Běhounská ulice v Brně, pěší zóna. Foto Tomáš Kremr | ČRo
Když po chodníku neprojede kočárek, má přijít odtah auta, říká teorie. V Brně byly loni takové případy čtyři
Se 16 460 případy bylo loni nelegální parkování na chodníku druhým nejčastějším „statickým“ dopravním přestupkem v Brně. Odtah však strážníci nařídili jen čtyřikrát. Podobný poměr byl i v roce 2015, kdy iROZHLAS.cz data o přestupcích a odtazích získal poprvé. Kličkování mezi auty tak zůstává hlavně pro rodiče s kočárky, vozíčkáře nebo seniory každodenní hrozbou.
„Chodce a cyklisty považujeme za plnohodnotné účastníky provozu, dokonce za jedny z nejzranitelnějších,“ popsal serveru iROZHLAS.cz oficiální postoj Městské policie Brno její tiskový mluvčí Jakub Ghanem. „Jejich pohyb po městě je jedním z hlavních důvodů, proč kladou hlídky takový důraz na stání vozidel v křižovatkách, u přechodů nebo na chodnících, kde řidiči nevhodným parkováním cyklisty a chodce ohrožují.“
„Strážníci se rozhodují individuálně podle okolností a posuzují například to, jestli je kolem auta možné projet po chodníku s kočárkem nebo na invalidním vozíku. Do rozhodování vstupují i další hlediska, například frekventovanost místa,“ dodává Ghanem.
Z pěší zóny je ‚dálnice‘. Z historického centra Brna se stal průjezd i parkoviště pro auta
Skutečnost ovšem jeho prohlášení neodpovídá: za neoprávněné stání na chodníku nařídili strážníci v roce 2019 odtah celkem čtyřikrát z 16 460 přestupků. Chodníky, zablokované špatně zaparkovanými auty, jsou přitom ve městě běžné – nejen pro vozíčkáře a kočárky, ale často i pro chodce bez omezení mobility.
„Překážka, která zablokuje chodník, je z definice to samé jako překážka, která zablokuje silnici,“ říká Michal Radimský z Fakulty stavební VUT, který se zabývá navrhováním komunikací a jejich bezpečností. „Chodník je pozemní komunikace a nevidím tedy důvod, proč by chodci neměli být zahrnutí mezi účastníky dopravního provozu.“
„Standardně se přitom pracuje s normou, definovanou například v bezbariérové vyhlášce, podle které má na chodníku nebo v budově zůstat průchozí šířka 90 centimetrů,“ doplňuje Radimský. „Pokud například na chodníku projektujete sloup, musíte to udělat tak, aby vedle něj zůstalo 90 centimetrů volných.“
Ještě konkrétnější je mluvčí firmy Brněnské komunikace Vladimíra Navrátilová. „Aby mohl strážník či policista nařídit odtah vozidla při jeho stání na chodníku, musí naplnit definici neprůchodnosti, což je překážka méně jak 75 centimetrů pro jeden směr chůze od budovy, tedy parkuje-li vozidlo ve vzdálenosti menší než 1,5 metru.“
Data o pokutách a odtazích za špatné parkování v roce 2019 nicméně prozrazují, že provoz na chodníku a na silnici má pro strážníky řádově jinou prioritu: zatímco nelegální stání na chodníku trestali odtahem v 0,02 procentech případů, u přestupků, kdy nezůstal na silnici volný třímetrový pruh, odtahovali každé třetí auto.
Zákon podle Ghanema zná pouze dva případy, kdy může strážník odtah vozidla nařídit: kromě zmíněné situace, kdy vozidlo tvoří překážku pro bezpečnost nebo plynulost provozu, je to ještě neoprávněné stání na vyhrazeném parkovišti.
„Strážník má oprávnění odtah nařídit, ale není to jeho povinnost,“ vysvětluje Ghanem. „Odtah není trest, není to represe, poplatek je za samotný technický akt.“
105 tisíc přestupků, 2,6 tisíce odtahů
Statistiku přestupků a odtahů za rok 2019, včetně způsobu jejich řešení, si server iROZHLAS.cz vyžádal podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Získaná data o přestupcích ukazují téměř výhradně případy související s parkováním – strážníci řeší na základě dohody s Policií ČR převážně statickou dopravu, překročení rychlosti a další přestupky v provozu řeší státní policisté.
Podobně druhá část dat neukazuje odtahy při blokovém čistění – ty jsou v pravomoci městské firmy Brněnské komunikace. Datům z blokovému čištění se Český rozhlas podrobně věnoval v roce 2015.
Následující graf ukazuje kompletní statistiku evidovaných přestupků a odtahů v roce 2019.
Názvy přestupků v grafu vycházejí z paragrafového znění porušeného pravidla. Celý popis přestupku v zákoně však může být obsáhlejší, některé proto doplňuje citace tiskového mluvčího Městské policie Brno Jakuba Ghanema.
Téměř polovina záznamů – 50 ze 105 tisíc – mluví o porušení ustanovení, podle kterého se účastník dopravy musí jednoduše řídit světelným značením, akustickými signály a dopravními značkami. Přestože paragraf neřeší, zda jde o chodce nebo řidiče, podle mluvčího strážníků jde naprostá většina na vrub řidičům, chůze na červenou se týká jen stovek případů.
V historickém centru je složení přestupků odlišné než ve zbytku města. Typicky zde strážníci řeší stání v pěší zóně mimo parkoviště. Provozu i přestupkům v pěší zóně se podrobně věnuje předchozí článek k tématu.
Možnosti odtahů v historickém centru komplikují také technické možnosti – například Zelný trh není podle strážníků na zátěž odtahových aut připravený.
Devět botiček denně
Odtahem loni skončilo asi 2,5 procenta přestupků, v pěší zóně 5 procent.
„Jestli je to málo nebo hodně, bohužel ani s použitím dat neumím odpovědět,“ vysvětluje mluvčí strážníků. „Ze statistik totiž neplyne, kolik situací vůbec podle zákona umožňovalo nařízení odtahu a kde tedy pro strážníka byl legální variantou. U řady přestupků taková situace nenastane prakticky nikdy, například při povinnosti použít parkovací kotouč, zaplatit parkovné, a podobně. Počítat jejich podíl z celkového množství přestupků tedy není relevantní.“
Detailnější data o řešení přestupků odhalují, že pokutu – nejběžnější řešení – strážníci udělí v 60 procentech případů. Zhruba 27 procent přestupků se dostane do správního řízení, nejčastěji je řeší Odbor dopravněsprávních činností Magistrátu města Brna. Asi 8 procent končí domluvou, jeden případ ze sta konstatováním, že přestupek nelze projednat.
Kliknutím do legendy grafu si můžete vybrat jiný přestupek, případně srovnat více přestupků.
Přestupky v pěší zóně se řeší atypicky: při stání v pěší zóně mimo parkoviště se přestupek podstatně častěji dostane do správního řízení, dvakrát častěji než obvykle se využívají takzvaná společná řízení, kdy si řidiči nechají řadu stejných přestupků spojit do jednoho trestu. Jiné porušení pravidel v pěší zóně se v naprosté většině případů týká neoprávněného vjezdu a přestupek proto obvykle řeší správní orgán, který povolení vydává. Detaily obou přestupků opět vysvětlujeme v předchozím článku.
Z dat nelze vyčíst, u kterých přestupků strážníci využívají technický prostředek k zabránění odjezdu vozidla, lidově botičku.
„V průměru strážníci v Brně nasadí botičku devětkrát za den,“ odpovídá na dotaz ohledně jejího využití Jakub Ghanem. „Případů je do roka přibližně 3100. K jednotlivým ustanovením je bohužel filtrovat nelze.“
„Botička zvyšuje vymahatelnost, řidič ji nezahodí jako lístek,“ dodává.
2019 vs. 2015. Více přestupků, méně odtahů
Data ve stejné struktuře máme k dispozici také za rok 2015. Lze tedy srovnat, jak se během čtyř let přístup strážníků změnil.
Kliknutím do legendy grafu si můžete vybrat jiný přestupek, případně srovnat více přestupků.
Evidovaných přestupků při srovnání let 2019 a 2015 o 12 procent přibylo, odtahů je přitom téměř o polovinu méně.
Mluvčí strážníků se ovšem takovému srovnání brání. „Roky 2015 a 2019 není absolutně možné po stránce dopravních přestupků spáchaných motoristy srovnávat,“ upozorňuje. „Za tu dobu se dramaticky změnilo dopravní značení na mnoha místech. Například v ulici Údolní, kde se dříve často odtahovalo, se legalizovala řada parkovacích míst.“
„Navíc v době rekonstrukce parovodů a horkovodů se tady na dlouhé měsíce legalizovalo stání i přenosným dopravním značením kvůli pracem v okolních ulicích. Takových příkladů by se dalo najít více. Městská policie ze zákona v informačním systému nedisponuje daty staršími tří let,“ doplňuje.
Klíčovou změnou, která ztěžuje srovnání obou let, je zavedení rezidentního parkování. Například u neoprávněného stání na placeném parkovišti strážníci v roce 2015 evidovali 8331 případů, loni se v evidenci přestupek vůbec neobjevil. Neznamená to, že by jej strážníci přestali trestat, pouze jej evidují pod jiným paragrafem.
U některých přestupků nicméně vývoj srovnat lze: zejména u těch, které jsou rozprostřené po celém městě a nehraje tak roli konkrétní opatření v jedné ulici. Takovými přestupky jsou například stání v křižovatce a stání na přechodu, které Ghanem zmiňuje v souvislosti s ochranou chodců a cyklistů. U obou oproti roku 2015 ubylo jak evidovaných přestupků, tak odtahů – těch dokonce na méně než polovinu.
Na dotaz, kdo určuje priority odtahů, neodpověděl z Magistrátu města Brna – zřizovatele Městské policie Brno – nikdo. Reagovala pouze Vladimíra Navrátilová z firmy Brněnské komunikace. „Odtahy nařizuje, jak je již výše uvedeno, městská policie nebo Policie ČR. Jsou-li zde nějaké priority, je otázkou na ně. Z našeho pohledu jsou prioritní odtahy překážek provozu na pozemních komunikacích, právě z důvodu bezpečnosti silničního provozu, a dále odtahy u omezení vlastnického práva, například vozidla zabraňující vjezdu do nemovitosti.“
To potvrzuje i mluvčí strážníků Jakub Ghanem. „Prioritou jsou obecně místa, kde je intenzivní provoz a časté přestupky, a samozřejmě lokality, kde špatně parkující vozidla ztěžují průjezd složkám integrovaného záchranného systému, dopravnímu podniku nebo svozu odpadu. Tyto informace se dozvídáme zpravidla při jednáních, na základě písemných podnětů nebo při společném mapování lokalit.“
Související témata: Datová žurnalistika, Brno, doprava
