To nebyly mrazy, ale přírodní katastrofa. Na pomoci ovocnářům se má podílet Unie, soudí ministr Výborný
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) žádá o 2,5 miliardy korun z evropské zemědělské krizové pomoci. Peníze by měly jít na pomoc českým pěstitelům, jejichž úrodu poškodily výkyvy teplot. „To, co nás postihlo, nebyly jarní mrazy, to bychom nežádali ani Evropskou komisi, ani bychom neposkytovali pomoc a podporu z našich národních zdrojů, ale přírodní katastrofa na úrovni povodní, letních požárů a podobně,“ tvrdí pro Český rozhlas Plus.
Jak realistické je, že by Česko dosáhlo na částku 2,5 miliardy korun, když vezmeme v potaz, že to je třetina peněz, která dnes v evropské zemědělské krizové rezervě je?
Říkáte to správně. Je to třetina z toho, co je k dispozici pro celé evropské zemědělství. My jsme vyšli z reality předběžně odhadovaných škod v sektoru ovocnářství, ale také školkařství a částečně vinařství. To se týká primárně vinohradů v Čechách. A o tuto částku jsme oficiálně požádali.
Uvidíme, zda a do jaké míry pomoc ze strany Evropské komise k dispozici pro Českou republiku bude, nebo nebude.
Já v tuto chvíli paralelně, bez ohledu na to, jaká bude odpověď od Evropské komise, nesu na vládu materiál, kterým chci zajistit rychlou pomoc z našich národních zdrojů.
Tomu rozumím. Ale proč si myslíte, že by Česko mělo dosáhnout na třetinu peněz z evropské rezervy, když poškozeni letos byli ovocnáři, vinaři, školkaři a další i jinde po Evropě?
Znovu opakuji, jsem realista a vím, že ačkoliv jsme v dopise tuto sumu uvedli, tak je spíše nereálné, že by nám v této výši Evropská komise pomohla.
Nicméně to číslo nebylo vystřelené od boku, my jsme poctivě vyšli z odhadovaných škod v České republice, ale všechno je k jednání. Čili ano, já se taky nedomnívám, že Evropská komise by byla schopna a ochotna poskytnout třetinu z toho, co má k dispozici.
Mrazy zasáhly ovoce, révu i zeleninu. Pojišťovny odhadují škody na stovky milionů korun
Číst článek
Jakou minimální částku budete považovat za úspěch?
Omlouvám se, to nejsem schopen takto říct. Myslím, že nějakou částkou, a teď vám nebudu schopen ji konkretizovat, by se Evropská unie měla podílet na dopadech této přírodní katastrofy.
Chci zdůraznit, aby to bylo zřejmé: to, co nás postihlo, nebyly jarní mrazy, to bychom nežádali ani Evropskou komisi, ani bychom neposkytovali pomoc a podporu z našich národních zdrojů, ale přírodní katastrofa, která je na úrovni povodní, případně letních požárů a podobně.
Neřeknete nám ani odhad toho, co byste považoval za úspěch?
Opravdu tady nechci střílet od boku. Zároveň tyto věci budeme komunikovat přímo s Evropskou komisí.
Stoprocentní pomoc nebude
Ovocnáři také chtějí, abyste podpořili zaměstnanost v podnicích, které tyto mrazy přímo nebo zprostředkovaně poškodily. Minulý týden jste ale řekl, že příslušný program není určený na dopady mrazu. To znamená, že pomoc se zaměstnaností nebude?
Nikoliv. My jsme poté měli jednání a já osobně jsem o tom jednal s panem vicepremiérem Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a se zástupci ministerstva práce a sociálních věcí. A nějaké varianty podpory udržení zaměstnanosti v odvětvích, která jsou zasažena těmi katastrofálními mrazy, k dispozici máme.
Ze 138 tisíc se sklidí pouhých 30 300 tun ovoce, uvedl Výborný. Ministerstvo chystá program na řešení krizí
Číst článek
Zhruba za hodinu (v 9.00 – pozn. red.) nám začne pracovní jednání tady u mě na ministerstvu i se zástupci Ovocnářské unie, se zástupci velkých zaměstnavatelů a také se zástupci ministerstva práce a sociálních věcí. Nevylučuji, že i tohle by mohla být jedna z forem pomoci.
A také jste řekl, že ta pomoc by se měla týkat hlavně pěstitelů, jejichž škody přesáhly 50 procent. Jak to budete ověřovat?
To je nesporné. My skutečně nemáme možnost pomoci všem až ve 100 procentech nebo 80 procentech.
To už jste říkal. Ale jak budete ověřovat, kdo měl škodu 50 procent?
Jednak jsme v tuto chvíli už ustavili škodní komise na úrovni jednotlivých oblastních pracovišť Zemědělského intervenčního fondu. A tyto škodní komise budou ověřovat například škodu na úrodě jahod v jahodníku, protože to je potřeba řešit velmi rychle v příštích dnech, respektive týdnech.
A pokud jde o ovocnáře, tak tam to bude na základě reálné úrody v letošním roce srovnáno s pětiletým průměrem v posledních letech.
Natažené ruce
Největší škody skutečně podle všeho mají ovocnáři. Ale Agrární komora vás žádá také o pomoc pro pěstitele brambor a pro pěstitele zeleniny obecně. Myslíte na ně?
Samozřejmě že na ně myslím. Já jsem se spojil se zástupci Českého bramborářského svazu, tak Zelinářské unie.
A tady musím ty věci uvést na pravou míru. Ne že by se jich vůbec ty mrazy minulých týdnů nedotkly, ale určitě tam není žádné dramatické poškození.
Ovocnáře míjí úvaha, co bude za 10 let. Není pravda, že se na mrazíky nedá připravit, tvrdí bioklimatolog
Číst článek
Agrární komora na to má jiný názor.
Agrární komora, mám pocit, že tady využívá situace. A mě to velmi mrzí. Já to nepovažuju za korektní způsob.
Opravdu to ze strany Agrární komory nepovažuju za korektní v situaci, kdy tady je výrazným způsobem poškozen jeden sektor, ovocnářský, dotklo se to i vinařů v Čechách, případně školkařů – tak aby se situace, skoro chci říct, zneužívala ve prospěch toho, že čím víc rukou bude natažených, tím větší podpora bude někam směřovat.
Agrární komora k vám není jenom kritická. Na druhé straně oceňuje, že si počínáte aktivně v nastalé situaci.
To jsem rád. Nicméně jste se zeptal na bramboráře a zelináře. A na základě komunikace právě se zástupci těchto sektorů a jejich nevládními organizacemi musím vyvrátit slova Agrární komory, že by zde byly katastrofální škody mrazem na zemědělství. Nejsou.
Spotřební daň na tiché víno
Výkyvy teplot se hodně dotkly českých vinařů, s těmi byste se dnes (v úterý – pozn. red.) měl sejít. S čím na to jednání jdete?
Já si hlavně budu chtít vyslechnout to, s čím oni operují ve veřejném prostoru.
Bohužel jsem minulý týden nezaznamenal úplnou jednotu v tom, že očekávají obdobnou podporu jako zástupci ovocnářského sektoru. Protože musím říct, že tak by to bylo určitě oprávněné.
Přísnější regulace alkoholu je nutná, říká Vobořil. Spíš je potřeba narovnat zdanění, míní lihovarník
Číst článek
Když jsem si ověřil škody na vinicích například na Mělnicku nebo na Mostecku, tak ty jsou až stoprocentní. A tam úplně nevidím rozdíl mezi ovocnáři a pěstiteli vinné révy v Čechách. A je potřeba vědět, že vinic je v Čechách asi 700 hektarů, na Moravě 16 000. To jsou velké rozdíly.
Takže my se budeme bavit i o možné podpoře a o tom, jestli zahrnout, nebo nezahrnout do podpory právě zástupce vinařského sektoru.
Když říkáte, že jste ze strany vinařů neslyšel jasné vyjádření, tak my jsme v úterý ráno na Plusu mluvili s prezidentem Svazu vinařů Martinem Chladem. A ten nám řekl, že vinaři spíš usilují o to, aby neplatili spotřební daň za tiché víno. Poukazoval na to, že když je poškozená místní úroda vína, tak tuto surovinu nelze nahradit tím, že nakoupí hrozny jinde. Je tohle pro vás argument, proč spotřební daň na tiché víno nezavádět? Abyste pomohli vinařům poškozeným mrazy?
Tak jistě, že to je jeden z argumentů. Já si nemyslím, že by to mělo být reakce na aktuální mrazy, ale je to jeden z argumentů. A já jsem to řekl opakovaně a řeknu to znovu.
Já bych pokračování debaty o spotřební dani na tiché víno v tuto chvíli skutečně považoval do určité míry za hazard s celým sektorem. Myslím, že tohle bychom měli vzít v potaz i v rámci celé vládní koalice.
