Ministerstvo chce, aby pacient mohl využít výši běžné úhrady za službu na to, aby si pořídil něco navíc
Když chcete mít v zubech místo výrazného stříbrného amalgámu jen nenápadnou keramickou plombu, musíte si to zaplatit. Ministerstvo zdravotnictví ale chce, aby si pacienti v budoucnu dopláceli pouze rozdíl mezi službou plně hrazenou pojišťovnou a dražší zpoplatněnou variantou. A týkalo by se to i dalších výkonů. Pacientské organizace i pojišťovny jsou ale skeptické. Podle nich hrozí, že pacienti budou platit pořád stejně, ale častěji.
U léků už takový systém existuje. V každé lékové skupině musí existovat aspoň jeden přípravek plně hrazený pojišťovnou. A u těch ostatních si pacient doplácí. Stejný princip chce teď ministerstvo zdravotnictví zavést u zdravotních služeb. A to nejen u zubních výplní.
„Systém by měl umožnit to, že pacient bude moct využít výši běžné úhrady na to, aby si pořídil něco navíc,“ vysvětluje náměstek Jakub Dvořáček (ODS).
Jako příklad uvádí Dvořáček nitrooční čočky. Pacient se šedým zákalem má nárok na plně hrazenou základní variantu. Ta vyřeší zákal, ale už ne případnou dioptrickou vadu. Když chce pacient moderní čočku, díky které se zbaví nejen šedého zákalu, ale také brýlí, musí si ji zaplatit celou. Nově by si jen doplatil rozdíl. „Vezme se výška úhrady, která je v toto chvíli, a doplácet se bude jen za technologii,“ říká Dvořáček.
Plně hrazený z veřejného zdravotního pojištění by podle návrhu měl být do budoucna léčebný postup, který bude nejlevnější a zároveň povede ke srovnatelnému výsledkem. Na existujících úhradách se ale nic nezmění. Péče, kterou pojišťovny plně hradí už dnes, dál zůstanou bezplatná.
Hrazená varianta zůstane
„Bude se to týkat některých nových postupů a léků. V každé skupině léků či procedur bude plně hrazená varianta,“ popisuje autor předlohy předseda senátního výboru pro zdravotnictví Roman Kraus (ODS).
Zdravotní pojišťovny vrací stovky milionů na přeplatcích za léky. Část lidí se nedaří kontaktovat
Číst článek
Zdravotnická zařízení nabízejí placených služeb mimo systém veřejného zdravotního pojištění čím dál více. To je podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha třeba řešit. „Je nutno pečlivě nastavit systém tak, aby pacient nebyl manipulován k tomu, že něco doplatit musí, přestože základní ošetření je bezplatné,“ vysvětluje.
Podle Vlastimila Milaty z Pacientské rady ministra zdravotnictví by se také mohlo stát, že jakmile budou zdravotní služby částečně hrazené, zdravotní zařízení jejich ceny zvednou. „V minulosti jsem se s tím setkal. Jakmile začala pojišťovna platit 1000 místo 400 korun na diabetickou obuv, prodejci zvedli cenu o 600 korun,“ popisuje. Pacientská rada má ale své zastoupení v komisích pro úhrady, kde má podle Milaty možnost nastavení úhrad kontrolovat.
Obavy, že by doplatky vedly k tomu, že pacienti budou platit stejné částky jako dnes a lékaři je budou nabízet častěji, má i prezident Svazu pacientů Luboš Olejár. Podle senátora Krause by tomu měl zabránit úřad pro kontrolu léčiv. Výši úhrad by stanovoval stejně jako u léků. „U léků je to vždy konzultováno se zdravotními pojišťovnami a ceny jsou porovnávány s třemi nejnižšími cenami v Evropské unii,“ ujišťuje Kraus.
Návrh novely teď čeká připomínkové řízení uvnitř resortu, na vládu se má dostat do konce roku.
