V Tripolisu se střetli členové různých armádních frakcí. O život přišlo nejméně 27 lidí
Boje mezi armádními frakcemi v libyjském hlavním městě Tripolisu si vyžádaly 27 mrtvých a více než 100 zraněných, uvedly tamní zdravotnické úřady. Není jasné, zda bilance zahrnuje také civilisty. Nejprudší střety v libyjské metropoli za letošní rok vypukly v pondělí večer. Vyvolalo je zatčení velitele jedné z milicí. Po jeho propuštění o den později se situace zklidnila, informovala agentura Reuters.
Mahmúd Hamza – velitel brigády 444, která ovládá velkou část Tripolisu – byl v pondělí zadržen údajně členy speciálních jednotek na letišti Mitiga. Následně vypukly boje, nad částmi Tripolisu stoupal tmavý dým a v ulicích se ozývala střelba z těžkých zbraní.
Boje byly hlášeny z několika městských čtvrtí, zejména pak na jihu města. Speciální jednotky v úterý oznámily dohodu o Hamzově propuštění.
Exprezident Francie Sarkozy může skončit u soudu. Peníze na kampaň mu měl poslal diktátor Kaddáfí
Číst článek
Ministerstvo zdravotnictví v době střetů naléhalo na bojující strany, aby umožnily sanitkám a záchranným týmům vstup do boji zasažených oblastí. Požádalo také lidi o darování krve v okolních nemocnicích, uvedla agentura AP.
Ministerstvo obrany Turecka, které podle diplomatů udržuje vojenskou přítomnost na letišti Mitiga, v úterý odpoledne uvedlo, že „situace v Tripolisu se uklidnila“. Boje se odehrávaly také v okolí letiště, které muselo odklonit lety do nedaleké Misuráty.
Současné střety mezi brigádou 444 a speciálními jednotkami, které obě během sporadických bojů v loňském roce podporovaly dočasnou libyjskou vládu národní jednoty, ukončily měsíce relativního klidu v hlavním městě.
V minulých týdnech docházelo k občasným násilnostem mezi ozbrojenými frakcemi i v některých jiných částech severozápadní Libye.
Neshodnou se, kdy končí ramadán. Východ Libye slaví svátek íd v pátek, západ v sobotu
Číst článek
Na ropu bohatá Libye zažila od pádu diktátora Muammara Kaddáfího, jehož v roce 2011 svrhlo lidové povstání s pomocí vojenské intervence NATO, jen krátká období míru.
Od roku 2014 v zemi zuřila občanská válka, v níž proti sobě stály jednotky Libyjské národní armády (LNA) vedené polním maršálem Chalífou Haftarem, které s podporou Ruska, Spojených arabských emirátů, Egypta či Jordánska stály za vládou v Benghází, a jednotky vlády z Tripolisu podporované OSN, Tureckem či Katarem.
V létě 2020 získaly milice stojící za tripoliskou vládu převahu a vyhnaly Haftarova vojska z okraje Tripolisu a řady západolibyjských měst. V říjnu 2020 pak obě znesvářené vlády podepsaly v Ženevě dohodu o trvalém příměří. Libye se snaží za pomoci OSN už několik let uspořádat volby, zatím se to ale nepodařilo.
