Horké léto letos přináší více alergických reakcí po bodnutí hmyzem, především od vos a včel
Počet výjezdů k závažným alergickým reakcím na hmyzí bodnutí se letos zvyšuje. Jen ve Středočeském kraji ošetřili záchranáři od začátku června 31 pacientů, což je o dvacet více než za stejné období v loňském roce. V Praze je nárůst počtu výjezdů ještě výraznější.
V Praze se počet zásahů záchranářů v souvislosti s bodnutím hmyzem oproti loňsku ztrojnásobil. Pomoc záchranářů je v případě prudké alergické reakce nezbytná.
Počet výjezdů k závažným alergickým reakcím na hmyzí bodnutí se letos zvyšuje. Poslechněte si reportáž Andrey Skalické
„Typické pro život ohrožující prudkou alergickou reakci, které říkáme anafylaxe, je svědění a mravenčení chodidel a dlaní. V tomto kontextu je to neklamná známka toho, že se celková reakce vyvíjí a potom není úplně dobré otálet,“ říká Petr Čáp z Centra alergologie a klinické imunologie Nemocnice Na Homolce.
Záchrannou službu bychom měli volat nejen při prudké alergické reakci, ale i ve chvíli, kdy nás včela nebo vosa bodne do oblasti úst. Pacientům, kteří už mají s prudkou alergickou reakcí zkušenosti, obvykle alergologové předepisují adrenalinové pero.
„Když je opravdu zle, poklesne tlak a člověku je evidentně špatně, může aplikovat adrenalin v autoinjektoru. Přiloží se ke stehnu, zmáčkne a chviličku podrží,“ radí lékař.
Léčba imunoterapií
Další možností, jak pomoci pacientům, kteří nepřiměřeně reagují na hmyzí bodnutí, je předpis takzvané imunoterapie alergenem.
„Trochu ďábelsky se malá množství alergenu vpravují do těla pacienta, aby se navodila tolerance. Jednoduše řečeno, aby si na to organismus laskavě zvykl,“ říká Čáp.
Pacienti tuto léčbu obvykle podstupují po dobu tří až pěti let. Nepřiměřená reakce na vosí nebo včelí bodnutí se u nich stále vyvinout může, ale po léčbě už nepůjde o život ohrožující stav.
„I když toto absolvují, tak jim samozřejmě necháme adrenalin v autoinjektoru. Když Vás píchne několik vos nebo včel, tak může mnohočetné vpravení toxické látky hmyzího alergenu také vyvolat toxickou reakci,“ doplňuje lékař Petr Čáp.
S mnohočetným pobodáním má své zkušenosti i Stanislav Havlíček, kterého na misi Lékařů bez hranic v Jižním Súdánu pobodaly včely poté, co prošel kolem včelího hnízda. První žihadlo dostal do ramene, další včely se na něj slétly takřka okamžitě.
„Během krátké chvilky jsem dostal žihadlo do nohy, do zad, celkem jich bylo jedenáct nebo třináct. Rozhodně to nebylo příjemné. Naštěstí musím říct, že se mi nic závažného nestalo. Oblast okolo každého žihadla byla necitlivá a brnělo to,“ vzpomíná Havlíček.
Výstražný feromon
Větší množství včel začalo útočit ve chvíli, kdy první vypustila poplašný feromon. Ten podle Michala Perlíka z Entomologického ústavu Akademie věd informuje ostatní členy kolonie o hrozícím nebezpečí.
Speciální náramek při alergické reakci na hmyzí bodnutí zachraňuje život. Za vynálezem stojí brněnský student
Číst článek
„Oni pak vyhledávají cíl, který už byl jednou bodnutý a označený výstražným feromonem, a útočí na něj také. Poplašný feromon slouží k tomu, aby vypudil celou kolonii k nějaké reakci,“ upozorňuje Perlík.
Větší množství případů bodnutí hmyzem letos souvisí také s teplým a suchým počasím. Hmyz totiž hledá potravu i ve městech.
„Kdyby bylo rozumné počasí a mohly by se napít nektaru z kytiček a podobně, tak by neměly takovou potřebu dostávat se do kontaktu s lidmi,“ dodává Perlík.
Poslední vážný případ evidují například středočeští záchranáři na Nymbursku. Po bodnutí vosou se 64leté ženě zastavil srdeční oběh. Díky rodině a zdravotníkům se jí podařilo zachránit.
