Lovil nacisty a kritizoval francouzskou krajní pravici. Nyní Klarsfeld začal podporovat stranu Le Penové
Francouzský aktivista Serge Klarsfeld věnoval celý život paměti holokaustu. Pronásledoval bývalé nacistické pohlaváry a také kritizoval francouzskou krajní pravici, která byla po desetiletí otevřeně antisemitská, píše francouzský deník Le Monde. Ve svých 88 letech se však aktivista nechal slyšet, že už Národní sdružení Marine Le Penové nepovažuje za nebezpečí, ale naopak za spojence tváří v tvář protižidovským náladám a hrozbě islamismu.
Klarsfeld je společně se svou manželkou Beatou autorem dvou zásadních knih, z nichž jedna obsahuje jména více než sedmdesáti čtyř tisíc Židů deportovaných z Francie a druhá připomíná krátké životy více než jedenácti tisíc židovských dětí, které zemřely v nacistických vyhlazovacích táborech.
Le Monde také připomíná nejznámější případy, kdy se Klarsfeldovi podařilo dostat k soudu uprchlé nacistické zločince. Patří mezi ně velký proces proti bývalým nacistickým pohlavárům v Kolíně nad Rýnem v roce 1979, kde jako advokát zastupoval veřejnost.
Asi nejznámější je případ Klause Barbieho, šéfa pařížského gestapa, který byl za dobrodružných okolností zadržen v Bolívii a v roce 1987 francouzským soudem odsouzen na doživotí.
Deník neopomíná ani řadu procesů, které Klarsfeld jako advokát úspěšně vedl proti zakladateli ultrapravicové Národní fronty Jean-Marie Le Penovi: „Vždy jsme s Beatou bojovali proti antisemitské krajní pravici,“ cituje Klarsfelda Le Monde.
Ještě loni v dubnu připojili své podpisy pod petici iniciovanou deníkem Libération, která vyzývala francouzské občany napříč politickým spektrem, aby v druhém kole prezidentských voleb přehradili cestu „dceři rasismu a antisemitismu Marine Le Penové“.
‚Řada poctivých lidí‘
Už o pár měsíců později přijali manželé Klarsefldovi medaili města Perpignanu z rukou jeho starosty zvoleného právě za Národní sdružení. O měsíc později přistoupili na účast této ultrapravicové strany v pochodu proti antisemitismu. Serge Klarsfeld se od té doby nechal opakovaně slyšet, že lepenisté opustili antisemitismus a popírání holokaustu a zaujali republikánské pozice.
Francie chce jako první země na světě zapsat právo na potrat do ústavy. Krajně pravicové skupiny jsou proti
Číst článek
„Došli jsme k tomu, že v Národním sdružení je řada poctivých lidí,“ cituje Le Monde z rozhovoru, který „lovec nacistů“ poskytl francouzskému deníku Le Figaro. S krajní pravicí Klarsfelda smiřuje především změna postojů samotné Marine Le Penové. Ta podle něj deklaruje solidaritu s Židy, kteří ve Francii prožívají období nejistoty, a podporuje stát Izrael.
Prohlášení Klarsfelda otřásají jistotami, ale obklopuje je mlčení. Málokomu se chce veřejně konfrontovat tuto velkou osobnost všeobecně považovanou za morální autoritu. Zato jeho obránců se najde dost - například Richard Prasquier, bývalý předseda Rady francouzských židovských organizací, který je rovněž spokojen s „evolucí Národního sdružení“.
Náhlému názorovému obratu francouzské pravice naopak nevěří filosof Bernard-Henri Lévy. „Na to, aby se překonala propast, nestačí jeden krok. Pár prohlášení ulovených naléhavými novináři nemůže znamenat duševní a názorovou proměnu,“ říká filosof.
‚Nemá protižidovské postoje‘
Národní sdružení Klarsfeldových prohlášení šikovně využívá. Jeho předseda Jordan Bardella ve vysílání televizní stanice CNews ocenil, že pokud jde o antisemitismus, Serge Klarsfeld nemá nic proti Marine Le Penové ani její politické straně.
Strana Le Penové čelí podle uniklé zprávy obvinění z politického a ideologického sbližování s Moskvou
Číst článek
Sám Klarsfeld tvrdí, že v těžkých dobách, které prožívá židovská komunita ve Francii, jsou spojenci potřeba. „Obracet se zády ke straně, která v druhém kole minulých prezidentských voleb získala přes 41 procent hlasů, by v dnešní situaci nebylo správné. Extrémní pravice je opravdu ‚extrémní‘, pouze když zastává protižidovské postoje,“ říká známý aktivista.
Přistupovat na takové taktické spojenectví ovšem podle Le Mondu znamená zavírat oči nad nacionalistickou a xenofobní podstatou lepinistického projektu. A také nad neskrývaným úmyslem Marine Le Penové porušovat zásady právního státu.
Le Penová sice už delší dobu považuje genocidní plynové komory za „zhmotněné barbarství“, ale prohlášení jejího otce, který je považoval za „zanedbatelný historický detail“, jí nikdy nebránily bojovat po jeho boku až do chvíle, kdy jí předal žezlo.
Jedno uznává i Serge Klarsfeld: vyloučení Jean-Marieho Le Pena z Národní fronty v roce 2015 nedoprovázela skutečná diskuse, která by jednou pro vždy skoncovala s rasistickou a antisemitskou minulostí strany, uzavírá deník Le Monde.
