Strach z „něčeho horšího“. Vřava na Kolumbijské univerzitě a co bude dál s podporou Palestinců

New York 7. května 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na Kolumbijské univerzitě máte zrovna zkouškové období. Jak to teď na škole vypadá?
Minulý týden v pondělí skončila řádná výuka a od té doby běží zkoušky, takže v tomto ohledu se neděje nic mimořádného. Nicméně uzavřený je celý hlavní kampus, takže veškeré doučování a přípravy na závěrečné zkoušky se odehrávají on-line, což je kvalitativně horší. I v reakci na to a na další věci, které se na univerzitě dějí, došlo k určitým rozvolněním pravidel pro zkoušky, některé zkoušky se staly dobrovolnými, takže závěr semestru probíhá v určitém speciálním režimu.

Ale akademický rok pokračuje bez jakéhokoli přerušení?
Ano. Zkoušky běží, občas si je můžete udělat v předstihu, takže mám řadu spolužáků, kteří už mají hotovo a jsou už i mimo New York.

Masivní policejní zásah na akademické půdě

Pojďme k tomu, co se odehrálo v posledních dnech a týdnech, co obletělo svět: minulý týden ve čtvrtek v noci do kampusu univerzity, na které studujete, na Manhattanu vtrhli policejní těžkooděnci, kteří rozháněli a zatýkali protestující studenty. Jak dramatická situace to byla?
Nepřišli poprvé. Byl to druhý policejní zásah v rozmezí necelých dvou týdnů, ale tento byl dramatičtější. Setkala jsem se s označením, že to tu vypadalo jako ve válečné zóně, a to bych určitě neřekla, ale byl to robustní zásah. Primární důvod, proč těžkooděnci přišli, byl vyklidit budovu, kterou protestující studenti obsadili. Strategie, kterou newyorská policie zvolila, byla, že uzavře nejenom kampus, ale i přilehlé bloky a ulice kolem, takže policisté vytvořili obrovský perimetr, za který se nešlo dostat, a to vyžadovalo veliké nasezení policistů. Byly jich tam stovky, jednak těch, kteří kontrolovali, aby nikdo neprošel dál, a pak také těch, kteří zasahovali uvnitř kampusu. Část z nich tvořily speciální protidemonstrační jednotky, policisté měli různé ochranné obleky. Myslím, že to hodně přispělo k tomu, že zásah působil disproporčně. Byl tam velký vizuální rozpor mezi stovkami policistů a desítkami studentů v šátcích, kteří pak byli zatčeni. Samotný zásah uvnitř někdo označuje za brutální, ale já bych takový výraz asi nepoužila, jakkoliv si studenti na místě stěžovali, že policie nadužívala sílu. Několik dní poté se objevila informace, že jeden policista omylem vystřelil, a to se teď vyšetřuje. Sama jsem to sledovala zpoza toho uzavřeného perimetru, takže ne na místě, ale z místa, kam se ještě z venčí dalo dostat. Přišly tam stovky studentů, lidí žijících kolem, kteří to částečně chtěli sledovat, částečně chtěli vyjádřit nesouhlas s rozhodnutím pozvat tam policii.

Říkala jste, že byste to nenazvala válečnou zónou, jak jste někde četla, ale když jsem se ptal na dramatičnost situace, tak dodám, že podle televize CNN policisté použili i ohlušující granáty. To přece ukazuje na poměrně velké napětí, které tam muselo panovat, ne?
Newyorská policie tam přijela s velikým množstvím techniky, takže opticky a asi tedy i zvukově to působilo poměrně dramaticky. Ale ve stejnou dobu probíhal zásah o 20 bloků nad Columbií na univerzitě City College of New York, kde policie postupovala podle mě brutálněji, pokud chceme použít toto slovo. New York není jediné místo, kde se v USA zatýká, a na řadě míst, jako je například Texas nebo Kalifornie, zásahy byly ještě brutálnější.

Jaký byl důvod zásahu, proč policie vnikla na kampus?
Byla oficiálně pozvaná prezidentkou Kolumbijské univerzity Minouche Shafikovou. Víceméně již dva týdny tam bylo vystaveno takové stanové městečko na podporu Palestiny. Podobná městečka pak vyrostla i na jiných univerzitách. Policie byla poprvé pozvaná, aby městečko vyklidila, což byl velmi kontroverzní krok, protože samotné městečko nijak nenarušovalo běžný chod univerzity, jakkoliv ho spousta lidí vnímá jako problematické. Ale chod univerzity nebyl narušený. Po necelých dvou týdnech část protestujících obsadila, zabarikádovala jednu budovu a prezidentka se rozhodla policii pozvat znovu. Poslala oficiální dopis, kde mluvila o tom, že došlo k eskalaci, že protestující překračují nějakou hranici, že protesty se stávají neúnosnými, protože lákají různé lidi zvenčí, včetně různých radikálních živlů a tak dále.

Včetně třeba i politiků. Zneužili protestů?
Tyto protesty jsou obrovsky zpolitizované. Částečně proto, že obecně univerzity a dění na kampusech je v Americe kontroverzní téma, teď ještě víc. Když policie přišla poprvé, vyklidila stanové městečko a zase odešla, načež stanové městečko vzniklo znovu a mnohem větší než předtím. V těch zhruba dvou týdnech mezi prvním a druhým zásahem přišlo na kampus obrovské množství politiků od republikánského předsedy Sněmovny reprezentantů, který zkritizoval, co se tam děje, až po řadu lokálních demokratických politiků nebo kongresmanů, kteří jsou rozdělení, takže část z nich přišla podpořit židovské studenty. Uspořádali slyšení a potkali se s židovskými studenty, pak uspořádali tiskovku, na které zkritizovali antisemitizmus na kampusu. Ve stejný den přišli politici Demokratické strany, kteří přišli do stanového městečka vyjádřit podporu propalestinským protestujícím. Byla tam plejáda politiků, kteří zopakovali nějakou svoji agendu, své postoje. Myslím si, že tato promenáda politiků v některých dnech úplně nepřispěla ke zklidnění situace.

Mluvila jste o problematické linii protestů. Předpokládám, že se to týká antisemitských projevů, o kterých mnoho lidí říká, že se tam objevily. Připomenu, že protestující rozvinuli banner s nápisem „intifáda“, což je pojmenování pro povstání v rámci izraelsko-palestinského konfliktu. Bílý dům to okamžitě označil za nenávistný projev. Máme dokázané, kdo se tam antisemitsky projevoval a jak?
Antisemitské projevy na aktuálních dvou největších protestech i v průběhu roku, protože protesty probíhají od začátku války v Gaze, bych rozdělila do dvou kategorií. Jedna věc je jednoznačný antisemitizmus, což jsou výroky, na kterých není co zkoumat. Takové výroky padly. Řada židovských studentů, se kterými jsem mluvila, něco takového zažila v uvozovkách v běžném provozu na kampusu. To je jednoznačný antisemitizmus, jsou to individuální případy, které nelze bagatelizovat. Je to velký problém, ale myslím, že mnohem spornější je to, co jste zmiňoval vy, a to je širší kategorie, u které nepanuje shoda na tom, jestli je antisemitská, nebo ne. Jsou to třeba výroky o globalizovaní intifády nebo o svobodné Palestině od řeky až k moři. Část studentů a profesorů je vnímá jako antisemitské nebo minimálně jako vysoce problematické, ale protestující to mnohdy vnímají primárně jako odkaz na právo sebeurčení Palestinců. Velký rozpor máte i mezi profesory, kdy řada z nich něco takového neoznačí za problematické. Jádro problému je, co přesně antisemitizmus je, co není, kdo jak jaké výroky myslí a jak s tím případně nakládat a tak dále.

Studenti, kteří protestovali na kampusu, rozvinuli právě tento banner na podporu Palestinců v Gaze. To byl účel akce?
Celé stanové městečko mělo spoustu podobných sloganů. Primární motiv, proč tam přišli od loňského podzimu, je válka v Gaze. Když se s protestujícími bavíte, tak první, co zmíní, je to, že kritizují způsob, jakým válka probíhá, kritizují brutalitu, obrovské množství civilních obětí, žen, dětí a tak dále. To je hlavní motiv, který táhne protesty od začátku. Nicméně postupem času se na to nabalují témata typu jak protesty probíhají, jak vypadají a s tím je řada protestujících nekomfortní, protože to vnímají jako odvrácení pozornosti od hlavního tématu.

Přišli studenti i s nějakými požadavky na vedení univerzity?
Ano, trochu se to měnilo v průběhu času. Na začátku byl hlavní požadavek příměří v Gaze. Ale jakkoliv elitní univerzity typu Columbia mají v USA velký vliv pro obecnou politickou debatu, tak samozřejmě není v možnostech vedení univerzit zařídit příměří v Gaze, takže časem se požadavky přesunuly. Byly pak víc směřované na to, co je v možnostech univerzit. Studenti nejenom na Kolumbijské univerzitě, ale napříč americkými kampusy, kde se protestuje podobně, požadují, aby se univerzity zbavily jakýchkoliv finančních investic a závazků, které mají vůči společnostem, které investují v Izraeli, mají byznys s izraelským státem. Týká se to války v Gaze, ale je to navázáno na dlouhodobější požadavek. Totiž požadavek odinvestování nevznikl po začátku tohoto konfliktu v Gaze, je dlouhodobý a je navázaný na kritiku toho, jakým způsobem Izrael přistupuje k palestinským teritoriím a tak dále.

Tradice studentských protestů

Ale mimochodem to není poprvé, co na Columbii studenti protestovali, aby škola utnula vazby a investice do některého ze států, jehož část obyvatel studenti podpořili – například jako v roce 1985 v případě apartheidu v Jihoafrické republice.
Columbia byla první z Ivy League, tedy nejprestižnějších univerzit, která v roce 1985 odinvestovala v Jihoafrické republice. Byly také protesty v 60. letech proti Vietnamu. Protestující teď explicitně modelují na odkazu dřívějších protestů. Jsou tam vizuální podobnosti, stanové městečko je velmi podobné a dělají to i s vědomím, že Columbia je dnes hrdá na protesty z 80. a 60. let. Jsou brány jako něco, co se dělo ve jménu dobré věci.

Proč zrovna Columbia? Proč se zrovna letos vyhrotily protesty právě tam? Wall Street Journal psal o tom, že protestující měli snad po měsíce trénovat levicoví aktivisté. Nevím, nakolik toto rezonovalo v americké společnosti...
Protesty se nevyhrotily jenom na Columbii a policejní zásahy jinde byly mnohem brutálnější. Na kampusech došlo i k tomu, že se otevřeně střetly palestinské a izraelské tábory, což se na Columbii nestalo. Ale máte pravdu v tom, že Columbie poutá nejvíc pozornosti. Myslím, že to je částečně proto, že Columbie jako místo má v sobě veliký symbolismus právě v otázce Izraele a Palestiny, má velkou tradici propalestinského aktivismu. Desetiletí tu učil možná vůbec nejvýznamnější palestinský akademik minulého století Edward Said a zároveň New York je město s největší židovskou komunitou nejenom v USA. V New Yorku žije zhruba milion Židů, což je nejvíc mimo stát Izrael, a celá newyorská intelektuální a kulturní scéna tak byla historicky silně formovaná židovskou menšinou. Ve městě sídlí redakce hlavních amerických médií, jako je například New York Times, které poslední týdny víceméně dělají živý přenos z toho, co se děje na Columbii. Je to mix důležitosti Columbie, důležitosti New Yorku a kulturního historického symbolismu.

Jak jste zmínila, protesty se odehrávají na desítkách škol po Spojených státech. Zapojují se do nich i pedagogové? 
Ano. Viděli jsme videa, kdy někteří pedagogové, ne na Columbii, byli zatčeni za to, že přišli do stanových městeček, nechtěli odejít a tak dále. Největší akce, kterou pedagogové udělali na Columbii, byla po prvním policejním zásahu, kdy policie přišla, vyklidila stanové městečko. Den poté univerzita nařídila veškerou výuku online, kampus byl uzavřen, potom se zase otevřel. Ale na den byl uzavřen a mohli do něj pouze profesoři a studenti, kteří na něm žili. Profesoři se sešli na hlavním kampusovém náměstí a přišli vyjádřit podporu studentům, a když ne studentům, tak minimálně principu, že veškeré dění na univerzitě by si její komunita měla být schopna vyřešit sama. Zvát policii, volit silové řešení je z pohledu mnoha profesorů špatně a bylo jich tam opravdu hodně.

Bavili jsme se o požadavcích, které protestující mají. Jak se k nim Columbia postavila? Vím, že jedna z dalších univerzit z prestižní Ivy League, kterou jste už zmiňovala, Brownova univerzita na Rhode Islandu začala ty takzvané divestments řešit. Bude se k tomu scházet vedení univerzity, budou řešit, zda nemají utnout nějaké vazby, investice, které jsou vázané třeba na zbrojení Izraele a podobně. Jak je to na Columbii?
Columbie tohle neudělala a asi bych byla překvapená, kdyby to udělala. V minulém týdnu až dvou probíhala vyjednávání mezi zástupci některých protestujících. Je problematické, že protesty nemají úplně centralizovanou hierarchii, je tam víc zapojených organizací. Ale někteří z nich vyjednávali s univerzitou, která jim něco nabídla, například že bude investovat v Gaze do nemocnic, dětské péče, nabídla další diskuse o tématu, ale nebyla ochotná jít tak daleko jako například Brown. Ale ani Brown vyloženě neslíbil, že odinvestují. Slíbil, že to projednají a následně o tom budou hlasovat. Nicméně Columbia pro to, pod jakým drobnohledem je, a také proto, že vůči vedení univerzity jsou tak silná obvinění, že neřeší dostatečně silně antisemitizmus, tak v okamžiku, kdy by se rozhodla odinvestovat, nahraje ještě víc kritikům. Tato univerzita aktuálně nemá moc dobrých řešení.

Univerzity, politika a státní složky

Jak silný hlas v tom, jak se k tomu univerzita postaví, může mít americký prezident Joe Biden, který říká, že Američané mají právo na protest, ne na vytváření chaosu?
Joe Biden se označuje za celoživotního sionistu, zároveň má před volbami a rozdělenou stranu, takže se snaží nějakým způsobem mluvit k oběma stranám, což vede k tomu, že ani jedna není úplně spokojená. Myslím, že Biden nebude mít přímý dopad na to, jak se univerzity rozhodnou. Ony cítí spíš tlak ze strany Kongresu, který je částečně financuje.

Ale univerzity ve Spojených státech jsou bohaté zejména kvůli donorům, soukromým dárcům, jsou velmi bohaté. Musíme říct, že mají svoje investiční fondy, z nichž potom investují i do států, jako je Izrael.
Univerzity mají minimální příjmy ze školného, které platí studenti. Columbia má příjmy z donorů, z investic, z toho, že provozuje nemocnici. Jsou to dnes obrovské korporace. 

To jsou miliardy dolarů.
Ano, nižší desítky miliard.

Ve Spojených státech teď zatýkací akce pokračují. Vím, že se bavíme o událostech na Columbii, které se staly minulý týden, ale teď naposledy se zatýkalo na University of Virginia, na Uměleckém institutu v Chicagu a tak dále. Velké střety byly na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Kolik lidí už dohromady skončilo na policii, pokud jsou takové statistiky k dispozici?
Myslím, že to je přes 2000 studentů napříč celou zemí a něco přes 40 kampusů, kde se zatýkalo.

Co bude dál, co s těmi studenty bude? Hrozí jim třeba podmínečné vyloučení?
Ano. Třeba na Columbii studenti, kteří byli zatčeni policií, dostali podmínečné vyloučení. Columbia, myslím, informovala o tom, že ti, kteří byli zadrženi v obsazené budově, budou vyloučeni. Nicméně nepanuje úplná transparentnost na tom, co přesně se se studenty děje a kteří z nich jsou podmínečně vyloučeni. Vím o studentech, kteří je dostali omylem a ve stanovém městečku nebyli. Ale v okamžiku, kdy jste vyloučen, tak jste vyloučen. V okamžiku, kdy dostanete podmínečné vyloučení, už nemáte přístup na kampus, nemáte přístup na ubytování, pokud žijete na kampusu, ke stravování. Nemůžete se účastnit přednášek, a pokud podmínečné vyloučení nebude zrušeno do konce semestru, tak nemáte šanci, jak semestr ukončit, a fakticky jste zaplatil nějakých 30 tisíc dolarů za nic.

Na Columbii se prý podepisuje taky petice za bojkot všech univerzitních akcí. Co je na tom pravdy a máte pocit, že se schyluje k nějakému dalšímu velkému protestu a třeba znovu k obsazení částí univerzity?
Myslím, že to teď není možné, protože hlavní kampus je uzavřený všem, kdo tam bezprostředně nebydlí, a profesorům. Hlavní téma je, co se stane na promoci, která má proběhnout v půlce května. Nicméně pořád není jisté, jestli skutečně proběhne, protože panují obavy i mezi některými studenty, se kterými jsem mluvila, nejenom o to, že by tam byly protesty, že by došlo k narušení, ale i o obecnou bezpečnost. Columbia je už dnes takový magnet, takže jsou tu obavy, že by mohlo dojít k něčemu horšímu než jen k protestům. Toho se někteří studenti bojí.

Columbia už oznámila zrušení velké, hlavní promoce, ponechala jen menší ceremonie. Dění na nich budeme sledovat.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: YT C-SPAN, CNN, YTB CBS New York, YTB Reuters, ČT, YTB PBS, YTB TalkTV, YTB NBC, YTB PeriscopeFilm,