Ministryně Langšádlová chce řešit dezinformace. Připravila opatření, vláda jí ale zatím nedala ‚zelenou‘
Vláda bude řešit, kdo převezme agendu dezinformací. Jedním z adeptů je současná ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09), která se o téma zajímá. Serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu vysvětlila, že už připravila se svým týmem „sadu opatření“, jak zvýšit odolnost české společnosti proti dezinformacím. Pověření vlády ale ještě nemá. O jejím případném jmenování rozhodne koalice v následujících týdnech.
Už to bude rok, co vláda Petra Fialy (ODS) zrušila post vládního zmocněnce pro média a dezinformace. Michal Klíma, který jím byl, následně opustil i tým premiérových poradců.
Dezinformace měl převzít bezpečnostní poradce vlády Tomáš Pojar. Ten ale osekal funkci výhradně na „vlivové působení cizí moci“. Klímou připravovaný akční plán, který se skládal ze série opatření na podporu médií a zvýšení mediální gramotnosti, odmítl. „Nepotřebujeme žádný další akční plán. Na žádném dalším akčním plánu se nepracuje,“ prohlásil tehdy Pojar.
V Česku nadále převládají dezinformační aktivity Ruska a Číny. Snaha bránit se jim sílí, říká Koudelka
Číst článek
Přesto se alespoň část vlády tématu dezinformací a opatření proti nim nevzdala. Svůj návrh na jejich řešení už vypracovala ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová, jak potvrdila webu iROZHLAS.cz a Radiožurnálu.
„S expertním týmem jsem připravila sadu opatření na posílení informační odolnosti společnosti proti působení dezinformací,“ říká ministryně s tím, že zatím není možné její plán zveřejnit. „O tom, kdo se této agendy ujme, ale doposud nebylo na koaliční úrovni rozhodnuto,“ podotýká.
Její mluvčí Jan Lucián Jeřábek pak doplnil, že celý plán je stále „předmětem koaličního jednání“ a vychází z dříve přijatých analýz. „Zmíněná sada vychází z dokumentů, které už byly přijaty předchozími vládami – auditu národní bezpečnosti, akčního plánu k auditu národní bezpečnosti, národní strategie pro čelení hybridnímu působení a analýzy kapacit státu čelit dezinformační vlně,“ vypočítává.
Garant agendy dezinformací
Podle informací iROZHLAS.cz a Radiožurnálu má o tomto seznamu opatření v příštích týdnech jednat vláda. Původně chtěla ministryně Langšádlová materiál přednést už na úterním zasedání K5 (lídři pěti koaličních stran – pozn. red.), nicméně kvůli dohadovacímu řízení věc nabere zpoždění.
Jakým nepravdivým informacím lidé nejvíce věří? V Česku stále dominují ty o ukrajinských uprchlících
Číst článek
Kabinet by následně měl určit, kdo se agendy dezinformací v novém formátu ujme. Člen bezpečnostního výboru a poslanec Pavel Žáček (ODS) se nechal v pořadu 168 hodin slyšet, že by se mělo jednat o politickou figuru.
A poradce premiéra Miloš Gregor, který na Úřadu vlády působí jako odborník na informační gramotnost a boj s dezinformacemi, doplnil, že pětikoalice se plánuje tématu zhostit už v první čtvrtině roku.
„Bude záležet, jaká bude finální podoba toho dokumentu, na čem se K5 a případně vláda shodne, že jsou priority, které je potřeba činit,“ popsal s tím, že poté by měl následovat výběr zodpovědné osoby či garanta. Tím by mohla být podle několika zdrojů webu iROZHLAS.cz a Radiožurnálu právě Langšádlová.
Gregor sám o tuto funkci nestojí. „Nejsem si jist, že je to něco, co by mělo náležet poradci premiéra,“ vysvětlil.
Zatím jenom stratkomy
V současnosti řeší potírání dezinformací samy resorty skrze své „stratkomy“. Ty má koordinovat oddělení strategické komunikace při Úřadu vlády vedené Pavlem Lupjanem. Viditelně se v této oblasti prezentuje třeba ministerstvo zahraničí.
„Data ukazují, že humor může být velmi efektivním nástrojem boje proti dezinformacím. Využití netradičních a graficky poutavých vizuálů na sociální sítě jsme zároveň vyhodnotili jako nejlepší komunikační nástroj,“ popisuje svůj přístup ředitel odboru komunikace Karel Smékal s tím, že jedním z příkladů je třeba kampaň proti tzv. ruským pohádkám.
Vláda zrušila funkci vládního zmocněnce pro média Klímy. Agendu dezinformací převezme poradce Pojar
Číst článek
S těmito ministerskými „stratkomy“ pak spolupracuje také poradce Gregor, který mezi nimi – podle svých slov – figuruje jako jakýsi „prostředník“. „Formálně se scházíme, nejsou to žádné utajované schůzky, ale já ve vztahu k nim nemám žádnou funkci nebo formální pozici ve smyslu, že bych jim mohl cokoliv nařizovat nebo po nich požadovat,“ říká pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.
Uvádí, že na pravidelných schůzkách se ministerstva vzájemně informují o chystaných aktivitách.
Kritika nečinnosti
Zájem o problematiku dezinformací vláda avizovala na jaře 2022, když na začátku března jmenovala do funkce vládního zmocněnce pro média a dezinformace Michala Klímu. Jeho nástup vysvětlovala vlnou dezinformací v Česku, které se po začátku války na Ukrajině začaly stupňovat.
Klíma byl ve funkci přímo podřízený premiérovi a jeho cílem bylo koordinovat boj proti dezinformacím mezi jednotlivými státními složkami, které se problematikou zabývají. Současně dostal na starost založení zmiňovaného oddělení strategické komunikace při Úřadu vlády.
Boj s dezinformacemi je na bodu mrazu. Vláda pro něj možná nedělá ani minimum, míní Pavel
Číst článek
Jeho agendu postupně v průběhu roku 2023 převzal Tomáš Pojar, ministerstvo vnitra a také Centrum proti hybridním hrozbám, které se podílelo na přípravě takzvaného „dezinfozákona“. Ten měl vycházet z Klímova akčního plánu.
Vládní koalice ale jeho přípravu ukončila, a to proto, že se na jeho podobě neuměla sama shodnout. Nadto čelila obviněním, že vytváří cenzurní nástroj.
Za nečinnost v boji proti dezinformacím vládu kritizoval v bilančním rozhovoru pro Český rozhlas prezident Petr Pavel. Fialův kabinet podle něj pro to nedělá ani minimum. Prezident konstatoval, že „boj s dezinformacemi je na bodě mrazu“.
„Myslím si, že si s tím vláda úplně neví rady a ta oblast je teď trochu ve vzduchoprázdnu. To není dobře, protože nejenom protivník nikdy nespí, ale ani všichni šiřitelé dezinformací nespí,“ upozornil Pavel. Připravovaná opatření ministryně Langšádlové prý nijak nereflektují prezidentovu výtku, s jejich přípravou začala už před jeho vyjádřením.
