Bílé límečky nepůjdou do vězení, ‚vykoupí se‘. Novelu trestního zákoníku kritizují odborníci i resorty
- Ministerstvo spravedlnosti chystá reformu trestního zákoníku, připomínkují ji odborné komory, resorty či soudy.
- Úřad pod vedením ministra Pavla Blažka (ODS) avizoval, že chce novelou docílit snížení počtu vězňů, kteří končí za mřížemi třeba kvůli bagatelní trestné činnosti. Přesto výrazně zasahuje také do trestních sazeb v hospodářské kriminalitě, která je typická spíše pro takzvané bílé límečky.
- Těm by soudy nově mohly třeba i za rozsáhlý majetkový delikt uložit výrazně mírnější tresty.
- Odborníci, státní zastupitelství či Nejvyšší soud ve svých připomínkách varují před destabilizací společnosti a upozorňují, že rozvolnění pravidel dá pachatelům možnost se z trestné činnosti „vykoupit“. Resort spravedlnosti to ale odmítá.
Ještě na podzim minulého roku označoval někdejší náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav ve vysílání Radiožurnálu, že cílem novely trestního zákoníku je zejména snížení počtu vězňů, kteří za mřížemi skončili kvůli opakování takzvané bagatelní trestné činnosti – tedy takové, kde byla způsobena jenom malá škoda.
Mírnější tresty za podporu terorismu i za opakované krádeže. Vláda připravuje novelu trestního zákoníku
Číst článek
„Především bychom se chtěli věnovat preventivnímu systému trestání než mít věznice pro kapesní zloděje. Domníváme se, že by tyto osoby ve vězení být neměly,“ řekl tehdy Stanislav.
Podle odborníka na trestní právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jakuba Drápala určité části novely tento efekt mít mohou. „Vybrané části novely, například snížení postihů recidivistních krádeží nebo částečná dekriminalizace neplacení výživného, jistě povede ke snížení vězeňské populace,“ konstatuje.
Právník Věnek Bonuš z organizace Rekonstrukce státu ale upozorňuje, že novela mění i další části trestního zákoníku. A to v oblastech, kde už je efekt na snížení počtu vězňů, a to i podle právníka Drápala, podstatně menší – v hospodářské kriminalitě.
„Takové rozvolnění pravidel má zřetelný potenciál k destabilizaci společnosti a jejích hodnot. Již dnes přitom lze zaznamenat řadu útoků vůči justici z důvodu údajného příliš mírného postihu řady závažných deliktů.“
Nejvyšší soud (připomínky k novele trestního zákoníku)
„Jednak jsou některé sazby v hospodářské kriminalitě snižovány a navíc se poměrně rozvolňují pravidla pro ukládání takzvaných alternativních trestů (podmíněný trest, peněžitý trest, obecně prospěšné práce – pozn. red.). To znamená, že bude možné ukládat alternativní tresty i samostatně, bez uložení trestu odnětí svobody, a to i u závažnější trestné činnosti, než tomu bylo doteď,“ podotýká Bonuš.
Netrestat vězením
Rozsáhlé hospodářské delikty přitom zpravidla nepáchají kapsáři, ale spíše takzvané „bílé límečky“ – třeba vlastníci či manažeři firem nebo vysocí státní úředníci. Ti ale už nyní podle dostupných dat za mřížemi končí spíše výjimečně. Soudy je doteď musely trestat vězením v případě, že jimi způsobená škoda přesáhla určitou mez. Například při škodě nad deset milionů korun (škodě velkého rozsahu) soud trestal sazbou od 5 do 10 let.
Přes polovinu LGBT osob u nás se setkalo s nějakým typem násilí. Změňme trestní zákoník, říká právnička
Číst článek
Díky novele trestního zákoníku by se ale „bílé límečky“ mohly vězení i v takových případech vyhnout. „Když to trošku zjednoduším, tak nově bude mít soudce mnohem více možností, jak legálně člověka, který spáchal hospodářskou kriminalitu, neposlat do vězení,“ popisuje Bonuš.
To ale mluvčí resortu spravedlnosti Vladimír Řepka odmítá. „Navrhovaná změna nebude mít za následek, že budou ukládány tresty nepřiměřeně mírné. Stále platí, že jako samostatný trest může být třeba peněžitý trest uložen jedině tehdy, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba,“ podotýká Řepka.
Bonuš uznává, že možnost trestat za hospodářskou kriminalitu vězením i nadále v trestním zákoníku zůstává. Jedním dechem ale upozorňuje, že původně takový záměr ministerstva spravedlnosti nebyl.
„Z novely už vypadly mnohem kontroverznější změny, které by znamenaly, že by u vybrané trestné činnosti – za splnění určitých podmínek, jako je třeba splacení škody a zaplacení obětem – soud musel uložit jen samostatný peněžitý trest. Nebylo by možné trestat vězením. To byla verze, která šla v nepostihování kriminality bílých límečků tak daleko, že to bylo až zarážející,“ říká Bonuš.
S variantou se tehdy seznámil i právník Jan Dupák z Transparency International, který ji v přípravném procesu připomínkoval. „Na jednání na konci minulého roku informoval (někdejší) náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav, že by připravovaná novela trestního zákoníku měla odstranit i tresty odnětí svobody u hospodářských trestných činů,“ potvrzuje Bonušova slova právník Dupák.
„Novela jako taková je sice krok správným směrem a odklon od trestní represe dává smysl, tento jeden bod jsme ale jednoznačně okamžitě odmítli, protože české věznice rozhodně nejsou plné zločinců bílých límečků a hrozbu vězení v závažných případech považujeme za významné preventivní opatření,“ popisuje situaci na podzim roku 2023 s tím, že další podklady už organizace Transparency International nedostala, takže se nakonec povedlo záměr zastavit.
‚Peněžáky‘ za cokoliv?
Co z původní verze novely zbylo, je jednak snižování trestní sazby třeba i u závažné trestné činnosti, ale také již zmíněná možnost soudců udělit peněžitý trest „za jakýkoliv trestný čin“. „Zejména zváží jeho uložení, jestliže pachatel pro sebe nebo pro jiného úmyslným trestným činem získal nebo se snažil získat majetkový prospěch,“ stojí v novele.
‚Ne znamená ne.‘ Sněmovna schválila redefinici znásilnění, půjde o nesouhlasný pohlavní styk
Číst článek
„Nechce se tím říct nic jiného, než že tento trest bude možné uložit teoreticky za kterýkoli trestný čin. Trestní zákoník tedy a priori nebude vylučovat uložení tohoto druhu trestu za některý trestný čin. Tímto nijak neměníme pravidla pro to, jak lze tresty kombinovat, kdy je lze ukládat samostatně a kdy v souběhu s jinými druhy trestů,“ vykládá novelu mluvčí Řepka.
Podle něj jde o opatření, které povede ke větší efektivitě a rychlosti celého trestního řízení, větší možnosti ukládání krátkodobých či alternativních trestů a má pomoci také obětem, které se díky rozšíření možnosti udělení peněžitých trestů snadněji domohou svých nároků.
Širší možnost ukládání příliš mírných trestů ale může podle právníka Bonuše vést k dopadům na celou společnost.
„Bojím se, že když třeba někdo udělá škodu státu vyšší než 10 milionů korun, jde tedy o závažnou hospodářskou kriminalitu, například podvod, a pak nepůjde natvrdo do vězení, ačkoliv tam nebudou významné polehčující okolnosti, tak to otřese důvěrou veřejnosti ve spravedlnost. V to, že tady platí rovnost před zákonem a že stát je schopný trestat nejen bagatelní kriminalitu, ale i ty, kteří dělají ty velké podvody,“ vysvětluje.
‚Vykoupí se‘
Podobné obavy sdílí podle předložených připomínek také Nejvyšší soud. „Takové rozvolnění pravidel má zřetelný potenciál k destabilizaci společnosti a jejích hodnot. Již dnes přitom lze zaznamenat řadu útoků vůči justici z důvodu údajného příliš mírného postihu řady závažných deliktů,“ píše soud.
Náměstek ministra spravedlnosti Stanislav rezignoval. Důvodem je ‚mediální tlak a lynč‘, tvrdí
Číst článek
Ten navíc poukazuje i na skutečnost, že rozvolnění pravidel povede k větším rozdílům v tom, jaké tresty budou soudci vynášet za stejné trestné činy napříč soudní soustavou. „Konečný trest uložený pachateli bude více než kdy jindy záviset na jejich volném uvážení na základě jen abstraktně stanovených pravidel, v jejichž rámci každý ze soudů bude upřednostňovat jiné parametry,“ varuje Nejvyšší soud.
Připravenou novelu kritizuje také ministerstvo vnitra. To sice uznává, že peněžitý trest spolehlivě postihne většinu pachatelů, novela se ale podle něj nevypořádává s otázkou, zda je dostatečným trestem právě u deliktů s vysokou společenskou škodlivostí – třeba podvodů či korupci.
„Z pohledu některých pachatelů se může jednat o jakousi formu ‚finančního vykoupení z trestného činu‘. Je otázka, zda tudíž takový postup nekoliduje s mezinárodními závazky České republiky,“ píše ministerstvo s odkazem například na Trestněprávní úmluvu o korupci, která právě apeluje, aby za korupci bylo možné trestat vězením.
Nejvyšší státní zastupitelství pak varuje i před tím, že navrhovaná změna v udělování peněžitých trestů může ve svém důsledku umožnit soudům uložit samostatný peněžitý trest v minimální výměře i za nejzávažnější hospodářskou trestnou činnost. „Jeho spodní hranici návrh žádným způsobem nelimituje,“ dodává státní zastupitelství.
