Kyjev se může poučit ze zimní války, soudí admirál ve výslužbě. Klíčem je odhodlaná obrana a pomoc ciziny
Nedlouho poté, co Adolf Hitler napadl Polsko, zaútočil Sovětský svaz v listopadu 1939 na Finsko. Urputné boje za dlouhé a drsné zimy skončily moskevským mírem, který obsahoval mnohem menší finské ústupky, než jaké si Stalin před zahájením invaze představoval. V analýze pro agenturu Bloomberg tuto historickou epizodu zmiňuje americký admirál ve výslužbě a bývalý vrchní velitel spojeneckých sil NATO James Stavridis.
Jak Stavridis zdůrazňuje v analýze pro agenturu Bloomberg, takzvaná zimní válka se v mnohém podobá současné ruské agresi na Ukrajině.
Ačkoliv sovětská armáda měla tehdy mnohem více zbraní i vojáků, Finové dokázali ruský postup v podstatě zastavit. Scénář byl podle admirála až „děsivě podobný“ situaci na Ukrajině, kde Putinovi vojáci čelí sveřepému odporu neohrožených Ukrajinců.
Sovětský svaz měl zhruba dvakrát víc vycvičených mužů než Finsko a ještě větší převahu v počtu tanků a bojových letadel.
Finové měli jen několik desítek kusů, zatímco Sověti disponovali přibližně 5000 tanků a 4000 letadel. Přesto Finové zabili v bojích pětkrát víc Sovětů než Sověti Finů.
Sověti nakonec finský odpor v podstatě zlomili, a to především díky mechanizovaným operacím a převaze ve vzduchu. Odhodlanost obránců a hrozba pokračujícího povstání ale významně přispěly k uzavření míru.
Přestože bylo cílem Sovětů dobytí celého Finska a nastolení loutkového režimu, Moskva se nakonec spokojila jen s asi deseti procenty finského území a příslibem státní neutrality.
„Odhodlaná vojenská síla, která bojuje na domácím území, může dosahovat úspěchů na bojišti – a to i když čelí obrovské přesile.“
analýza vojenského experta Jamese Stavridise pro agenturu Bloomberg
V čem se dnes můžeme z rusko-finské války poučit ve směru událostí na Ukrajině? Podle analýzy vojenského experta Stavridise musí být jasné především to, že odhodlaná vojenská síla, která bojuje na domácím území, může dosahovat úspěchů na bojišti – a to i když čelí obrovské přesile.
Finové mají dlouholetý a hluboce zakořeněný smysl pro nezávislost, podobně jako Ukrajinci. Admirál Stavridis také u obou těchto zemí upozorňuje na vysokou kvalitu jejich armád, což mohl osobně sledovat při misích v Afghánistánu i jinde.
Navíc když vojáci bojují za to, aby ochránili své děti, rodiče a manželky, a za nezávislost vlastní země, mají výraznou morální převahu nad branci a záložníky. Platilo to o Finech – a je to důležitý faktor také na Ukrajině.
Důležitá pomoc zvenčí
Druhým významným faktorem je pak důležitost pomoci zvenčí. Za zimní války proudili do Finska dobrovolníci z celého svobodného světa, zejména ze sousedního Švédska, a Finové dostávali z mnoha zemí bojovou výzbroj i diplomatickou pomoc.
I pro Ukrajince má zásadní význam zvýšená pomoc ze zahraničí. Spojené státy a jejich spojenci by ale podle Stavridise měli dál zesílit protiruské sankce a poslat Ukrajincům ještě více zbraní, než kolik už jim slíbil prezident Joe Biden.
„Ideálním výsledkem by byla totální porážka Vladimira Putina a ponižující stažení všech jeho sil.“
analýza vojenského experta Jamese Stavridise pro agenturu Bloomberg
Ukrajina by tak měla dostat víc střel Javelin a další protitankové komplety, stejně jako Stingery a podobné protiletecké zbraně. Chybět by neměly ani drony Switchblade, kulomety, munice a granátomety.
Kyjev zoufale potřebuje i systém protivzdušné obrany proti raketám dlouhého doletu, například sovětský systém S-300, který Kyjevu nabídlo Slovensko. Z pohledu amerického penzionovaného admirála by se měl také oživit návrh na předání stíhaček MiG-29 z Polska, který Washington začátkem března zamítl.
Finské rychlovlaky Allegro ukončí provoz. Poslední spoj mezi Helsinkami a Petrohradem pojede v neděli
Číst článek
Západní demokracie by se měly zamyslet i nad tím, jak válka na Ukrajině skončí. Ideálním výsledkem by byla totální porážka Vladimira Putina a ponižující stažení všech jeho sil. To se ale nezdá pravděpodobné, a to hlavně kvůli jadernému arzenálu, kterým Rusko může vydírat celý svět.
Zimní sovětsko-finská válka ukazuje, že možná bude nutný nějaký diplomatický kompromis. Ukrajina bude zřejmě muset zaručit svou neutralitu a slíbit, že se vzdá Krymu a Donbasu, které jsou už dnes v podstatě ruské.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by ale výměnou měl získat bezpečnostní záruky – možná od Spojených států nebo Spojeného království, a to na základě Budapešťského memoranda, které Ukrajina podepsala v roce 1994, kdy se po rozpadu Sovětského svazu vzdala jaderných zbraní, podotýká bývalý velitel sil NATO James Stavridis.
