Patriotická AfD spolupracuje s jinými mocnostmi. Jejím voličům to ale nevadí, shrnuje germanistka
Podezření z úplatků od Ruska, špionáže pro Čínu a extremismu. Stranu Alternativu pro Německo provází před evropskými volbami několik skandálů, voličům to ale příliš nevadí, upozorňuje v pořadu Jak to vidí... na Dvojce germanistka Zuzana Lizcová. „Část voličů AfD vůbec nevěří demokratickým institucím, ať jsou to politici, média, soudy, nebo tajné služby,“ vysvětluje.
Druhou nejsilnější německou stranou je podle průzkumů strana Alternativa pro Německo (AfD). Vrchní správní soud ve spolkové zemi Severní Porýní Vestfálsku ale nyní potvrdil, že ji může sledovat civilní kontratozvědka. Stranu může kontrarozvědka také vést jako podezřelou z krajně pravicových aktivit.
Host: vedoucí katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Zuzana Lizcová. Moderuje Zita Senková
Germanistka Zuzana Liczová, která vede Katedru německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, si přesto nemyslí, že by kvůli tomu opadla podpora strany.
„Část voličů AfD vůbec nevěří demokratickým institucím, ať jsou to politici, média, soudy, nebo tajné služby. A tím pádem na jejich podporu nemá zásadní vliv ani rozhodnutí soudu. Interpretují to jako součást odmítavého postoje společnosti vůči AfD,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.
Nevystupujte v kampani před eurovolbami, vyzvali spolupředsedové AfD Bystroně. Na kandidátce je druhý
Číst článek
Podporu voličů nejspíš výrazně neohrozí ani kauza Petra Bystroně, dvojky AfD do evropských voleb. Spolkový sněm Bystroně minulý týden zbavil imunity v souvislosti s vyšetřováním úplatků, které měl podle státního zastupitelství brát Bystroň od proruské sítě.
Sám poslanec to popírá. A ačkoliv ho vedení strany vyzvalo k tomu, aby se do objasnění případů stáhl, Bystroň chce pokračovat ve své kampani do Evropského parlamentu.
„Alternativa pro Německo dnes nemá možnost, jak Bystroně ani lídra kandidátky, který má zase jiný problém, nahradit. Oni sami by se museli rozhodnout odstoupit,“ přibližuje Liczová a připomíná, že asistent jedničky evropské kandidátky Maximilian Krah je zase podezřelý ze špionáže pro Čínu.
„Je velmi paradoxní, že strana, která je patriotická a prezentuje se jako hlavní zastánce německých zájmů, spolupracuje s mocnostmi, které tento zájem Německa tak úplně na zřeteli nemají,“ poukazuje germanistka.
„Problém je, že voličům AfD to v zásadě nevadí,“ upozorňuje. Průzkumy podle ní ukazují, že voliči AfD tyto zprávy považuje za přehnané.
Agresivita a útoky
Vedle toho v Německu došlo k několika útokům na politiky. „Všechny tyto incidenty svědčí o podrážděnosti německé společnosti v důsledku celé řady krizí, které Evropu poslední roky provázejí,“ soudí analytička Lizcová.
A jmenuje nejistotu spojenou s bezpečnostní situací, migrací i s ekonomickými otázkami. „Lidem se dnes daří hůř než před pandemií. To vše přispívá k tomu, že jak verbální, tak fyzické útoky na politiky se množí,“ vysvětluje.
Ke zbití poslance německé SPD se přiznal sedmnáctiletý muž. Policie pátrá po dalších útočnících
Číst článek
Souhlasí ale s tím, že prvky neférového boje, ať už ve verbálně, nebo v rovině násilí, se v německé politice objevují dlouhodobě.
„Současné incidenty nejsou zvláštním přelomem nebo zvratem. Ale spíše vyústěním dlouhodobého vývoje, ve kterém hrubne politická kultura země,“ říká s tím, že agresivní chování vůči politikům jde napříč celým politickým spektrem.
Na řešení se ale německá společnost neshoduje. „Část politiků velmi hlasitě požaduje změnu legislativy, tedy vyšší ochranu lidem, kteří se pohybují ve veřejném prostoru, zejména politikům na lokální úrovni, kteří čelí útokům ve svých městech nebo obcích a kteří útočníky často osobně znají,“ přibližuje.
Oproti tomu řada komentátorů i právníků upozorňuje na to, že současné německé zákony jsou dostatečné, ale nedostatečně se vymáhají.
Agresivní styl politiky je spojený zejména se zmiňovanou stranou AfD. „Spolu s ní vstoupila na německou politickou scénu síla, která se skutečně neštítí ničeho. Dobře to kdysi demonstroval výrok jednoho z jejích vrcholných představitelů Alexandra Gaulanda, který prohlásil, že na tehdejší kancléřku Merkelovou uspořádají štvanici,“ uzavírá Lizcová.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
