Jabloně a hrušně za každou oběť Ležáků. U silnice mezi poli vyrostla alej, byla u toho i poslední přeživší
V sobotu vyrostlo mezi obcemi Dachov a Ležáky stromořadí. Výsadbě podél půlkilometrového úseku silnice mezi poli přihlížela Jarmila Doležalová, rozená Šťulíková, poslední přeživší z nacisty vypálených Ležáků. Za každou oběť osady Ležáky, kterou v roce 1942 vyhladili nacisté, má zakořenit jeden ovocný strom, celkem tedy 53 dřevin, z toho 42 jabloní a 11 hrušní.
„Za pomoci rodiny jsme vysadili dva stromky. Nečekala jsem, že tu bude tolik lidí. Když vidíme, co se děje na Ukrajině, o to větší důvod je si Ležáky připomínat,“ řekla třiaosmdesátiletá Doležalová.
Krátce po ruské invazi na Ukrajinu 24. února 2022 Doležalová napsala otevřený dopis ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Apelovala na něj, aby zastavil válku na Ukrajině. Se sestrou Marií byla téměř před 80 lety vybrána na poněmčení, zůstaly tak jediné ze všech ležáckých dětí a obyvatel Ležáků, kteří druhou světovou válku přečkali.
„Sice já si nemůžu nic pamatovat, mně nebyli (ani) tři roky, když se tohle všechno událo, ale mám v sobě pocit, jako kdybych to zažila. Celý život si to nesu s sebou, pořád o tom přemýšlím,“ řekla Doležalová.
Přišla stovka lidí
Stromořadí naváže na původní ovocnou alej z poválečné doby 20. století. Podle organizátora akce Josefa Ročeně bylo dosud vysázeno 52 stromů, zbývající vysadí žáci ZŠ Miřetice v pondělí 3. dubna.
Na Litoměřicko dorazily ve čtvrtek stovky lidí sázet Alej Nicholase Wintona. Byl mezi nimi i jeho syn
Číst článek
„Akce se vydařila, všechny stromy, které jsme plánovali dnes vysadit, jsme vysadili. Báli jsme se, že bude pršet, ale nakonec i vysvitlo slunce. Odhaduji, že přišlo asi sto lidí, nejen z Dachov, ale i z Hlinska, Nasavrk a dalších míst,“ řekl odpoledne šestadvacetiletý Josef Ročeň.
Podle něj má akce několik významů, kromě uctění památky obětí Ležáků je i příležitostí k setkání lidí po letech koronavirového omezení kontaktů.
„Za dospělou osobu Ležáků vysazujeme jabloň, za děti hrušně. Stromy jsou od sebe 7,5 metru, všechno se dělá ručně. Máme také zatloukače, který pomáhá lidem zatloukat kůl ke stromu. Kdo se podílí na sázení, získá certifikát, že strom je jeho. Většina stromů je už vysazená, poslední si vysadí v pondělí 3. dubna ZŠ Miřetice,“ řekl dopoledne Ročeň.
Výsadbu finančně podpořila Nadace Partnerství z grantového programu Sázíme budoucnost. „Historie Ležáků je mi blízká i z toho důvodu, že mí předci se osobně znali s oběťmi. Pozemky, na kterých má být alej, patří z větší části mým příbuzným,“ uvedl Ročeň.
‚Jen jsem si říkala, jak by bylo hezké, kdyby se vrátila maminka.‘ Jarmila Doležalová přežila konec Ležáků
Číst článek
Nacisté Ležáky vyhladili 24. června 1942 kvůli zjištění, že parašutisté vycvičení v Británii odtamtud udržovali vysílačkou spojení mezi domácím a zahraničním odbojem. Stalo se to necelý měsíc po útoku na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic.
Přežily jen sestry
Nacisté 24. června v Pardubicích zavraždili 33 dospělých obyvatel Ležáků. Dalších pět lidí z Ležáků a více než 40 spolupracovníků parašutistů nacisté zastřelili 25. června a 2. července. Třináct ležáckých dětí odvlekli, 11 jich zavraždili 25. července v plynovém voze v polském Chelmnu.
Přežily jen sestry Marie a Jarmila Šťulíkovy, které byly poslány do Německa na převýchovu, bylo jim jeden a dva a půl roku. Jarmila Doležalová, rozená Šťulíková, je poslední přeživší z Ležáků. Její sestra již zemřela.
Osadu Němci vyrabovali, vypálili, srovnali se zemí. Dnes je místo bývalé kamenické osady národní kulturní památkou, vesnici připomínají žulové náhrobky s vytesaným křížem na půdorysech devíti domů.
