Snímky pichlavých savců, kteří se potulují po parcích, zahradách, lesích a polích, pořídí kamery a následně je vyfiltruje umělá inteligence vycvičená k rozlišování mezi volně žijícími zvířaty a lidmi.
„Zvykli jsme si věci dovážet. Svět se globalizuje a paradoxně je tak trošku postavený na hlavu, protože zatímco si naši předci vážili půdy nad zlato, my jí pohrdáme,“ upozorňuje Pešková.
Na ostatcích obyvatel Québecu ze 17. a 18. století vědci studovali přítomnost chudokrevnosti neboli anémie. V plusovém pořadu Laboratoř debatovali antropologové Anna Pankowská a Lukáš Friedl.
Komunistická propaganda nám mnoho let „lila“ do hlav informace, podle kterých proti nacismu bojovali pouze neohrožení komunisté. Přitom právě komunisté měli zakázáno z Moskvy účastnit se odboje.
„V kazašském muzeu jsme narazili na jména tří žen s českým původem. Mě to velmi zaujalo a řekl jsem si, co je to za ženy, to musím něco vypátrat,“ vypráví Černoušek.
Přestože průzkum zdaleka neskončil a o celé řadě nálezů archeologové zatím mluvit nechtějí a nemohou, je jasné, že celá oblast je mimořádně bohatá na nálezy ze všech možných dob.
Nejnovější objevy marsovského vozítka Perseverance naznačují možnou existenci termálních pramenů a gejzírů na rudé planetě – ovšem velice, velice dávnou.
„Československo bylo pro otce druhou vlastí. Když to říkal, tak to myslel zcela upřímně, nepřeháněl. Bratrské pouto k Československu cítil už od roku 1919,“ vypráví syn generála Louis-Eugena Fauchera.
Po kůrovcové těžbě se na pasekách objevují kriticky desítky chráněných živočichů a rostlin. Biologové to zjistili při monitoringu na pětačtyřiceti lokalitách v jižních Čechách.
„Naše látka je hydrofobní a snižuje povrchovou energii. To je vlastnost, která zvyšuje kluznost lyží,“ popisuje David Veselý z Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice.
Podle nedávného výzkumu nizozemského autora by už v roce 2027 mohly ročně spotřebovat tolik energie jako celé Nizozemsko – pokud by ovšem vývoj šel dopředu stejným tempem.
Gama záření z Krabího pulzaru vědci objevili před více než šedesáti lety a byl to dlouho ojedinělý objev. Od té doby astronomové hledají místa na obloze, která by zářila podobným způsobem.
Dnes jezdí vysokoškoláci do zahraničí na studijní pobyty, v baroku podnikali mladí šlechtici kavalírské cesty. Trvaly i několik let. Historici teď chtějí zprávy o těchto cestách zanést do map.
„V té době byl jakýkoliv střet se Sovětským svazem, i na tom sportovním poli, vnímán jako politikum. Tomu se prostě nedalo zabránit,“ upozornil historik Prokop Tomek.
Těžba ve velkolomu podle společnosti Sev.en skončí do dvou let. Pokud vláda návrh ministerstva schválí, půjde o v pořadí 15. národní přírodní památku v Ústeckém kraji.
„Naším cílem je zachytit špatné reklamy a možné podvodné účty dříve, než se dostanou do našich platforem, nebo je okamžitě odstranit, jakmile jsou odhaleny,“ uvedla firma Google.
Do hnědých popelnic se většinou nesmí házet živočišný odpad, jako třeba zbytky vařených potravin. Každý druh bioodpadu se totiž rozkládá jinak a v kompostárnách by to mohl být problém.
AirCar poháněný motorem BMW a běžným palivem v roce 2021 uletěl 35 minut mezi dvěma slovenskými letišti. Přeměna automobilu na letadlo trvala přes dvě minuty.
Tání ledovců, vysušování půdy, prachové bouře a extrémní formy života. To vše už podvacáté zkoumali vědci z Masarykovy univerzity na ostrově Jamese Rosse u Antarktidy.
Díky rentgenu a elektronovému mikroskopu teď chtějí archeologové z mikroskopických rýh na špercích z hrobů zjistit víc o technologii dávného šperkařství a o ekonomice Velké Moravy.
Díky míchání za vysokých teplot vznikaly velké částice vápence, takzvané klasty. Ty podle autorů výzkumu mají specifickou strukturu, díky čemuž malta a beton mají samozacelující se schopnosti.
Na TikToku můžeme najít propagandu nebo dezinformace. „Já jsem viděla třeba videa, která chválí to, co dělá ruská armáda na Ukrajině," říká redaktorka Gruntová.
Portmann se zabývá ve svém výzkumu osudy židovské liberecké obce. „Vzhledem k tomu, že jde o pohraničí, je výzkum do jisté míry náročný. Často je to detektivní práce,“ přibližuje historička.
„Šli jsme se s maminkou a tatínkem podívat, jak přicházeli Němci. Převážně jezdili na motorkách se sajdkárami. Jeden řídil, druhý seděl za ním a měl namířenou zbraň,“ vzpomíná na okupaci Pražáková.