‚Připravujeme se na budoucí válku.‘ Analytička o tom, proč armáda potřebuje supermoderní F-35

Premiér Petr Fiala z ODS vysvětloval nákup čtyřiadvaceti stíhaček F-35 mimo jiné tím, že se stávají standardem v rámci Severoatlantické aliance, že Česko tak posiluje vazby na zbytek aliance a že spojencům dáváme na vědomí, že nám není obrana jedno a že s námi mohou počítat. 

Může nákup stíhaček F-35 skutečně splnit něco takového, jako je posílení vazeb s NATO?
Především to posílí koordinaci mezi členy aliance na bojišti. V uplynulých letech se v rámci aliance objevovaly informace, respektive názory expertů, že je velmi obtížné koordinovat se na bojišti, pokud jednotlivé členské státy disponují různými typy techniky. Myslím si, že toto stojí za naším rozhodnutím. Je tu snaha přiblížit se tomu, že v rámci aliance budeme používat jednu a tu samou techniku. Když mluvíme o stíhačkách F-35, tak si musíme uvědomit, že už přibližně třetina členů aliance tyto stíhačky nakoupila nebo je má objednané a další státy uvažují o jejich nákupu. Dá se očekávat, že ve velmi blízké budoucnosti nebo v řádu několika let bude stíhačkami typu F-35 disponovat více než polovina členů aliance, a myslím, že i to je podstatné v našem rozhodování. 

Mluví se teď například o Rumunsku, které také zvažuje jejich nákup. Podle ministryně obrany Jany Černochové z ODS je nabídka pro Česko velmi výhodná. 

7,3 procenta z ročního obranného rozpočtu za 11 let, to dělá nějakých 150 miliard, které vydáme za to, že nakoupíme stíhačky F-35 a zároveň se v Česku na ně připravíme, tedy vycvičíme piloty a tak dále. Žádný jiný projekt modernizace armády tím podle ministryně obrany nemá být ohrožen. S ohledem na plánovaný rozpočet na příští rok, který jsme ve Vinohradské 12 také probírali, to teď skoro vypadá, že obrana je to nejdůležitější, co vláda řeší. 
Může to tak na první pohled vypadat, ale musíme si uvědomit, že armáda, respektive resort obrany byl léta podfinancovaný. I z toho důvodu bylo v dubnu letošního roku schváleno, že budeme povinně vydávat 2 procenta HDP na naši obranu. Příslušný zákon bude platit od 1. ledna příštího roku. V tomto balíku je obsažen rozpočet současného ministerstva obrany, respektive rozpočet na příští rok. To znamená, že nejde o peníze navíc, které by obraně byly dávány na úkor školství nebo jiných výdajů státu. Jsou to zákonem schválené peníze, které v dubnu při projednávání zákona podpořilo i hnutí ANO, proti bylo pouze SPD. To ukazuje, že většina stran v parlamentu se shodla na tom, že je potřeba mít stabilní rozpočet i na následující roky.

Čekání na moderní letouny

První české letouny F-35 budou hotové v roce 2029, v tu chvíli do nich naskočí čeští piloti a budou se v jejich kokpitech ve Spojených státech cvičit. Na simulátorech, které jsou k dispozici, si to někteří už vyzkoušeli. V roce 2031 se první F-35 dostanou do Česka a všech 24 kusů budeme mít k dispozici do roku 2035. To je za dlouho. Není to pozdě?
Je potřeba plánovat dopředu. Musíme si uvědomit, že když letadla objednáme, tak nebudou vyrobená ihned. Trochu jsem se o to zajímala a zjistila jsem, že před námi stojí řada dalších zemí, které si letadla objednaly. Společnost Lockheed Martin, která F-35 vyrábí, je schopna vyrobit zhruba 170 letounů ročně. My chceme jen 24 stíhaček, ale jsou státy, které jich chtějí mnohem více.

Třeba Rumunsko.
Nebo jiné větší státy. Jsme v pořadí, a proto na nás přijde řada až začátkem 30. let. 

Není to také proto, že na přechod k F-35 nejsme úplně připraveni a že příprava nejde udělat ze dne na den? Měníme systém, výrobce, letadla jsou jiná, piloti se musí vycvičit, musíme na to asi připravit letiště v Čáslavi, možná také letiště v Pardubicích...
Co se týče výcviků pilotů, tak simulátory pro F-35 již nyní existují, takže naši piloti by se mohli školit na simulátorech ve Spojených státech. 

Což už dělají.
To by neměl být problém. V případě letišť se počítá s tím, že bude třeba infrastrukturu v naší zemi upravit potřebám nových stíhaček. Mluví se primárně o letišti v Čáslavi, které je hlavní základnou našich vzdušných sil, a pak o záložním letišti v Pardubicích. Ale musíme si uvědomit, že letiště v Čáslavi bychom i tak museli modernizovat, aby odpovídalo novým standardům v rámci Severoatlantické aliance. Na letišti v Čáslavi nebudou do budoucna přistávat pouze naše nové stíhačky, ale rovněž F-35 dalších aliančních států. Neděláme to jenom pro sebe, ale i pro ostatní spojence, kteří budou letiště v Čáslavi využívat. 

Bavíme se o jednom z nejmodernějších strojů, který ve vzdušných silách jakákoliv země na světě může mít. Vojáci si ho přáli a dali doporučení vládě. Je to za vás transparentní nákup a potřebujeme to nejlepší na světě? 
O F-35 se hovoří jako o letounech takzvané páté generace. Jsou to nejmodernější stroje a v současné době není žádný podobný letoun, který by se jim mohl vyrovnat. Hovořilo se o letounech JAS-39 Gripen verze E, kterou nabízí společnost Saab, ale tyto letouny jsou spíše označovány za letouny čtyřapůlté generace, protože nedosahují kvalit a možností, které nabízí F-35. A naši vojáci vyhlíží do budoucna; hovořili jsme už o tom, že letouny nám budou dodávány až na počátku 30. let, tedy za osm až deset let. Musíme se připravovat na konflikty budoucnosti, nikoli na ty minulé nebo současné. Musíme myslet i tímto směrem. Když uvažujeme takto, tak potom to není tak, že bychom chtěli poslední módní výstřelek nebo něco takového. Za deset let už to bude standard, bude to letoun, který bude vlastnit většina zemí aliance. Není to tak, že bychom chtěli něco extra, co ostatní mít nebudou. Tak to nestojí. 

Nutná modernizace nebo drahá hračka?

Čím jsou F-35 tak výjimečné, že jim podle vás ani společnost Saab, která vyrábí gripeny, nedostačuje? Kdyby tady seděla, tak vám to rozepře, protože jí mimochodem vadí, že si prý vláda nevyslechla celou její prezentaci. 
F-35 především disponuje takzvanou technologií stealth, což je technologie, která umožňuje, aby se letoun stal pro radar v podstatě neviditelný. Zároveň dokáže sbírat a vyhodnocovat data, která v reálném čase odesílá těm, kteří je potřebují, tedy například pozemním silám. To je velmi působivé a v tom je rozdíl oproti gripenům. Gripeny v nové verzi by také měly disponovat nějakým systémem, který by měl znemožňovat detekci, ale ne na takové úrovni jako je technologie stealth. Co se týče senzorů, tak nový gripen by jich měl mít méně než F-35, takže by nemohl zjišťovat a sbírat tolik informací jako F-35. Pokud jsem slyšela, tak výrobce Saab tvrdí, že senzory lze doplnit nebo dodatečně přidat, ale jiní experti zase říkají, že by to bylo na úkor místa pro výzbroj. Takto vypadá debata o tom, jestli letoun gripen dosahuje kvalit letounu F-35. 

Je technologie stealth a další funkce něco, co česká armáda skutečně využije? Nemá do jisté míry pravdu šéf SPD Tomio Okamura, který říká, že plný potenciál tak moderního letadla nikdy nevyužijeme? 

Nekupujeme si jenom drahou hračku?
Takové debaty se objevovaly i v minulosti. Pokaždé, když jsme nakupovali nějakou moderní techniku pro naši armádu, tak se říkalo, že vojáci zase chtějí nějaké moderní, lepší hračky. Ale to je trochu dehonestace naší armády a jejích příslušníků.

To bych rozhodně nechtěl, ale naše mise přece většinou spočívají jenom v air policingu, tedy hlídání oblastí, které má pod kontrolou NATO. 
Tak to bylo dosud, ale musíme si uvědomit, že naše armáda se v současné době připravuje na konflikt velkého rozsahu. I v návrhu nové obranné strategie je zmíněno, že se česká armáda připravuje na dlouhodobý obranný konflikt s technologicky vyspělým protivníkem, který disponuje jadernými zbraněmi. Bezpečnostní situace ve světě se radikálně změnila a konflikt není vůbec vyloučen. Připravujeme se na budoucí válku, to bych chtěla zdůraznit. Nejde o to, že bychom se stíhačkami F-35 prováděli nadále air policing, což samozřejmě budeme, ale jde o to, že reálně hrozí, že budeme zapojeni do válečného konfliktu. Na to se připravujeme. 

Kritika přichází také od hnutí ANO, například ústy bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara, který říká, podívejte se na náš rozpočet, jak se musí škrtat, jak lidé na tom nejsou dobře, ekonomická situace není ideální, máme stále vysokou inflaci, tak proč nákup F-35 neodložit o dva roky? 

Nemá trochu pravdu? Připravujeme se podle vás na konflikt, ale není už jedno, jestli tady nová letadla budou za osm, deset, dvanáct let?
Je zajímavé, že hnutí ANO tvrdí zrovna to, že je potřeba s nákupem počkat a tak dále, že by se peníze měly dát někam jinam. Přitom hovoříme o již schváleném rozpočtu resortu obrany, který počítá s vyčleněním 2 % HDP. Představuje si tedy hnutí ANO, že od něj odstoupíme, když v dubnu prošel v parlamentu i s jeho hlasy? Že najednou řekneme armádě, že máme jiné priority, jiné problémy, které musí naše země řešit, tak armádě peníze zase sebereme? Nevím, jak si to hnutí ANO představuje. Ohledně toho, proč ten nákup odložit, nebo neodložit - když ho odložíme, tak o to později stíhačky dostaneme.

Na jednu stranu tomu rozumím, na druhou si říkám, jestli kritika nesměřuje správným směrem, kdy se dalo na doporučení armády, které mimochodem vychází ze studie zadané samotným panem Metnarem někdy v roce 2019. Ale podrobnosti neznáme. Důvěřujeme armádě, že ví přesně, co chce, že chce to nejlepší, a že stát to za horentní sumy koupí. Není to jen 150 miliard za nákup, celkově i s provozem do konce životnosti v roce 2069 nás letouny F-35 budou stát 320 miliard.
Fungujeme na bázi důvěry, ale řekněme si, že naše armáda a vojáci přece nemají zájem peníze rozhazovat jen tak. Pracují s rozpočtem, který mají a o kterém vědí, že ho budou mít v následujících letech, tedy 2 % HDP. Splátky za stíhačky se rozloží, budou se splácet deset let, a následně se bude vydávat část rozpočtu na jejich provoz. Jak jsem se dočetla, měla by to být zhruba 3 % obranného rozpočtu ročně po roce 2034, což je zvládnutelné. Nebude to problém a nebude to zátěž. Ty peníze už jednou byly resortu obrany přiklepnuty a z toho se bude vycházet. Nebudou žádné dodatečné peníze, které by vojáci, armáda nebo ministerstvo obrany žádalo od státu. 

Takže tady máte balík peněz, na kterém jsme se dohodli, a ministerstvo obrany, dělej si s nimi, co uznáš za vhodné. Pokud si chceš koupit to nejdražší a nejlepší na trhu, tak konej. 
Chápu to tak a myslím, že to byl také důvod, proč jsme schválili budoucí výdaje ve výši 2 % HDP, aby si armáda mohla dlouhodobě naplánovat, jakou techniku si pořídí. Jestli řeknou, že jsou pro ně prioritou vzdušné síly, pozemní nebo jiná technika, tak bychom armádu měli nechat konat, protože armáda bude bránit naši vlast v případě ohrožení. Vojáci budou bojovat se zbraní v ruce, v kokpitu stíhačky, oni budou bránit naši zemi, takže bychom to měli nechat na nich. 

Ochrana českého vzdušného prostoru

Bavili jsme se o tom, že nová letadla by měla být v Česku ve 30. letech, takže za nějakou dobu. V tuto chvíli máme pronajatých 14 gripenů od švédské společnosti Saab. Nemůže se náhodou kvůli čemukoliv stát, například zdržení výroby, že bychom nové stroje nedostali a zároveň by nám skončil pronájem gripenů?
Zdržení ve výrobě může nastat vždy. Ale co se týče pronájmu stávajících gripenů, tak už víme, že jednou byl pronájem prodloužen a je tam další opce na prodloužení o dva roky. Zaznamenala jsem, že když společnost Saab měla zájem dodat nám gripeny nové verze, tak nabízela, že by nám stávající starší gripeny bezúplatně převedla. Společnost Saab ty letouny zpátky nechce, co by s nimi také dělala. Takže podle mého názoru není problém pronájem dále prodloužit na základě toho, kdy si budeme jistí, že dostaneme nové stíhačky F-35. Slyšela jsem navíc vyjádření našeho velitele vzdušných sil, že i sami vojáci počítají s tím, že by stávající gripeny provozovali současně s novými stíhačkami až do roku 2035. Takže i armáda počítá s tím, že gripeny budeme ještě několik let používat současně s novými letouny F-35. 

Ale současný pronájem gripenů končí za čtyři roky. 
Ale armáda se zjevně domnívá, a možná má nějaké zákulisní informace, které my nemáme, že nebude problém pronájem prodloužit. Ostatně signály tady byly i ze strany společnosti Saab. 

Je tam opce pronájmu do roku 2029, ale teď se bavíme o tom, že by pronájem měl trvat snad až do roku 2035. O tom se jedná?
Ano.

Rozumím, že by na tom mohla mít zájem i společnost Saab. Na druhou stranu, pokud se Saab úplně neztotožnil s nákupem ministerstva obrany, nemůže se cítit ukřivděný? 
Může, ale myslím, že je pořád lepší mít nějaké peníze alespoň z pronájmu, než nemít žádné. Nemyslím, že by mohla nastat nějaká pomsta ze strany společnosti Saab, jak asi naznačujete.

Ptal jsem se kvůli tomu, jak dopadlo Slovensko. Své migy vyřadilo a měly je nahradit letouny F-16, které ale nedorazily, a teď jejich vzdušný prostor musí hlídat sousední státy, včetně Česka, Polska, německé Luftwaffe a tak dále. Nehrozí Česku něco podobného?
Bude záležet na vývoji bezpečnostní situace nejen v Evropě, ale i ve světě. Myslím, že ke zpoždění na Slovensku došlo i kvůli konfliktu na Ukrajině, kam se dodává velká část zbraní a techniky. Evropské i americké zbrojovky se snaží navýšit kapacitu i co se týče výroby techniky, ať už to jsou stíhačky, tanky, obrněná vozidla a tak dále. Ale navýšení výroby nejde realizovat ze dne na den, takže najíždí postupně. Ke zpoždění může docházet i s ohledem na to, že požadavky jsou jinde, a v tuto chvíli je prioritou dodávat maximum Ukrajině. F-16 jsou specifikum, pořád se objevovaly diskuze, jestli tyto letouny vůbec budou na Ukrajinu dodány, či nikoli. Teď víme, že ano. Ale obecně se problém s výrobní kapacitou v současnosti týká veškeré vojenské techniky.

Nebylo by pro Českou republiku jednodušší pořídit si místo 24 nadzvukových stíhaček protivzdušnou obranu, například americké baterie Patriot? Vyšlo by to ještě dráž? 
Určitě by to vyšlo dráž. Větší a vyspělejší státy disponují obojím, jak stíhacím letectvem, tak protivzdušnou obranou. 

Polsko například. 
Které má letouny F-35 rovněž objednané, ale už od roku 2020. První stroje by měly být dodány někdy v roce 2026, takže mnohem dříve než nám, protože si je objednali dříve než my. Polsko je mnohem větší stát než my, takže Poláci se rozhodli investovat do obrany mnohem více než my. Hovoří se o tom, že už jdou nad 3 % HDP na obranu. Je tam obrovský boom, protože si to vytkli jako naprostou prioritu. Disponují větším rozpočtem, tudíž si můžou dovolit nakupovat více techniky a více prostředků obrany.

Zmínil jsem rok 2069, kdy by měla skončit životnost letounů F-35, které si Česko pořídí. Mám to chápat tak, že pro jakýkoliv budoucí konflikt máme vystaráno a jsme chráněni na příštích 40, 50 let?
Říká se, že životnost stíhaček F-35 je 30, 40 let, ale počítá se, že to bude delší doba, protože když se provede modernizace, tak se životnost letounů prodlužuje. Takže na nějakých 50 let můžeme mít vystaráno. Ale nedokážeme odhadnout, co bude za 30 nebo 50 let. Nevíme, jak se mezinárodní situace bude dále vyvíjet, jakým způsobem se bude válčit, protože se modernizuje nejen ve vzduchu, ale i na zemi, na moři. Námořní síly tedy nemáme, ale to všechno ovlivní i to, jak budou vypadat války v budoucnosti. 

Máme objednaná bojová vozidla ze Švédska asi za 50, 60 miliard, to znamená, že v této chvíli posilujeme obranu České republiky. 
Máme pozemní a vzdušné síly, takže kam jinam investovat než do těchto dvou částí armády? Musíme modernizovat, protože jsme pořád byli závislí na zastaralé ruské technice, především na zemi. Ve vzduchu jsme měli od roku 2005 gripeny, ale ostatní technika byla velmi zastaralá.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity zvuky z České televize, CNN Prima News, z webových stránek vlada.cz a youtubových kanálů Vladimír Franta, Viperwing a The Flying Show.