Irák na cestě k vypuzení amerických vojáků. Stažení vojsk by bylo ranou pro USA a dárkem pro Írán
Po smrtícím útoku amerických sil na elitního íránského generála Kásema Solejmáního se dění na Blízkém východě dalo do pohybu. Zatímco se v blízkosti americké ambasády v Bagdádu ozývaly výbuchy dopadajících raket, irácký parlament v neděli vyzval ke stažení cizích vojsk ze země. Takový krok by pro Washington znamenal obzvlášť tvrdou ránu a zároveň naplnění jednoho z nejvytouženějších cílů Íránu, míní experti. Nejvíce by ho ale odnesl samotný Irák.
Úderem proti Solejmánímu a vrcholným představitelům iráckých šíitských milic chtěly Spojené státy vliv Íránu v blízkovýchodním regionu oslabit, podle odborníků ale páteční útok může paradoxně vést k opaku. Likvidace Solejmáního totiž otevřela cestu k dosažení jednoho z hlavních íránských cílů – možnému stažení americké armády z území sousedního Iráku.
Irácký parlament žádá odchod cizích vojáků. Do bagdádské vládní čtvrti znovu dopadly rakety
Číst článek
„Prostřednictvím svých spojenců v Iráku se Kásem Solejmání snažil o odchod Spojených států. A pokud by se Spojené státy doopravdy stáhly, pro Solejmáního by to znamenalo posmrtné vítězství,“ upozorňuje pro agenturu AFP odborník na Blízký východ a bývalý pracovník protiteroristického oddělení amerického ministerstva pro vnitřní bezpečnost Tom Warrick.
Pro odchod všech cizích vojáků, kteří se v zemi v současnosti nacházejí, se na mimořádném nedělním zasedání vyslovil irácký parlament. V přijatém usnesení vyzval vládu, aby zajistila, že zahraniční armády nebudou z žádného důvodu využívat irácké území, vzdušný prostor ani teritoriální vody.
Urychlený odchod zahraničních vojáků ze země navíc poslancům na začátku zasedání doporučil i samotný premiér Ádil Abdal Mahdí, který útok na Solejmáního, při němž přišli o život i vysoce postavení představitelé iráckých šíitských milic, označil za politický atentát a narušení irácké suverenity.
O další rozruch se v pondělí postaraly zprávy zahraničních agentur AFP a Reuters, podle kterých se mezinárodní koalice pod vedením USA v Iráku k odchodu už chystá. Odkazovaly přitom na údajný dopis, který měl velitel koalice William Seely zaslat zástupci velitele irácké armády a uvádět v něm, že se koalice rozhodla přeskupit síly s ohledem na svrchovanost Iráku a na základě žádosti iráckého parlamentu.
Informace o odchodu americké armády vzápětí popřel ministr obrany Mark Esper, podle kterého dopis odporuje současné americké pozici. Šéf sboru náčelníků štábů Mark Milley následně potvrdil, že dopis je pravý, ale jednalo se o nešikovně formulovanou pracovní verzi.
Trump hrozí sankcemi
Možné stažení amerických vojáků, kterých je v Iráku přes pět tisíc, ve Washingtonu vyvolává bouřlivé reakce. Americké ministerstvo zahraničí vyjádřilo nad rozhodnutím iráckého parlamentu zklamání a „důrazně požádalo“ irácké představitele, aby zvážili význam americko-iráckých hospodářských a bezpečnostních vazeb.
Smrt ‚všehoschopného‘ generála jako rozbuška další krize. Zažehne útok USA v Iráku nový konflikt?
Číst článek
O poznání ostřejší reakce přišla z Bílého domu. Trump Iráku pohrozil, že se v případě vyhnání amerických vojáků bude domáhat kompenzace v podobě miliard dolarů nebo uvalí na zemi bezprecedentní sankce.
„Máme tam velmi drahou leteckou základnu, která byla postavena za miliardy dolarů. Neodejdeme, pokud nám za to nezaplatí,“ prohlásil americký prezident před novináři a dodal, že případné sankce proti Iráku by byly v porovnání s těmi protiíránskými „mírné“.
Právě obrovské náklady, které Washington v Iráku v minulých letech investoval, jsou podle Heika Wimmena z International Crisis Group hlavním důvodem, proč podle něj Spojené státy nebudou ochotné Irák jen tak opustit. „Očekávám, že se budou snažit pravomoci iráckého parlamentu přijmout takové rozhodnutí zpochybnit a zároveň ho oddálit,“ řekl pro německý server Deutsche Welle.
Útok na Solejmáního a s tím související tlak na vyhoštění amerických vojáků totiž přichází v době, kdy se Irák už víc než tři měsíce zmítá v masových protivládních protestech. Demonstranti brojící proti korupci, nedostatečným základním službám i sílícímu íránskému vlivu volají po hlubokých politických změnách a protesty zasáhly i Íránem podporovaného premiéra Abdala Mahdího.
Loni v listopadu musel Mahdí kvůli tlaku ulice podat demisi. Od té doby působí jako úřadující premiér, i když zůstává šéfem vládní strany. Země je proto politicky paralyzovaná a zároveň rozdělená. To se projevilo i po smrti Solejmáního – zatímco v pátek část Iráčanů oslavovala smrt elitního generála pouličním tancem, během sobotního smutečního pochodu se s ním další tisíce lidí loučily s protiamerickými transparenty v rukách.
Posílení Íránu
Podle odborníka Singapurské národní univerzity Fanara Haddada případná hrozba stažení vojáků z Iráku pro Spojené státy představuje větší ránu než neřízené rakety namířené na ambasády a vojenské základny. „Írán by tím dosáhl dlouhodobého cíle a pomohlo by to upevnit íránskou kontrolu nad Irákem,“ varuje pro Deutsche Welle. Negativních dopadů takového kroku je však víc.
Trump v zahraniční politice volí nové extrémy. Jeho nástupce to bude mít těžké, říká Obamův poradce
Číst článek
Kromě posílení šíitských milic v Iráku je zdrojem obav některých expertů také ohrožení války západních zemí proti takzvanému Islámskému státu, který v roce 2014 ovládl rozsáhlá území na severu a ve středu Iráku. V nedělním prohlášení parlamentu totiž iráčtí poslanci vyzvali vládu, aby zrušila žádost o podporu ze strany mezinárodní koalice pod vedením Spojených států – pomoc koalice prý není potřeba, protože „bylo dosaženo vítězství“.
„Naše zpravodajské kapacity v Iráku, které sledují teroristické hrozby jak ze strany Islámského státu, tak Íránu, přímo závisejí na stávající americké diplomatické a vojenské přítomnosti. I tyto kapacity se proto výrazně omezily,“ tvrdí William Wechsler, expert na Blízký východ z think-tanku The Atlantic Council.
Vzhledem k provázanosti americké vojenské přítomnosti v Iráku a Sýrii by podle něj Washington mohl znovu zvážit i budoucnost mise Spojených států v Sýrii.
Argument, podle něhož by se boj proti této teroristické organizaci na Blízkém východě mohl octnout v ohrožení, ale bezpečnostní analytik Lukáš Dyčka z mezinárodní Baltic Defence College označuje za nesmysl.
„Islámský stát je něco, co možná ještě někde existuje, možná se ještě někde ukrývá pár – s odpuštěním – zoufalců, ale už to není relevantní aktér. Každý, kdo používá argument ‚Islámský stát‘, to dělá jako záminku, aby zakryl jiné důvody, ale nic relevantního jako Islámský stát už neexistuje,“ vysvětluje Dyčka pro iROZHLAS.cz.
Finanční rána pro Irák
Výzva iráckého parlamentu ve Washingtonu už dnes vyvolává silné emoce, konečné rozhodnutí o stažení zahraničních vojsk z Iráku je stále otevřené. Jak upozorňuje odborník Baltic Defence College sídlící v estonském Tartu, výzva není závazná, a pokud by mělo ke stažení vojsk skutečně dojít, vláda by musela přijmout zákon, jenž by odchod cizích armád nařizoval.
Arabista: Islámský stát otevřel Pandořinu skřínku, která se jen těžko zavře. Jeho propaganda stále žije
Číst článek
„To podle mě z několika důvodů neudělá,“ tvrdí Dyčka. Podotýká přitom, že poslanci, kteří pro výzvu hlasovali, byli v podstatě jen šíité, naopak sunnité a Kurdové se hlasování nezúčastnili.
„Pokud by takový zákon irácká vláda prosadila, znamenalo by to, že se země bude dál štěpit a bude hrozit další sektářské násilí. To ale nikdo nechce. Na vnitropolitické scéně Iráku je to nicméně velmi důležité téma, nad kterým ale shoda nepanuje. Tato situace může patrně vést k tomu, že tlak na stažení Američanů bude chvíli trvat, pak ale vyšumí,“ říká odborník.
Tento scénář považuje za nejvíce reálný i proto, že případné stažení amerických vojáků by znamenalo značnou ránu i pro Irák, a to hlavně finanční.
„Byť personál irácké armády nemá Američany rád, z finančního hlediska je poměrně dobře využívají. Velká část vybavení, které má irácká armáda, pochází ze Spojených států – ať už jako dar, nebo jako nákup – a pokud by Američany ze země vyhodili, přišli by o dodávky náhradních dílů, instruktory i schopnost vybavení udržovat a používat,“ naznačuje případné dopady na odchodu vojsk na Bagdád.
Írán opouští jadernou dohodu
Odvetná reakce za útok na Solejmáního o víkendu přišla také z Íránu – Teherán v neděli oznámil, že se nadále necítí být vázán jadernou dohodou z roku 2015 a bude neomezeně pokračovat ve svém jaderném programu a obohacování uranu. K tomu se před pěti lety zavázal výměnou za zrušení mezinárodních sankcí.
Trump varoval Írán před odvetou za Solejmáního. Iráku hrozí sankcemi, pokud ze země vypoví vojáky
Číst článek
Podle Dyčky je nutné brát prohlášení Teheránu vážně, je ale důležité připomenout celý kontext. Jako první totiž od dohody odstoupily Spojené státy, a to v květnu roku 2018. „Írán dohodu dodržoval s ohledem na evropské státy další rok, do dubna roku 2019. Zhruba v 60denních periodách ale Írán v poslední době své závazky plynoucí z dohody postupně utlumuje – po 60 dnech vždy část svých závazků opustí a dělá to, co předtím nedělal,“ popisuje bezpečnostní expert.
Upozorňuje přitom, že současná šedesátidenní perioda skončila tento nebo příští týden, je proto „dost možné“, že krok vedoucí k obohacování uranu by Íránci udělali tak jako tak. „Současná situace se jim hodí jako dobrá záminka k tomu, aby to mohli provést s pocitem legitimity, že na to mají právo,“ míní analytik a dodává, že opuštění dohody ze strany Íránu bude mít řadu vážných dopadů.
Kromě toho, že Írán tímto krokem ztratí podporu v Evropě, může dojít i k další eskalaci už tak napjaté situace. „Arabské státy, jako Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty, by na to mohly nějakým způsobem reagovat posílením vlastních opatření. V regionu tedy může vzniknout další bezpečnostní spirála,“ uzavírá Dyčka.
