Kdo umí cizí jazyk, je praktičtější, méně sobecký a lépe si poradí s nejistotou, zjistili vědci
O financích uvažovat raději v cizím jazyce! Radí to vědci, kteří zjistili, že trochu jinak myslíme v rodném jazyce a trochu jinak, když „přepneme“ do cizího. Z výzkumu tohoto přepínání mezi mateřským a cizím jazykem také vyplývá, že člověk, který umí cizí jazyk, je rozhodnější a lépe řeší případné konflikty.
Psychologové tomu říkají „efekt cizího jazyka“, píše britský deník Guardian. K průkopníkům tohoto výzkumu patří Američan izraelského původu, psycholog Boaz Keysar z Chicagské univerzity.
Ten si všiml, že když přemýšlí v mateřském jazyce, tedy hebrejštině, je emotivnější než v angličtině. Keysar vyrůstal v Izraeli a ve Spojených státech žije přes 30 let.
Vybíráte kroužky? Důležité je, aby rodiče nenutili děti dělat to, co je nebaví, radí odborník
Číst článek
Emoce ovlivňují morálku. Takže Keysar začal zkoumat, jestli „přepínání“ mezi dvěma jazyky – mateřským a cizím nebo druhým, má nějaký dopad na naše morální úsudky. Aby to ověřil, předestřel studentům španělštiny drsný „problém s vlakem“.
Studenti měli za úkol představit si, že stojí na mostě, pod kterým jsou koleje a na nich pět lidí. Jede vlak. Hrozí, že pět lidí přejede. Studenti je můžou zachránit jedině tak, že z mostu shodí obézního člověka.
V mateřském jazyce pak měli studenti říct, co udělají. Zdráhali se člověka obětovat, i když to znamenalo smrt pěti dalších.
Kupodivu v cizím jazyce uvažovali jinak. Když se nad stejný příkladem zamýšleli ve druhém jazyce, ve španělštině, byli prý ochotnější obětovat jednoho ve prospěch pěti.
Více tolerance a kreativity
Psycholog Keysar svůj svou práci publikoval. Závěr pak potvrdili Katalánci, konkrétně tým už zesnulého psycholingvisty Alberta Costy z barcelonské Univerzity Pompea Fabry, který měl ve studii založené na takzvaném „problému s vlakem“ lidi ze Spojených států, Evropy i Asie.
Závěry byly stejné: v cizím jazyce se lidé prý rozhodovali praktičtěji než v emotivnějším mateřském. Takové byly začátky zkoumání „efektu cizího jazyka“. Od té doby, tedy za posledních 10 let, vědci přišli s dalšími souvislostmi. Potvrzují, že je rozdíl mezi myšlením v rodném a druhém jazyce.
Historie uložená v želvích krunýřích. Vědci skrze ně zkoumají dopady jaderných testů na přírodu
Číst článek
Například to, čemu učení říkají „kognitivní slepá skvrna“. Jde o obecně lidskou tendenci myslet si, že jsme chytřejší než ostatní. Opět: více si to myslíváme v mateřském jazyce. V tom cizím jsme tolerantnější, otevřenější, méně sobečtí.
Dále podle nedávné studie italské psycholožky Silvie Purpuriové z Tridentské univerzity jsme – když mluvíme v cizím jazykem – flexibilnější, nebojíme se nových nápadů, takže v důsledku můžeme být kreativnější a úspěšnější.
Nadto se v cizím jazyce spíš vyhneme mylným, falešným vzpomínkám, protože se soustředíme na sdělení, dáváme si pozor na to, co říkáme. A proto úvodní rada, že o penězích a výdajích je užitečnější přemýšlet v cizím jazyce. Lépe vyhodnotíme možná rizika. A totéž při řešení konfliktů.
