Podvedlo NATO Moskvu, když se rozšířilo? ‚Slova padla, ale písemně to nikde není,‘ říká analytik
Před 25 lety, 12. března 1999, vstoupila Česká republika do Severoatlantické aliance. Stala se tak spolu s Polskem a Maďarskem součástí první trojice států, která se k NATO připojila po skončení studené války. „V 90. letech nebylo rozšiřování NATO o vojenský věcech, podmínky pro nové členské státy se týkaly především demokracie. Vojenské podmínky nebyly to nejdůležitější,“ připomíná bezpečnostní analytik Jan Ludvík.
Dodnes se objevují dezinformace, které tvrdí, že Česko se k Alianci nemělo připojovat. „Ruská propaganda má tendenci tvrdit, že Rusko bylo podvedeno ze strany Západu tím, že se Aliance rozšiřuje. Protože prý bylo Rusku slíbeno, že na to nedojde,“ cituje jednu z tezí Ludvík z Katedry bezpečnostních studií na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„Jenže k tomu neexistuje žádný písemný závazek. Aliance nikdy závazně neřekla: My se nerozšíříme,“ zdůrazňuje Ludvík v pořadu Jak to vidí... na Dvojce a připouští:
„Zároveň je potřeba říct, že když se tvrdí, že tohle si Rusko úplně vymyslelo a je to propaganda, tak to taky není úplně pravda. Z archivů víme, že padla slova, které si Rusové mohli legitimně vyložit jako slib, že se Aliance nebude rozšiřovat.“
Nebylo to závazné, nebylo to na papíře, připomíná Ludvík. „Ale nemůžeme říct, že nikdy nezaznělo nic, o čem by si v Rusku nemohli říct: Tohle je ten slib.“
‚Není NATO a my. My jsme NATO.‘ Česko je už čtvrtstoletí součástí obranného deštníku
Číst článek
Také se někdy zmiňuje údajný slib, že na území nových členských států NATO nebudou stát vojenské základny například americké armády. „To byla a je pravda,“ uznává bezpečnostní analytik.
„Tenhle slib byl písemně stvrzen a bylo to tak dohodnuto s Ruskem. Je potřeba ale říct, že to bylo dohodnuto v době, která už dnes není – bylo to před tím, než Rusko porušilo mezinárodní právo, anektovalo Krym a pak zaútočilo na Ukrajinu,“ poukazuje Ludvík.
Těmito kroky podle něj Rusko samo zneplatnilo zmíněný třicet let starý závazek. „Nebylo to sice zneplatněno formálním způsobem, ale to je dáno tím, že mezinárodní závazky se často zneplatňují blbě, i když je to zároveň nevyhnutelné. Nemáte jak donutit ten který stát, aby závazek dodržel,“ dodává Ludvík.
Míň železa, víc nábojů
Na výročí vstupu Česka do Severoatlantické aliance dorazil do Česka i bývalý americký prezident Bill Clinton. „Clinton hrál naprosto zásadní roli v rozšiřování Aliance,“ doplňuje Ludvík.
Pavel vyznamenal Clintona. Na Pražském hradě mu udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka
Číst článek
„V 90. letech nebylo rozšiřování NATO o vojenských věcech, podmínky pro nové členské státy se týkaly především demokracie. A vojenské podmínky, které tenkrát třeba Česká republika musela plnit, nebyly to nejdůležitější,“ připomíná.
Tehdejší rozšiřování – na rozdíl od nedávného vstupu Švédska do NATO – nebylo podle Ludvíka o tom, že se noví členové Aliance obávali Ruska. „Ale primárně o tom, že chtěly být opět součástí Západu. Chtěly stvrdit to, že se po 40 letech, kdy byly součástí východním bloku, vrací do Evropy,“ připomíná analytik tehdejší atmosféru.
Před pětadvaceti lety byla podle Ludvíka česká armáda do značné míry postsovětská. Vstupem do Aliance se ale začala měnit.
„Co armádě přineslo další obrovský impulz, bylo působení v zahraničních misích. Tam armáda získávala zkušenosti a důstojníci vyjížděli do zahraničních škol,“ míní Ludvík.
Znovu na vojnu? Armádě i zálohám chybí hlavně mladí lidé, pomoci může ‚dánský model‘
Číst článek
„Armáda se opravdu hodně zmodernizovala. Z hlediska techniky často méně než z hlediska způsobu přemýšlení,“ říká Ludvík.
Podle něj šlo o změny k lepšímu. „Změnila se z armády, která byla připravena zaútočit směrem k Rýnu a s obrovským množstvím těžké techniky, na armádu výrazně menší, lehčí, nasaditelnou v zahraničí,“ srovnává.
Jenže dnešní situace v Evropě je poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, také jiná.
„Dnes narážíme na to, že bychom potřebovali, aby armáda byla zase spíš trochu těžší. Měla opět víc železa a víc byla připravená bojovat v Evropě, což je přirozený vývoj. Hrozby v 90. letech a na začátku 21. století v Evropě nebyly. Na obranu se dávalo málo peněz a nebyla to jenom hloupost a naivita, hrozby opravdu objektivně neexistovaly,“ uznává analytik.
Ruská invaze totiž Evropě ukázala, že i v 21. století mohou války trvat roky. „My dnes máme dost děl, ale máme do nich málo nábojů,“ shrnuje Ludvík.
„To dává smysl, protože náboje se musí časem vyměnit. A dosud se těžko voličům vysvětlovalo, proč nakupujeme munici na tři roky války. Teď ale potřebuje zásoby navýšit, Aliance potřebuje dohnat určité mezery,“ soudí analytik. Přesto podle něj stále platí, že je NATO výrazně silnější „než potenciální protivník“.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
