Nehumánní chov kuřat musíme zastavit, říká aktivista. Změnit přístup musí celá EU, oponuje Bendl
Drastické záběry, které v drůbežárnách natočili aktivisté, opět rozproudily debatu o nehumánních životních podmínkách kuřat. Měl by se v Česku zásadně změnit jejich chov? „Rozhodně si to myslíme,“ říká Pavel Buršík z organizace Obránci zvířat (OBRAZ). Podle poslance ODS a exministra zemědělství Petra Bendla musí přijmout jednotná pravidla celá Evropa. „Jinak problém nevyřešíme, jsme na společném trhu,“ konstatuje.
Podle Buršíka záběry z některých českých drůbežáren, které OBRAZ zveřejnil, dokazují, že jsou kuřata chována ve velmi krutých podmínkách.
Měli by drůbežáři upustit od chovu přešlechtěných kuřat? Diskutují Pavel Buršík z organizace Obránci zvířat (OBRAZ) a poslanec ODS a exministr zemědělství Petr Bendl
„Je na nich vidět, jak v přeplněných halách je dvacet nebo více kuřat na jeden metr čtvereční. Do jak nepřirozených rozměrů a podob kuřata dorůstají, jak jim kolabuje metabolismus, protože nestíhá prudký růst. Lámou se jim nohy, vyklubují se jim z kloubů. Život proleží na podestýlce, která je plná výkalů, že z toho čpavku mají až popáleniny,“ popisuje.
Změna musí přijít od obchodních řetězců, které nakupují nejvíce kuřecího masa, apeluje Buršík.
Buď všichni, nebo nikdo?
Bendl podotýká, že Česko se snažilo změnit standardy welfare drůbeže, tedy pohody zvířat tak, že je potřeba respektovat humánní systém chovu jako takového. Připomíná, že Česká republika je v Evropské unii vlastně jediná, která zakázala klecové chovy. V Evropě se ale podle něj nedaří přesvědčit většinu, aby pravidla platila pro všechny země.
„V Česku nemáme inspektory, kteří by mohli kontrolovat chovy drůbeže v jiných státech. Jestliže někdo doveze hotové produkty z kuřecího masa, nejsme schopni zjistit, co se tam v chovu dělo. V okamžiku, kdy my zavedeme přísná opatření a nepřidají se k tomu další, problém nevyřešíme,“ vysvětluje exministr zemědělství.
Drůbežárny hlásí problémy. Zdražily energie, krmení i pohonné hmoty a produkce kuřat se přestává vyplácet
Číst článek
„Je potřeba, aby Evropa přijala jednotná opatření. Jsme na společném trhu, tudíž není možné, aby každý měl pravidla jiná. V okamžiku, kdy nebudou stejná pravidla pro všechny, bude i ekonomika kulhat,“ zdůrazňuje.
Co se týká zmiňovaných podnětů ochránců zvířat, je podle poslance potřeba se v těchto konkrétních případech obrátit na Státní veterinární správu. „Ta má možnost v případě, že dochází k týrání nebo jsou tam takové věci, které tady byly prezentovány, pravomoc zasáhnout,“ doporučuje.
Dvojí standard
Podle Buršíka však nejde o jednotlivé excesy, které by měla řešit veterinární správa, ale o systémový problém. Poukazuje také na zkušenosti ze zahraničí, kde se podařilo, aby velké supermarkety, jako je Albert, v zemích, kde provozují prodejny, tedy v Nizozemsku či Belgii, požadovaly lepší životní podmínky pro kuřata v drůbežárnách.
„Tedy chovat je v menší hustotě, v halách, které mají okno, bidla, nějaký klovací substrát a jsou to pomaleji rostoucí plemena,“ upřesňuje zástupce spolku OBRAZ.
„Je to vlastně trochu i problém dvojího standardu, dvojí kvality, kdy stejné firmy, zejména obchodní řetězce, v jiných evropských zemích už kuřata z takto krutých a špatných chovů nenabízejí. Ale v České republice se takto k zákazníkům, a především ke zvířatům nadále chovají,“ konstatuje Buršík.
Připomíná, že v Česku platí celoevropská pravidla týkající se chovu kuřat, která by měly řetězce dodržovat: „Je to minimální standard, který má platit od Portugalska po Rumunsko. A pokud je i tento minimální standard porušován, je to v podstatě kvalifikováno jako týrání zvířat.“
OVĚŘOVNA: Ptačí chřipka je záminka k ničení chovů, lže e-mail. ‚Není jiná obrana,‘ říká šéf drůbežářů
Číst článek
Zdražení by mohli regulovat prodejci
„To ale neznamená, že zvláště řetězce, jako je zmiňovaný Albert, které se zaklínají udržitelností, dobrým chováním ke zvířatům či ekologií, musí jet po těchto minimálních standardech. A potom, když uniknou záběry z těchto chovů, hrát šokované a překvapené, že nevěděli, co přesně si od chovatelů objednávají,“ kritizuje zaběhnutou praxi.
Zároveň připouští, že změna způsobu chovu drůbeže by mohla zvýšit cenu jejího masa. Šlo by ale podle něj jen o jednotky korun. „Cenotvorba je z velké míry na obchodnících. Náklady chovatele jsou menší část koncové ceny produktu,“ říká Pavel Buršík z neziskové organizace OBRAZ – Obránci zvířat.
Poslechněte si celou debatu ze záznamu výše.
