Otázka důstojnosti. Chceme zůstat v EU, ale jako suverénní země, řekl Kaczyński u dolu Turów
Polsko zůstane v EU, ale jako suverénní země, nikdo ho nebude nic učit ani mu nic diktovat. Řekl to dnes vicepremiér Jaroslaw Kaczyński na sjezdu vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) v polské Bogatyni u dolu Turów nedaleko českých hranic. Výběr místa sjezdu podle PiS není náhodný. Současná vláda se zasazuje o to, aby se hnědé uhlí v Turówě těžilo až do roku 2044, proti čemuž vystupuje Česko i orgány Evropské unie (EU).
Kaczyńského slova prý nejsou útokem na EU, ale návratem k jejím kořenům. „Suverenita pro národ s téměř 40 miliony lidmi je otázkou důstojnosti,“ řekl polský vicepremiér. Právo a spravedlnost se podle něj u Turówa sjela, aby vyjádřila solidaritu s pracovníky dolu.
„Chceme vyjádřit solidaritu s lidmi, kteří se už podruhé bezdůvodně stali terči útoků...důl a elektrárna produkují sedm až osm procent elektřiny Polska. Každé pracovní místo je důležité. Polskou práci budeme bránit, i právo Poláků na ni,“ řekl Kaczyński podle PAP. Polsko čekají volby letos na podzim.
Odkazoval se na to, že právní soud ve Varšavě na začátku června rozhodl, že činnost dolu může ohrozit životní prostředí. Na svém twitter to tehdy napsala europoslankyně vládnoucího Práva a spravedlnosti (PiS) Annu Zalewskou. „Zase chtějí zavřít Turów,“ uvedla. Elektrárnu vedle hnědouhelného dolu považuje Polsko za „nepostradatelnou“ co se energetické bezpečnosti týče.
Těžba v Turówě
Česko v únoru 2021 kvůli rozšíření těžby v Turówě zažalovalo Polsko u Soudního dvora EU, jehož generální advokát dal žalobě loni v únoru za pravdu. Polsko podle něj porušilo unijní právo, když neposoudilo vliv dolu na životní prostředí.
Soudní dvůr EU rozhodl v květnu 2021, že Polsko musí těžbu okamžitě zastavit. Polsko to odmítlo a Soudní dvůr EU mu kvůli tomu v září 2021 vyměřil pokutu půl milionu eur (necelých 12 milionů korun) denně.
Jednání Prahy a Varšavy nakonec loni v únoru vyústilo v podpis česko-polské dohody, podle které Polsko jako náhradu za škody způsobené těžbou vyplatilo Česku 45 milionů eur (zhruba 1,06 miliardy korun) a ČR žalobu stáhla. Podle ekologických organizací ale dohoda nechrání české občany před ztrátou vody.
