Příběh Roberta Kaliňáka: z politického důchodce ve vazbě se během dvou let stal zastupujícím premiérem
Ještě před dvěma lety seděl Robert Kaliňák kvůli obvinění ze zosnování organizované zločinecké skupiny tři týdny ve vazbě. Dnes je vicepremiérem a ministrem obrany a od atentátu na premiéra Roberta Fica informuje o jeho zdravotním stavu, naznačuje další vládní kroky a bude místo něj řídit zasedání kabinetu. Po čtvrtstoletí je Ficovou politickou pravou rukou, spolu vybudovali Směr a ve všech čtyřech jeho vládách mu kryl záda jako vicepremiér.
Příběh Roberta Kaliňáka: z politického důchodce ve vazbě se během dvou let stal zastupujícím premiérem
Po středečním atentátu začal třiapadesátiletý Kaliňák automaticky vystupovat jako lídr vládní koalice. K premiérovi bojujícímu o život má každodenní přístup a je to tak převážně on, kdo komunikuje jeho zdravotní stav veřejnosti.
Na smířlivé jednání stran po atentátu na Fica asi ještě nedozrál čas, řekl zvolený prezident Pellegrini
Číst článek
V sobotu před nemocnicí v Banské Bystrici vyjádřil naději, že brzy bude snad moci zveřejnit „pozitivní prognózu“ Ficova stavu. Doplnil, že byť je předseda vlády ve velkých bolestech, dokázali spolu probrat některá důležitá pracovní témata.
„Dali jsme si několik instrukcí směrem k tomu, jak má postupovat vláda, jak má postupovat další fungování státu. Hlavní část rozhovoru byla ale o zdravotním stavu,“ řekl Kaliňák TA3.
Vláda se poprvé od atentátu sejde ve středu a jednání bude vést právě ministr obrany Kaliňák. Již dopředu avizuje, že kabinet bude „pokračovat v tempu, které nastavil Robert Fico“.
Přirozený záskok
Mnozí vládní politici na atentát reagují velmi útočně, hlavními cíli jsou pro ně média a opozice. A v pátečním videu na ně udeřil i Kaliňák. „Nedá se jít dále, dokud se nevypořádáme s rétorikou politiků a vybraných médií a novinářů, která byla roky postavená na dennodenním označování Roberta Fica jako zločince, mafiána, vraha, diktátora, Putinova sluhu a zlo, které je třeba zastavit, a oni udělají vše pro to, aby nevládl.“
Podle něj je jedinou cestou vpřed sebereflexe a omluva. „Cesta ke smíru musí vést i přes hlubokou sebereflexi, kterou musíme vykonat všichni – i my, i já,“ řekl v sobotu pro RTVS.
Dle zástupce šéfredaktorky deníku SME Jakuba Fila je na Kaliňákovi vidět, že byť jím jistě cloumají emoce, dokázal se ovládnout a nechovat se necitlivě a útočně jako radikálové Ľuboš Blaha (Směr) nebo Andrej Danko (SNS).
Politolog: Vládní politici se na atentátu na Fica snaží získat body. Emoce mají uklidnit, ne eskalovat
Číst článek
„Kaliňák má za sebou 30 let politických zkušeností, což je v této situaci velmi důležité. Velmi dobře chápe, v jaké situaci se nacházíme,“ ocenil jej Filo.
„Jeho politicky i lidsky zralé vystoupení si vysloužilo opatrnou pochvalu i v médiích prudce kritických ke Směru,“ upozornila pak Eva Čobejová na stránkách konzervativního deníku Postoj.sk.
Že je právě dlouholetý Ficův souputník jeho přirozeným zástupcem v případě premiérovy indispozice, je jasné od prvních chvil po atentátu.
Dle kompetenčního zákona premiéra v nepřítomnosti zastupuje jeden z vicepremiérů, které má čtvrtý Ficův kabinet hned čtyři. V koaliční smlouvě není jasně nastavené, který z nich je vládní dvojkou (na rozdíl například od české vlády), prakticky ihned a přirozeně ale tato role připadla právě Kaliňákovi.
V zájmu části slovenské vlády je držet obecenstvo po atentátu trochu v napětí, myslí si sociolog Želinský
Číst článek
Kromě blízkého přátelského vztahu s Ficem je ze čtveřice vicepremiérů jediný ze Směru. Denisa Saková a Peter Kmec jsou ze strany Hlas a Tomáš Taraba za SNS.
Není to poprvé, kdy musel za premiéra Fica dočasně vládnout „záskok“. Když šel v roce 2016 na operaci srdce a dva týdny byl hospitalizovaný, pravomoci si rozdělili dva tehdejší vicepremiéři, Kaliňák a Peter Pellegrini (tehdy Směr, dnes Hlas). První jmenovaný vedl jednání vlády a druhý se staral o protokolární záležitosti.
Kaliňákova minulost
Robert Kaliňák v 90. letech vystudoval právo na Univerzitě J. A. Komenského v Bratislavě, pracoval jako právní koncipient a advokát a podnikal. V roce 1999 se stal jedním ze zakládajících členů strany Směr, ihned se stal členem jejího vedení a od roku 2002 byl poslancem.
„Při založení Směru vznikla personální chemie mezi Ficem a Kaliňákem, který tehdy reprezentoval část strany, která byla blízká podnikatelskému prostředí. Sám podnikal, spoluvlastnil síť restaurací,“ popsal před dvěma lety pro iROZHLAS.cz politolog Grigorij Mesežnikov.
Podle oficiálních přehledů příjmů patří k nejbohatším slovenským politikům. V roce 2018 uvedl, že si během působení v politice vydělal 3,2 milionu eur (přes 79 milionů korun).
Jeho pozici číslo dvě ve Směru podtrhovalo, že byl ve všech Ficových vládách vicepremiérem, v prvních třech ministrem vnitra (2006–2010 a 2012–2018) a v té čtvrté od loňského podzimu ministrem obrany.
„Kaliňák v čele nejsilnějšího resortu skrze silové složky a státní administrativu zajišťoval vnitřní fungování systému, který s Ficem vytvořili. Tandem s nejsilnějším postavením ve státním aparátu,“ zhodnotil Mesežnikov.
Během své kariéry ustál Kaliňák mnoho kauz spojených s finančními podvody i s ovlivňováním médií. Například v roce 2006 se jeho jméno objevilo v případu podezřelého konkurzu zadlužené firmy Kovošrot.
Nástupce Mečiara i nejúspěšnější politik Slovenska. Po návratu k moci Fico otočil kormidlem země
Číst článek
Silnému tlaku na své odvolání čelil v roce 2016 kvůli vazbám na kontroverzního realitního magnáta Ladislava Bašternáka, který figuruje v několika korupčních aférách.
Na všechny politické funkce nakonec rezignoval v roce 2018 po vraždě Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Zavražděný novinář psal mimo jiné i o korupčních případech, jejichž nitky vedou právě ke Kaliňákovi.
„V letech 2017 a 2018 byl opozicí i mnohými médii považovaný za největší zlo ve vládě. Po zavraždění Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové náměstí volala v první řadě po odstoupení Kaliňáka. Byl to ten nejnenáviděnější muž slovenské politiky. I proto musel v březnu 2018 odstoupit. Jevilo se to tak, že je už politicky totálně odepsaný,“ zmiňuje Čobejová z Postoje.
Ze dna zpět
Ve volbách v roce 2020, po kterých odešel Směr po osmi letech do opozice, už Kaliňák nekandidoval. Vrátil se do advokacie i k podnikání a odešel i ze stranického vedení, kam se po vítězných volbách v roce 2023 znovu nevrátil. Jedním z místopředsedů Směru je ale dnes jeho synovec Erik.
vedení Směru
- Robert Fico – předseda
- Juraj Blanár – místopředseda
- Ladislav Kamenický – místopředseda
- Ľuboš Blaha – místopředseda
- Richard Takáč – místopředseda
- Erik Kaliňák – místopředseda
V dubnu 2022 Roberty Kaliňáka a Fica policie v rámci kauzy Očistec obvinila mimo jiné ze založení zločinecké skupiny a podezírala je, že v době, kdy byli u moci, zneužívali policii či finanční správu k diskreditaci politických oponentů. Tehdy také Kaliňák, kterého na rozdíl od Fica nechránila poslanecká imunita, strávil tři týdny ve vazbě.
Prokurátor Žilinka měl pomoci očistit Slovensko, ve funkci je ale spíš zárukou Ficovy beztrestnosti
Číst článek
V únoru 2023 byl navíc obviněn z podplácení někdejšího šéfa finanční správy, obě stíhání ale ukončila generální prokuratura za pomoci sporného paragrafu 363 trestního řádu. Ten říká, že generální prokurátor (tehdy Maroš Žilinka) může vstoupit do vyšetřování až do momentu, než se případ posune před soud, a tím celé stíhání zastavit.
V loňských předčasných parlamentních volbách se Kaliňák vrátil z politického důchodu. V kampani se také slavně fyzicky střetl s Igorem Matovičem, který narušil tiskovou konferenci Směru.
Kandidoval ze sedmého místa, získal celkem 263 tisíc preferenčních hlasů, což byl po Ficovi, Pellegrinim a šéfovi Progresivního Slovenska Michalu Šimečkovi čtvrtý nejvyšší počet. Po volbách tak počtvrté po boku Fica vstoupil do vlády jako její vicepremiér a nově i ministr obrany.
