Polsko je a bude největším příjemcem unijních peněz. Vážnější téma ale vládní strany neumí uchopit
Vztahy mezi Polskem a Evropskou unií v posledních osmi letech nebyly nejlepší. Dlouho vládnoucí strana Právo a spravedlnost a jí věrná média vykreslovala společenství jako autokratický, cenzorský svazek, který krade Polsku suverenitu. Úkolem nové proevropské vlády je vztahy napravit a tím získat větší vliv na unijní agendu. Podle polských politologů se ale koaličním stranám nedaří ovládnout ta nejvážnější témata.
„Polsko je Polsko. A Evropská unie mě nezajímá, protože to jsou jen samá nařízení a povinnosti, které nám nejsou k ničemu,“ odpovídá pan Bartosz sedící na lavičce jednoho z varšavských parků na otázku, co ho napadne, když se řekne Polsko a Evropská unie.
Přes e-rozvody k digitální společnosti. Estonsko se stalo světovým lídrem digitalizace i kyberbezpečnosti
Číst článek
O kousek dál potkávám Ingu na procházce se psy, která na tu samou otázku odpovídá úplně jinak. „Evropská unie, to je hlavně volný pracovní trh, taky sjednocení pravidel, všechno je otevřené a dostupné i obyčejným lidem, ne jenom elitám.“
Viditelné i neviditelné výhody
Bartosz a Inga se neznají. Ale oba jsou rodilí Varšavané, oba ze stejné generace, každý s vlastní představou, co Evropská unie pro Polsko znamená. Shodují se snad na jediné otázce, a sice na čerpání peněz z evropských fondů.
Podle Bartosze se zlepšilo hodně věcí: „Cesty jsou lepší, lidi jsou bohatší a můžou si koupit lepší auta. V obchodech koupíte všechno. Tady ve Varšavě máme metro, parky, děti si tu můžou hrát, lavičky máme. I vesnice jsou na tom lépe. Ale Varšava? Tu, v dobrém, nemůžu poznat.“
Už ne žádné lvíče, ale lev. Popularita lídra francouzské krajní pravice roste, stejně jako procenta strany
Číst článek
„To se vůbec nedá srovnat, jak to vypadalo před dvaceti lety a jak teď,“ směje se paní Inga. „První, co mě napadá, jsou cesty. Když si vzpomenu, kolik hodin trvala cesta za příbuznými… Silnice děravé, úzké. Teď je to paráda. Jak se po Polsku jezdí, to je ohromné plus. I jak Polsko vypadá. A skoro všude jsou vidět hvězdičky, vlajky, že to a to bylo financované z evropských fondů, to je vidět.“
Pro Poláky je současné období před volbami do Evropského parlamentu tak trochu ohlédnutím za uplynulými dvěma desetiletími členství. „Hodnotí, co pro ně těch dvacet let v Evropské unii znamená. Co jim přineslo. A veřejné mínění ukazuje, že přístup Poláků k Unii se mění. Pohlížejí na společenství více kriticky,“ hodnotí současný pohled Poláků na Evropskou unii odbornice na polsko-unijní vztahy Magdalena Cedro.
Začíná pro sedmadvacítku pozitivní zprávou: „Po začátku války na Ukrajině vzrostl ve veřejném mínění význam Evropské unie jako bezpečnostní záruky. EU a bezpečnost je něco, co by si dříve Poláci jen těžko spojovali. Bezpečnostní zárukou pro ně vždy byla Severoatlantická aliance.“
Finy zajímá i klimatická změna. Jak topit jadernými reaktory se snaží vymyslet startup z Helsinek
Číst článek
Mnohá další témata spojená s Unií ale podle ní výrazně ovlivnila veřejná debata, a hlavně diskurz posledních let. „Týká se to třeba přijetí eura, společné klimatické nebo migrační politiky. Určitě na něj mělo vliv osm let vlády Práva a spravedlnosti,“ říká. Podle ní v Polsku chybí politické elity, které by odmítavému přístupu dělaly opozici.
Členství Polsko ovlivnilo hlavně v ekonomických otázkách. Tam podle Cedro získala země, pro kterou znamenal přístup do Unie v roce 2004 konečnou tečku za rozdělením Evropy na dvě části, nejvíce. „Tam jsou největší výdobytky. Jedním je to, co Poláci vidí na vlastní oči, to jsou peníze plynoucí z Evropské unie, které tu ve formě investic plynuly do infrastruktury a rozvoje.“
Polsko bylo v uplynulých dvaceti letech největším příjemcem unijních peněz. Podle dat polského ministerstva financí Polsko od vstupu do společenství přijalo z fondů 248 miliard eur, tedy v přepočtu více než šest bilionů korun. Do unijního rozpočtu zaplatilo 85 miliard eur.
Do eurovoleb ve Španělsku zasáhnou spory o amnestii pro separatisty. Rozhodovat budou i regionální strany
Číst článek
Podle Magdaleny Cedro je ale ještě významnější věc než peníze z fondů, a sice přístup na jednotný trh Evropské unie. Do unijních zemí směřuje 75 procent polského exportu.
„Polsko jednou přestane být příjemcem peněz z rozvojových fondů. Ale přístup na jednotný trh bude mít dál a bude z něj získávat. Už teď je nedocenitelný. Přesto se o něm ve veřejném prostoru málo mluví, a hlavně se mu nedostatečně věnují strany vládní koalice, tedy Občanská koalice, Levice a koalice Třetí cesta,“ podotýká.
Trh jako téma pravice
V současnosti téma nejvíce využívají ve své kampani pravicové a zároveň opoziční strany: Právo a spravedlnost, Suverénní Polsko a Konfederace, které se dlouhodobě profilují jako euroskeptické, někdy až jako polexitové (zastávají odchod z Evropské unie – pozn. red.).
Soužití přistěhovalců a seniorů pomáhá oběma skupinám. Švédský experiment ukazuje, jak na to
Číst článek
Na unijním jednotném trhu ukazují, co podle nich v Evropské unii nefunguje a ohrožuje další rozvoj Polska. Kritizují třeba unijní výjimky udělené ukrajinským zemědělcům z platby cla a přepravcům zboží, kteří nemusí dodržovat standardy nákladní přepravy v rámci sedmadvacítky. Tyto strany také slibují, že v Evropském parlamentu budou pokračovat v politice odmítání větší evropské integrace.
Strany vládnoucí koalice zatím více pracují s tématem narovnání vztahů s Bruselem a získání dosud zadržovaných miliard eur z unijních fondů. Na ty Polsko nedosáhlo kvůli sporům o právní stát i kvůli pokračující těžbě v hnědouhelném dole Turów.
Po dohodě s Českou republikou ohledně Turówa a po oznámení několika opatření, která mají napravit právní stát, ale Evropská komise peníze „rozmrazila“. Do Varšavy už dorazila první velká částka z fondu obnovy po pandemii covidu-19 , asi 156 miliard korun.
Lesními požáry a suchem unavený portugalský venkov se před eurovolbami přiklání ke krajní pravici
Číst článek
„Poláci se ale rozhodnou podle domácí politiky,“ myslí si před nadcházejícím volbami do Evropského parlamentu Inga. Většina Poláků podle ní rozeznává jako celoevropská témata migraci, bezpečnost, zákaz spalovacích motorů, zemědělství a v jeho rámci prodej ukrajinské pšenice.
„To je asi obecně problém toho, že neumíme vytyčit nějaký svůj dlouhodobý cíl a to není otázka levice, pravice, středu nebo čehokoliv jiného. Poláci nejsou vytrvalí, dost možná ani nemají dlouholeté plány. Všechno je na čtyři pět let. Tady se řeší jen aktuální dočasné problémy, ale chybí program s výhledem na deset patnáct let,“ míní.
Inga k volbám půjde. Chodí ke všem volbám. Jak říká, doufá, že jejím preferovaným stranám se nakonec podaří důležitá témata s unijním přesahem uchopit.
„Právo a spravedlnost si za své vlády všechno vzalo a Donald Tusk? To je pro mě Němec,“ odpovídá pan Bartosz na otázku, jestli půjde k volbám.
Euroseriál
V červnu budou zvoleni noví europoslanci a následně se ustaví Evropská komise, instituce stanoví priority na následujících pět let. Jaká témata vykrystalizovala před eurovolbami? A co hýbe kampaní v členských státech? Nálady v Česku podrobně mapuje projekt Rozděleni Evropou, atmosféru ve zbylých 26 zemích Unie nyní přiblíží euroseriál Radiožurnálu a iROZHLASu.
Odlišnosti prezentuje od západu na východ i ze severu na jih. Zaměří se na boj s klimatickou změnou v Portugalsku, oblibu francouzské krajní pravice, boj s ruskými dezinformacemi v Estonsku nebo odchodu Chorvatů do jiných zemí EU.
