Sucha a povodně tu byly vždycky, ne ale tak často. Změnu klimatu vidíme tady a teď, míní psycholog
Environmentální a sociální psycholog, spisovatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl se zabývá nejen tím, jak lidé žijí v souladu s přírodou, ale například i tím, jak naše společnost přistupuje k ochraně životního prostředí.
Podle Krajhanzla jsou rekordní teploty novou normou, která bude následovat i v příštích letech. Množství oxidu uhličitého, který se v atmosféře nachází, tady nebylo statisíce až miliony let a neustále ho přibývá, což souvisí například i s lidskou činností.
Poslechněte si celou Osobnost Plus Michaela Rozsypala. Hostem je Jan Krajhanzl, sociální a environmentální psycholog
Přesto neustále zaznívají hlasy, které tvrdí, že teplotní výkyvy tady byly vždy a že je potřeba si na novou situaci jednoduše zvyknout.
Krajhanzl takovým lidem doporučuje, aby si informace o změně klimatu vyhledali sami. Jako spolehlivé zdroje zmiňuje například CzechGlobe nebo InterSucho, kde se zájemci mohou dokonce podívat na predikce vývoje klimatu u nás.
Většinou se už ale nestává, že by lidé byli přesvědčeni o tom, že za změnu klimatu nemůže člověk, především proto, že její projevy vidí kolem sebe.
Sucha a povodně byly vždy
„Sucha, povodně, někdy i třeba vichřice a podobné věci tady byly vždycky. Ale to, že nyní tyto jevy přibývají na frekvenci, už můžeme i na základě vědeckých studií spojovat právě s klimatickou změnou. To znamená, že změna klimatu je tady a teď,“ popisuje Krajhanzl.
Environmentální distres. Mladí už nevěří, že svět bude lepší, ale spojují se a učí se pracovat s emocemi
Číst článek
Paradoxem je, že státy, které jsou změnou klimatu nejpostiženější, nejčastěji volí politiky, kteří změnu klimatu popírají. Lidé mají totiž často tendenci řešit problémy, které jsou blízko, a těm, které jsou vzdálenější, nepřikládat takovou váhu. Zároveň je časté problémy, se kterými nemůžeme nic dělat, bagatelizovat, vytěsňovat či racionalizovat.
„Člověk není zcela racionální bytost a informace nevstřebává jako počítač, není to tak, že by nám někdo strčil USB do ucha a my jsme si ty informace nahráli. Ale nějakým způsobem sjednáváme se světem to, jak ho vlastně chceme vidět. Speciálně pokud se jedná o hrozby, které jsou vzdálené, které nás stresují, ale nemáme možnost je jakoby típnout, tak před nimi máme tendence nějakým způsobem zavírat oči,“ komentuje Krajhanzl.
Edukace o změně klimatu
Velká část obyvatelstva vnímá, že je klimatická změna hrozba a že by s ní měli politici dělat víc, ale vlastně nemá představu o tom, jaké konkrétní kroky by se měly podniknout. S veřejností by se pak mělo hlavně mluvit, a to ne o hrozbách, ale spíše edukativním způsobem.
Úroda bude mrznout a usychat častěji. Belgický farmář vymáhá kompenzace soudně od ropné firmy
Číst článek
Smysl podle Krajhanzla mají i obnovitelné zdroje, které mohou výrazně zlevnit energie a na kterých se může lidem ukázat, že má klimaticky šetrné chování přínos i pro nás, a ne jen pro tající ledovce na Antarktidě.
„Mluví se o komplementaritě zdrojů, to znamená, že se vzájemně doplňují. A pokud dokážeme k nárůstu třeba solárních panelů, který jsme mohli pozorovat v poslední době, postavit adekvátní množství větrných elektráren, tak potom v naprostou většinu dnů, řeknu třeba 340 dní z 365, jsme schopni pokrýt spotřebu v rámci českého trhu,“ popisuje.
Proč je klimatická změna tak důležitým politickým tématem? Jak se podle Krajhanzla staví ke Green Dealu podnikatelé, politici a veřejnost? Poslechněte si Osobnost Plus, kterou moderuje Michael Rozsypal.
