Ve věku 86 let zemřel bývalý francouzský prezident, premiér nebo starosta Paříže Jacques Chirac
Zemřel bývalý francouzský prezident Jacques Chirac. Bylo mu 86 let. Oznámila to agentura AFP s odvoláním na Chiracovu rodinu. Chirac patřil k hlavním osobnostem francouzské pravice, která se hlásí k odkazu exprezidenta Charlese de Gaulla. Stal se oblíbený napříč politickým spektrem hlavně jako starosta Paříže. V čele francouzské metropole stál rekordních 18 let.
Státníkův zeť Frédéric Salat-Baroux agentuře AP řekl, že Chirac zemřel pokojně. „Zesnul pokojně dnes ráno obklopen svými milovanými,“ řekl ve čtvrtek Salat-Baroux. Příčinu úmrtí neuvedl, ale Chirac měl od odchodu z prezidentského úřadu četné zdravotní problémy, včetně neurologických, měl problémy s pamětí a byl několikrát hospitalizován.
11. března 2007 oznámil Jacques Chirac, že se ze zdravotních důvodů nebude ucházet o další prezidentský mandát. Skončilo tak dlouhé období vlády prezidenta, kterého Francie milovala, a přestože si většina veřejnosti už jeho další kandidaturu nepřála, na něj samotného a na období jeho vlády vzpomínají ve Francii mnozí s velkou nostalgií.
Macron se pouští do reformy, z níž vycouvali Chirac i Sarkozy. Důchody chce změnit protestům navzdory
Číst článek
Syn bankovního úředníka se narodil 29. listopadu l932 v Paříži. V mladém věku inklinoval k levicovým teoriím, ale později se stal přesvědčeným gaullistou, podporujícím snižování daní, volný trh, privatizaci a přísná bezpečnostní opatření. Po studiu na Institutu politických věd byl povolán do armády a jako dobrovolník bojoval ve francouzsko-alžírské válce, během níž byl lehce zraněn.
Poté absolvoval prestižní školu národní administrativy známou jako ENA a brzy se stal členem kabinetu premiéra Goergese Pompidoua, tak začala jeho bohatá politická kariéra.
V roce 1974 ho prezident Valéry Giscard d´Estaign jmenoval premiérem, ve funkci vydržel dva roky a odstoupil kvůli tomu, že mu prezident nehodlal přenechat ani část svých pravomocí. Založil stranu Hnutí za obnovu republiky a v roce 1977 se stal starostou Paříže. Z této politicky prestižní funkce odstoupil až v roce 1995, kdy se mu po předchozích dvou neúspěšných kandidaturách podařilo stát se prezidentem republiky.
Exprezidenta Francie Sarkozyho čeká další soud kvůli obvinění z financování kampaně v roce 2012
Číst článek
Znovu kandidoval v roce 2002, tehdy se socialistický premiér Lionel Jospin nedostal ani do druhého kola a Chirac pak snadno porazil Le Pena. V úřadu vydržel dvanáct let. Nepočínal si nijak mimořádně úspěšně, jeho vládu poznamenala nucená kohabitace se socialisty, nepodařilo se mu snížit nezaměstnanost ani zaručit ekonomický růst.
Ve světě negativně proslul povolením k jaderným pokusům v Tichomoří. Na druhou stranu část světové veřejnosti ocenila jeho odpor vůči válce v Iráku. Když předával svůj úřad Nicolasi Sarkozymu, většina Francouzů považovala jeho prezidentské působení za úspěšné.
Chirac si získal sympatie především svým šarmem, charismatem i smyslem pro humor. Netajil se svou náklonností k druhému pohlaví, ale navzdory jeho záletům bylo manželství s ženou Bernadette stabilní.
Sarkozy je volný. Francouzská policie propustila exprezidenta po dvou dnech výslechů
Číst článek
Po odchodu z Elysejského paláce byl Chirac shledán vinným ze zneužití veřejných prostředků a v prosinci 2011 byl odsouzen k podmíněnému dvouletému trestu. Stal se tak vůbec prvním poválečným francouzským prezidentem, který byl soudem uznán vinným.
Soud prokázal, že v době působení na pařížské radnici Chirac zaměstnával 28 osob, které za městské peníze pracovaly pro jeho politickou stranu Sdružení pro republiku, nebo dokonce vůbec žádnou práci neodváděly.
Ve funkci prezidenta navštívil Chirac dvakrát Českou republiku, poprvé přijel v dubnu 1997 na oficiální návštěvu, při které mu prezident Václav Havel udělil Řád Bílého lva první třídy s řádovým řetězem.
Podruhé se pak v listopadu 2002 zúčastnil v Praze summitu Severoatlantické aliance, který mimo jiné rozhodl o pozvání Bulharska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Rumunska, Slovenska a Slovinska do NATO.
‚Miloval Francii víc, než další po něm‘
Na Chiracovo úmrtí ve čtvrtek reagovala francouzská politická scéna. Národní shromáždění už exprezidenta uctilo minutou ticha, kterou vyhlásil jeho předseda Richard Ferrand, když přerušil schůzi dolní komory parlamentu.
Přerozdělování migrantů se vrací na scénu. Šance, že plán italského premiéra projde, je mizivá
Číst článek
Úctu zemřelému projevili i jeho někdejší političtí odpůrci. Šéfka krajní pravice Marine Le Penová na něj vzpomíná jako na „prezidenta, který byl schopen se postavit šílenství války v Iráku, čímž znovu navázal na tradiční francouzskou pozici vyvažování a diplomacii“.
„Dějiny Francie obrací jednu stránku. Přijměme zármutek, protože má své důvody. Miloval Francii víc než další po něm. A za toto jsme mu vděční,“ napsal na twitteru lídr krajně levicové opozice Jean-Luc Mélenchon.
Dosluhující šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker prostřednictvím své mluvčí vzkázal, že přišel o blízkého osobního přítele. „Předseda nenalézá slova k vyjádření svého zármutku,“ řekla mluvčí Evropské komise Mina Andreevová.
Kondolence do Francie
Prezident Miloš Zeman považoval bývalého francouzského prezidenta Jacquesa Chiraca za schopnou a silnou hlavu státu. Pošle do Francie kondolenci k Chiracovu úmrtí, uvedl ve čtvrtek Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. Bývalý český prezident Václav Klaus označil Chiraca za svého dobrého přítele. Státníci Chiracova formátu podle Klause ve světové politice mizí.
„Setkal jsem se s ním, byl to schopný, silný a přátelský prezident,“ citoval Zemana Ovčáček. Současný český prezident se s Chiracem opakovaně setkal na přelomu století, kdy vedl českou vládu a Chirac stál v čele Francie.
„Prezidenta Chiraca jsem dobře znal. Mnohokrát jsme se setkali, myslím, že jsme si dobře rozuměli a že jsme byli dobří přátelé. V dnešní době už ve světové politice státnici jeho typu mizí. Francie by opět potřebovala nějakého nového Jacquesa Chiraca,“ uvedl Klaus.
