Poslanci ANO rozhodnou, zda vyvolají hlasování o nedůvěře vládě. Ve sněmovně by potřebovali 101 hlasů

Poslanci opozičního hnutí ANO se budou ve čtvrtek večer radit, zda ve sněmovně vyvolají hlasování o nedůvěře vládě. A to kvůli šéfovi civilní rozvědky Petru Mlejnkovi, který měl kontakty s Michalem Redlem, podnikatelem obviněným v kauze Dozimetr. Mlejnka v jeho funkci potvrdila vláda, a Andrej Babiš (ANO) proto minulý týden vyzval otevřeným dopisem premiéra Petra Fialu (ODS), aby navrhl odvolání ministra vnitra Víta Rakušana (STAN).

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Petr Fiala z ODS a expremiér Andrej Babiš z ANO

Premiér Petr Fiala z ODS a expremiér Andrej Babiš z ANO | Foto: René Volfík | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Pokud předseda vlády odvolání ministra vnitra nenavrhne, je právě to podle Andreje Babiše důvod vyvolat hlasování o nedůvěře vládě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Vyvolá hnutí ANO hlasování o nedůvěře vládě? Téma pro Janu Čermákovou

„Nad kauzami vaší vlády jsme dosud kvůli českému předsednictví v Radě Evropské unie zavírali oči. Ale skandál kolem pana Rakušana a jmenování ředitele tajné služby nemá v dějinách České republiky obdoby a vyžaduje okamžitou reakci,“ uvedl Babiš.

Premiér Petr Fiala se ale za Rakušana postavil, pro jeho odvolání důvod nevidí. „Pan Rakušan má důvěru nejen moji, ale má důvěru celé vlády. Nevidíme žádný důvod, proč by měl opouštět post ministra vnitra. A tento otevřený dopis spíše chápu jako snahu Andreje Babiše odvést pozornost od jeho problémů,“ poznamenal Fiala.

101 hlasů

Ke svržení vlády při hlasování o nedůvěře je ve sněmovně nutných nejméně 101 hlasů. Opoziční ANO a SPD jich mají 92, vládní koalice 108. V historii samostatné České republiky skončilo hlasování pádem vlády jen jednou. Na pátý pokus se to podařilo opozici při prvním českém předsednictví v Radě Evropské unie v roce 2009.

Medializování Mlejnkovy osoby může civilní rozvědku poškodit, říká její tehdejší šéf Bublan

Číst článek

Kabinet Mirka Topolánka z ODS tehdy skončil zhruba po dvou letech. K opozičním sociálním demokratům a komunistům se přidali i čtyři poslanci zvolení na kandidátkách koaličních stran. Opozice tak získala přesně 101 hlasů. Hlasování vyvolala opoziční ČSSD. Proč, vysvětloval v březnu 2009 před poslanci její tehdejší šéf Jiří Paroubek.

„Tato vláda je vládou založenou na kupčení s poslaneckými mandáty a na přetahování předem vytipovaných poslanců. Tím je zároveň odsouzena k tomu, aby jakékoliv její rozhodnutí se rovněž stalo předmětem zvláštního obchodu,“ hlásal Paroubek.

Topolánek sliboval ještě krátce před samotným hlasováním změny. „Plýtváme důvěrou občanů a především drahocenným časem na žabomyší války. Vláda stáhne zdravotní zákony a přepracuje je do podoby tak, aby prošly touto sněmovnou a zlepšily stav celého sektoru,“ ujišťoval Topolánek.

I bývalá menšinová vláda Andreje Babiše čelila ve sněmovně hlasování o nedůvěře, a to hned třikrát. Pokaždé ale kabinet ANO a ČSSD podrželi komunisti.

Jana Čermáková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme