Rakušané zvolili do čela země Heinze Fischera
Místopředseda rakouského parlamentu Heinz Fischer bude novým prezidentem Rakouska. Podle předběžných oficiálních výsledků zvítězil ve volbách nad ministryní zahraničí Benitou Ferrerovou-Waldnerovou, která tak přišla o šanci stát se historicky první rakouskou prezidentkou. V čele alpského státu po dlouhých osmnácti letech opět stane sociální demokrat.
Podle předběžných oficiálních výsledků dalo kandidátovi opozičních sociálních demokratů Fischerovi důvěru 52,41 procenta voličů, jeho soupeřka Benita Ferrerová-Waldnerová získala 47,6 procenta hlasů. Dvě hodiny po uzavření volebních místností to ve Vídni oznámil ministr vnitra Ernst Strasser.
Odhad výsledků voleb tak potvrdil dřívější průzkumy veřejného mínění, které mírně favorizovaly Fischera. Rozdíl v popularitě obou politiků byl velmi malý a šéfka rakouské diplomacie, nominovaná vládními lidovci, v závěru předvolební kampaně dokázala ztenčit náskok svého soupeře jen na dvě až tři procenta.
První volební místnosti se otevřely v pět hodin ráno s výjimkou vídeňského mezinárodního letiště, kde mohou Rakušané odevzdat svůj hlas již od půlnoci. Hlasování více než šesti milionů oprávněných voličů skončilo v 17:00.
Definitivní výsledky budou znát Rakušané až příští týden. Čeká se ještě na hlasy voličů v zahraničí. Do ciziny zaslaly úřady přes 20.000 hlasovacích obálek, které budou započítány do konečného výsledku za předpokladu, že dorazí do země do poledne 30. dubna. Experti ale vylučují výraznou změnu.
Úspěšný kandidát sociálních demokratů si po vítězství v přímé volbě bude muset na uvedení do nové funkce ještě několik týdnů počkat. Funkční období stávajícího prezidenta Thomase Klestila končí 8. července. Výsledek voleb hlavy státu bude mít podle pozorovatelů významný vliv na vnitřní politickou scénu Rakouska.
Fischer je zkušeným politikem, již před více než 40 lety byl zvolen poprvé do parlamentu. Je dlouholetým zastáncem neutrality Rakouska, jednoznačně trvá na zachování tohoto pilíře státu a odmítá vstup země do NATO. Ve vztahu k ČR je považován za zástupce smířlivější části rakouské politiky. Vždy byl proti vetování vstupu ČR do EU kvůli Temelínu či Benešovým dekretům.
V Rakousku svého spolkového prezidenta volí přímo občané od roku 1951. Považují to za velký výraz demokracie. Volební právo má letos o čtyři procenta více lidí, neboť poprvé mohou volit ti, kteří do dnešního dne dosáhli věku 18 let, zatímco dříve byl mezníkem vždy předcházející první leden. Jediné spolkové zemi - Tyrolsku - jsou volby prezidenta povinné.
Rakouskému prezidentovi náleží hlavně reprezentativní funkce. Hlava státu sice disponuje řadou kompetencí, z nichž za formálně jednu z nejvýznamnějších je považováno právo odvolat kancléře, ve skutečnosti však tuto pravomoc v poválečných dějinách státu žádný prezident nevyužil.
