Mladý řidič pojede rychle nebo opilý, senior nedá přednost. Jak se s věkem mění zavinění nehod?
Mladí řidiči a řidičky nejčastěji zaviní nehodu, protože jedou moc rychle nebo pod vlivem alkoholu. Pro starší populaci je zase typické nedání přednosti. Pravděpodobnost, že způsobí tragickou nehodu, je podstatně zvýšená u obou skupin.
Mladí řidiči a řidičky nejčastěji havarují kvůli nepřiměřené rychlosti – ta je příčinou třetiny nehod ve věkové kategorii do 30 let. Dalšími v pořadí jsou nedání přednosti v jízdě (18 procent nehod), nevěnování se řízení vozidla (14 procent), nedodržení bezpečné vzdálenosti (13 procent) a alkohol (8 procent).
Senioři a seniorky nejčastěji zapomenou dát přednost v jízdě, jde o příčinu u téměř třetiny nehod u řidičů nad 65 let. Následuje nevěnování se řízení (20 procent nehod), nesprávné otáčení (11 procent) a rychlá jízda (10 procent).
Uvedená čísla ve zkratce shrnují, v čem se liší styl jízdy a rizika obou skupin řidičů a řidiček ve vybraných kategoriích: junioři mají trojnásobné riziko nehody v důsledku rychlé jízdy a alkoholu za volantem. Senioři zase dvojnásobnou pravděpodobnost, že nedají přednost v jízdě a častěji se potýkají s otáčením, couváním, odstupem při předjíždění nebo se ocitnou v protisměru.
V analýze vycházíme z databáze všech dopravních nehod z let 2007 až 2023 v České republice, kterou redakci poskytlo Policejní prezidium. U každé z 1,1 milionu analyzovaných nehod známe mimo jiné příčinu nehody a věk řidiče, který ji způsobil.
Jedna nehoda může mít v datech více příčin – například u dvou procent nehod, způsobených nedáním přednosti v jízdě, hrál roli také alkohol. Vůbec nejčastější příčinou je ovšem nesprávný způsob jízdy – u mladých řidičů ji policisté uvedli jako (spolu)příčinu v 48 procentech případů, u seniorů dokonce v 59 procentech. Jde ovšem o nadkategorii, pod kterou se ukrývá hned několik nesouvisejících typů nehod, proto se v grafu i textu věnujeme jenom konkrétním typům přestupků.
Rozdíl je také v přítomnosti alkoholu. U řidičů a řidiček mladších 30 let je až 2,7× vyšší pravděpodobnost, že způsobí nehodu s alkoholem v krvi, než u seniorů. Starší věková skupina měla alkohol v krvi při třech procentech nehod, zatímco mladší věková skupina u více než osmi procent zaznamenaných nehod.
Kritické nehody
Data zároveň ukazují pravděpodobnost, že srážka dopadne tragicky – smrtelně nebo s těžkým zraněním.
U obou skupin je podíl smrtelných a těžkých nehod podstatně vyšší než u referenční skupiny ve středním věku. Pokud tedy k nehodě dojde, je u těchto skupin 1,5× až 1,7× vyšší pravděpodobnost, že bude tragická.
Také mezi tragickými nehodami dominuje u mladších řidičů rychlost jízdy a u starších nedání přednosti.
U starších řidičů hrají zásadní roli častější srážky s chodci: oproti mladým je u nich dvojnásobná pravděpodobnost takové nehody. Naopak u srážky s pevnou překážkou dominují řidiči pod třicet.
„Mladí řidiči patří mezi nejnebezpečnější skupinu účastníků silničního provozu,“ uvádí Platforma vize 0, která vyzývá, jak název napovídá, ke změnám vedoucím k nulovému počtu úmrtí a vážných zranění na silnicích.
„Než se můžete považovat za zkušeného řidiče, tak to chce odjezdit aspoň 100 tisíc kilometrů samostatně. Mladí, kteří často vystoupí z autoškoly, pochopitelně nemůžou být natolik zdatní jako třeba řidiči, kteří mají 20 let zkušeností,“ říká předseda expertní rady Vize 0 Roman Budský.
V počtu zaviněných nehod – všech, nejen kritických – mladí řidiči vítězí nad seniory přibližně 4:1. V letech 2007 až 2023 způsobili třicetiletí a mladší 317 tisíc dopravních nehod, senioři 84,7 tisíce nehod.
Obě skupiny přitom byly v české populaci ve sledovaných letech podobně početné. Na počátku sledovaného období měli v české populaci mírnou početní převahu mladí, po roce 2013 se poměr otočil ve prospěch seniorů. Z pohledu analýzy tak obě skupiny dostaly stejnou šanci zapsat se do nehodových statistik.
Srovnání ovšem komplikuje skutečnost, že nelze říct, kolik osob v dané věkové skupině řídí a kolik najezdí kilometrů. Právě ujetá vzdálenost je podle předsedy expertní rady Platformy Vize 0 Romana Budského proměnnou, která by poskytla objektivnější srovnání obou věkových skupin. Jenže taková data nemáme k dispozici.
Rychle, ne zběsile
„Potenciálně nebezpečné jsou obě skupiny, ovšem vycházeje ze statistik bychom zjednodušeně mohli říct, že mladí jsou nebezpečnější podílem na těžkých nehodách,“ přidává svůj pohled Igor Sirota z Ústředního automotoklubu ČR.
„U starších naopak hrají roli pozdější reakce, nižší jistota za zhoršených povětrnostních podmínek a na neznámých cestách,“ srovnává skóre obou skupin. „Starší lidé už vědí, kde mají své slabé a silné stránky a na rozdíl od mladých neradi podstupují rizika,“ doplňuje ho Budský.
Systémová opatření se zaměřují na obě skupiny.
U seniorů česká legislativa pamatuje na zdravotní komplikace, které mohou pokročilý věk provázet. Podle zákona musí senioři absolvovat zdravotní prohlídku u praktického lékaře v 65 letech, poté v 68 letech a následně každé dva roky.
„Jenže ne vždy jsou ty zdravotní prohlídky poctivé,“ domnívá se Budský. „Pak jsou třeba za volantem lidi, kteří tam ne úplně patří. Respektive, oni by jezdit mohli, ale je jim potřeba dát nějaká omezení.“
„Máme řidičáky na zkoušku, stejně jako řada států v Evropské unii,“ připomíná Budský opatření u mladých řidičů. „Pokud řidiči ve zkušební době dvou let od získání řidičského oprávnění spáchají závažný přestupek nebo trestný čin, pak jim hrozí odebrání řidičáku, povinná evaluační jízda a psychologická přednáška.“
Novinkou je i možnost získat řidičský průkaz už v 17 letech, nezletilí řidiči ovšem mohou šoférovat jen pod dozorem pověřené blízké osoby.
Rizika spojená s nízkým věkem potvrzují také data pojišťoven. „Přibližně každý dvacátý pojištěný řidič ve věkové kategorii 18 až 25 let způsobí v daném roce škodu. Ve vyšších věkových kategoriích je to přibližně každý padesátý,“ uvádí Jan Marek, tiskový mluvčí Generali České pojišťovny.
