Rusko se v odpovědi Američanům domáhá stažení NATO z části Evropy, jinak bude ‚nuceno reagovat‘
- Požadavek na stažení sil Severoatlantické aliance ze střední a východní Evropy zopakovala Moskva ve své aktuální reakci na lednovou americkou odpověď na ruské návrhy ohledně bezpečnostních záruk.
- Dokument podle ruských agentur opět zmiňuje také námitku proti případnému vstupu Ukrajiny do NATO, tedy že by Ukrajina v takovém případě mohla rozpoutat kvůli Krymu válku aliance s Ruskem.
- V odpovědi, jejíž převzetí už potvrdila i americká strana, je také zdůrazněno, že Rusko nemá v plánu „vtrhnout na Ukrajinu“. Moskva ale opět varuje, že bude muset přijmout blíže neupřesněná vojenská opatření, pokud Západ její návrhy zavrhne.
Americká a alianční odpověď na ruské požadavky bezpečnostních záruk nabízela jednání o konkrétních způsobech zvýšení vzájemné důvěry, klíčovou možnost ruského veta případného ukrajinského vstupu do NATO ale Západ odmítl.
„Rusko bude nuceno reagovat, a to i uskutečněním opatření vojensko-technického charakteru,“ varuje ohledně odmítnutí ruských návrhů čtvrteční ruská reakce v podobě desetistránkového dokumentu.
Dokument, předaný americkému velvyslanci Johnu Sullivanovi, vyjadřuje podle ruských médií politování, že Washington neodpověděl „konstruktivně“ na ruský návrh dohody o bezpečnostních zárukách.
NATO má obavy, že si Rusko vytváří záminku k útoku, prohlásil Stoltenberg
Číst článek
To znamená, že se nezřekl dalšího rozšiřování NATO, ani se nezaručil, že Ukrajina a Gruzie nebudou přijaty do aliance, ani se nezavázal vytvářet základny v bývalých sovětských republikách a nepřistoupil na návrat vojenských potenciálů a infrastruktury NATO do stavu roku 1997, kdy Rusko a NATO podepsaly základní úmluvu o spolupráci.
Moskva ve zprávě zopakovala své dřívější tvrzení, že politika otevřených dveří NATO, kterou USA podporují, odporuje základním závazkům přijatým v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), a to především závazku neposilovat vlastní bezpečnost na úkor bezpečnosti druhých stran.
Pro snížení napětí kolem Ukrajiny je podle Moskvy zapotřebí zastavit dodávky zbraní na Ukrajinu nebo stažení „veškerých západních poradců a instruktorů“ z této východoevropské země. Členské státy NATO také mají podle ruského přání odmítnout účast na jakýchkoli společných armádních cvičeních s ukrajinskými ozbrojenými silami.
Moskva v dokumentu rovněž uvedla, že trvá na stažení všech amerických ozbrojených sil a zbraňových komplexů ze střední a východní Evropy, jihovýchodní Evropy a pobaltských zemí.
Následky ‚vnitroukrajinských procesů‘
Za nepřijatelný naopak ruské ministerstvo zahraničí označilo požadavek USA, aby ruská armáda stáhla vojáky od ukrajinských hranic. Skutečnost, že Rusko rozmisťuje vojáky na svém vlastním území prý totiž nemůže škodit americkým zájmům.
Ministerstvo zdůraznilo, že na ukrajinském území nyní ruské síly nejsou. Kyjev však tvrdí, že Rusko podporuje povstalce na východní Ukrajině jak dodávkami zbraní, tak zapojením vojáků. Moskva nyní také odsoudila americké „vyhrožování“ zpřísněním sankcí.
Žantovský: Agrese Ruska v Gruzii, na Krymu a v Donbasu je nepochybná. A tam NATO plány nemělo
Číst článek
Skutečnost, že Ukrajina ztratila kontrolu nad svou územní celistvostí Moskva v dokumentu označila za následek „vnitroukrajinských procesů“. Anexi Krymu dokument vysvětluje tím, že po událostech v Kyjevě v roce 2014, kdy byl sesazen proruský prezident Viktor Janukovyč, přišli etničtí Rusové na Ukrajině o část práv, což vedlo k tomu, že obyvatelé poloostrova s početnou ruskou menšinou si v referendu zvolili připojení k Rusku.
Spojené státy stejně jako další západní země již dříve označily toto hlasování o připojení Krymu k Rusku za nezákonné. Moskva také ve své odpovědi odmítla obvinění, že Rusko rozpoutalo v roce 2014 konflikt v oblasti Donbasu na východní Ukrajině mezi proruskými separatisty a ukrajinskými silami.
Ruská strana rovněž ve čtvrtek zveřejněné odpovědi zkritizovala, že USA nereagovaly na její návrh, který se týká upuštění od rozmisťování jaderných zbraní jednotlivými státy za jejich vlastními hranicemi.
Krátce poté, co předalo americkému velvyslanci svoji reakci na návrhy k požadavkům na tzv. bezpečnostní záruky, přestala fungovat internetová stránka ruského ministerstva zahraničí.
