Úředníci na soudech zvažují stávku kvůli nízkým platům. ‚Snad se podaří najít pochopení,‘ říká Blažek
Část úředníků na soudech zvažuje stávku. Dlouhodobě nejsou spokojení se svými platy a říkají, že za práci dostávají tak málo peněz, že už to dál není únosné. Justiční odbory už v týdnu vyhlásily stávkovou pohotovost. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) chce o situaci dál jednat.
Zaměstnanci soudů tvrdí, že berou méně než ostatní úředníci ve státní správě. Když Julie Grosmanová nastupovala před několika lety ke krajskému soudu jako zapisovatelka, vydělala si 18 000 korun čistého měsíčně.
„Teď jsem si trochu polepšila. Vyžít se s tím moc dobře nedá, zvlášť v Praze. Vysoký nájem, vysoké energie, o stravě už vůbec nemluvím. Není to jednoduché,“ popisuje.
I téměř po 35 letech pracuje v Česku 170 soudců, kteří byli členy komunistické strany. Ubývá jich
Číst článek
Kvůli nízkým platům vyhlásily justiční odbory stávkovou pohotovost, říká jejich předsedkyně Anna Pospíšilová.
„Vesměs všichni lidé porovnávají platy v justici s platy soudců, ale to se vůbec nedá srovnat. Třeba nástupní plat zapisovatelky je 17 000 hrubého a musí se doplácet do zaručené mzdy,“ vysvětluje Pospíšilová. Díky tomu si vydělá asi 21 000 hrubého.
Pro část úředníků jsou platy už neúnosné. Někteří proto kvůli penězům ze soudů odcházejí, jako třeba od Městského soudu v Praze, kde výpověď v posledních měsících podala většina protokolujících úřednic, které pracují na trestním úseku.
Tabulkových míst mají 27, teď jich tam pracuje dvanáct. Další úředník podle informací ze soudu odejde v blízké době. Hrozí tak, že nebude mít kdo pořizovat oficiální záznamy z jednání. Soud bez úředníků nemůže fungovat.
Demotivující platy
I kvůli neatraktivnímu platu se soudu nedaří najít náhradu. Upozorňují na to i zaměstnanci Obvodního soudu pro Prahu 6, kteří napsali dopis ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi z ODS.
„Platy jsou demotivační i pro stávající zaměstnance, kdy za opravdu zodpovědnou, psychicky náročnou a důležitou pracovní činnost nejsou ani průměrně ohodnoceni,“ psali v dopise.
Takových dopisů dostal podle informací Radiožurnálu ministr spravedlnosti víc.
Průměrná mzda loni stoupla na 43 341 korun. Kvůli inflaci ale klesla reálně o téměř tři procenta
Číst článek
Blažek chce dál jednat. A myslí si, že se díky tomu ještě podaří protesty odvrátit. Pokud by ale úředníci stávkovali, byl by to podle něj vážný signál vládě.
„V průběhu dvou let, co jsem ve funkci, se podařilo platy zvednout. Nicméně chápu zaměstnance, že nejsou úplně spokojeni. Stávka je věc, která by mi příjemná nebyla, nicméně mají na to právo. Ale snad k ní nedojde, snad se podaří najít nějaká řešení a také vzájemné pochopení,“ říká Blažek.
Podle ministerstva spravedlnosti brali zaměstnanci soudů v roce 2021 průměrně asi 33 tisíc, loni už to bylo necelých 37 tisíc korun. Na další navýšení platů teď resort podle ministra peníze nemá.
„Tento stát šetří, ale na špatném místě. Není možné, aby přišli lidé, absolventi, a při první příležitosti potom odešli jinam, protože všude jinde jsou ty platové podmínky lepší,“ kritizuje poslanec opozičního hnutí ANO a předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček.
Blažek chce ještě se zástupci úředníků i s ministerstvem financí jednat.
Co na to soudci?
Soudcovská unie případnou stávku podpořila. Za personálem stojí i místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk. Situace podle něj nikdy nebyla tak napjatá.
„Asi to bude hodně netypická situace. Možná poprvé v dějinách stávek budeme jako zaměstnavatelé držet našim zaměstnancům palce, aby byli úspěšní,“ komentuje Šuk.
Místopředseda Šuk loni u ministra financí vyjednal, že zaměstnanci soudů dostali přidáno, a to asi 1500 korun hrubého měsíčně. Podle dohody mají platy růst i dál. Jenže to podle odborů nestačí.
Odboráři chtějí ještě počkat na reakci ministerstva. Pak by případně vyhlásili jednodenní stávku.
