v České republice. Jmenujme třeba úpravnu v Kutné Hoře, nebo ve Světlé nad Sázavou,“ vyjmenovává Pivokonský.
Akvária v budově v současnosti slouží už jen jako dekorace. „Ještě nedávno jsme měli na ústavu několik akvárií, kde jsme testovali vliv toxických látek na rybí obsádku – byli to siveni – na životní funkce organismů. Tyto ryby už tu nejsou, protože projekt skončil, byl dvouletý,“ vzpomíná Pivokonský.
Česko je podle něj závislé na vodě, která u nás naprší. Ekonomicky i ekologicky výhodné je vodu recyklovat, aby se z odpadní vody stala rovnou užitková, v ideálním případě i pitná.
„Vodní nádrž Vrchlice u Kutné Hory byla v době sucha napájena pouze odpadní vodou. V letním období 2017 nebo 2018 byl skutečně přítok do nádrže tak minimální, že byl z velké části tvořen odtokem z kanalizací na horní části toku,“ přibližuje Pivokonský.
Přímo z čistírny odpadních vod by ovšem podle vědců vodu pil málokdo, a tak přece jen budeme přehradní nádrže potřebovat.
