Vánoce mají původ v oslavách zimního slunovratu. Věřící si připomínají blížící se příchod Ježíše Krista
Je Štědrý den, začínají Vánoce. Křesťané si připomínají blížící se příchod Ježíše Krista. Večer se lidé scházejí u štědrovečerní večeře a rozbalují dárky pod ozdobeným stromečkem, které podle letité tradice nosí v Česku Ježíšek. Vánoční svátky oslaví i čeští vojáci na zahraničních misích, které čekají koledy, bramborový salát a kapr, vánoční stromeček i půlnoční mše.
Ke Štědrému dni patří i návštěvy kostelů a účast na půlnoční bohoslužbě. O Vánocích přicházejí do kostelů i ti, kteří je jinak nenavštěvují. Ve svatovítské katedrále na Pražském hradě bude půlnoční mši sloužit arcibiskup Jan Graubner společně s kardinálem Dominikem Dukou.
Po dvou letech nejsou letos vánoční svátky poznamenané epidemií koronaviru, tentokrát je však alespoň v některých domácnostech negativně ovlivnila nejistota ohledně zdražování či obavy kvůli pokračující válce na Ukrajině.
Oslavy zimního slunovratu
Oslavy Vánoc mají původ v dobách dávno před příchodem křesťanství, v oslavách zimního slunovratu. V lidových zvycích byl Štědrý den magickým časem, kdy lidé věštili, jaká bude příští rok úroda nebo kdo se ožení a vdá. Dříve by také lidé třeba nenašli na štědrovečerní tabuli kapra, ale luštěniny a hlemýždě.
Vánoční stromky měly některé české rodiny už v 19. století, více se ale rozšířily až v dalším století. Stromeček se zdobil cukrovím, výrobky ze dřeva, perníku, pečiva a ovocem, především jablky. Skleněné ozdoby se vyráběly až později.
Dárky se začaly více objevovat až v 19. století, a to hlavně skromné dárečky pro děti. Lidé také často na Štědrý den obdarovávali chudé.
Pro řadu rodin je Štědrý den časem volna, setkání s přáteli a rodinou či přípravou slavnostní večeře, na níž se tradičně podává rybí polévka a smažený kapr s bramborovým salátem. Jinde ale dávají přednost polévce hrachové a místo ryby servírují lososa, vinnou klobásu nebo řízky.
Na svátky nechybí ani cukroví, ať už vlastní výroby, nebo kupované. Řada lidí stále dodržuje aspoň některé vánoční zvyky, mezi něž patří například zpěv koled, schování kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček se svíčkou, rozkrajování jablka či lití olova.
Klobása bratwurst
Vánoce slaví i čeští vojáci v zahraničí. Svátky mimo domov tráví přes sedm stovek vojáků a vojákyň, upřesnila mluvčí generálního štábu Vlastimila Cyprisová. Čeští vojáci slouží v Pobaltí, na Balkáně, na Slovensku nebo na Sinaji.
Na Sinajském poloostrově v Egyptě se vojáci na Štědrý den mohou sejít u vánočního stromečku a společné večeře. Z vlastních prostředků si připravili „vánoční menu“ v podobě vepřového řízku s bramborovým salátem. Následovat bude rozdání dárků a telefonáty rodinám do Česka. V neděli na Boží hod vánoční už opět vojáky čeká služba.
Na litevské základně v Rukle sváteční atmosféru navodily vánoční trhy, které začaly minulou sobotu. Účastníci spojenecké mise si na nich mohli zakoupit sladké i slané pochoutky, pro zahřátí byly připraveny nealkoholický punč a svařené víno. Češi si také v ubytovně ozdobili několik stromečků a nainstalovali světelnou výzdobu.
Mezinárodní kontingent v Rukle je pod německým velením. České vojáky proto čeká tradiční německá večeře, tedy bramborový salát a klobása bratwurst. Po ní se vydají na bohoslužbu a společné setkání v kapli. Čeká je také pozornost od kolegů z domovského strakonického útvaru, kteří pro ně napekli vánoční perníčky.
V Lotyšsku si Štědrý den vojáci připravili již v pátek. Měli ozdobený stromeček a připravili „štědrovečerní“ tabuli, podával se bramborový salát, kapr, vepřové či kuřecí řízky a hrachová polévka. Nechybělo ani vánoční cukroví.
Půlnoční mše pro vojáky
Nejvíce českých vojáků v současné době slouží v misi NATO na Slovensku, česká armáda kontingentu velí. Štědrý den budou vojáci slavit vánočními písněmi, štědrovečerní večeří i rozdáváním dárků.
Štědrý den je spojený s magií, rituály prováděli hospodáři, starci i děvčata, připomíná etnolog
Číst článek
Příslušníci mise společnými silami ozdobili stromeček a při předvánočních večeřích mohli poslouchat koledy v jazyce národů, které jsou do mise zapojeny. Jejich zpívání za doprovodu kytary je naplánováno i na Štědrý večer.
Večeře bude složená z české a slovenské klasiky, ale tradiční jídlo bude připraveno i pro americké, německé a slovinské vojáky.
A vojáci se mohou zúčastnit i půlnoční mše v nedalekém kostele ve městě Veľký Krtíš.
Po Štědrém dnu následuje první svátek vánoční, kdy křesťané oslavují narození Ježíše Krista. Boží hod vánoční patří spolu s Božím hodem velikonočním, neboli Zmrtvýchvstáním Páně, k největším svátkům liturgického roku.
