Problematické obcházení sankcí se zdaleka netýká pouze oblasti energetiky, primárně jde o zboží dvojího užití | Foto: EyePress News | Zdroj: Reuters
Obcházení sankcí. Střední Asie jako ‚mezistanice‘ před reexportem do Ruska?
Nepřímé obchodování s Ruskem a obcházení sankcí tvoří klíčový problém pro druhý rok války na Ukrajině. Na ruské firmy a prominenty režimu uvalily země EU už dvanáct balíků sankcí. Některé firmy přesto našly kličku a v lukrativním byznysu s Ruskem pokračují. Sankce obchází skrze třetí země, nejčastěji ty ze Střední Asie. Z Česka se třeba vyvezlo o 84 500 procent víc sklářského tmelu do Kazachstánu.
Strmý propad obchodu s Ruskem a už druhý rok trvající válka. Faktory, které vyšponovaly export do třetích zemí. Z hlediska obchodní výměny Evropské unie z toho profitují především státy Střední Asie, které jsou bývalými sovětskými republikami.
Privileged to join Vice President of the Commission @MargSchinas to visit all five Central Asian countries in advance of the Investors Forum for EU-Central Asia Transport Infrastructure. Very dynamic start of 2024 for #EU-#CentralAsia relations. #GlobalGaleway pic.twitter.com/CB64FnKO09
— Peteris Ustubs (@PeterisUstubs) January 14, 2024
Dokládají to čísla o celosvětovém objemu vývozu: za loňský leden až listopad nejvíce vyrostl Kyrgyzstán, a to o 151 procent. Vývoz se dále zvětšil i v případě Uzbekistánu, o rovných 73 procent, v případě Kazachstánu o téměř 28 procent a u Tádžikistánu o 11,5 procenta. Jediný vývoz Turkmenistánu poklesl o 24 procent.
V případě vyjmenovaných středoasijských zemí, kde se objem vývozu výrazně zvětšil, panují obavy, že se nejedná o cílové země, nýbrž jen o jakési „mezistanice“. Jedním z vysvětlení raketového nárůstu je totiž možný reexport zboží do Ruska.
Pro obcházení sankcí může být podle Marka Chromého z Transparency International dvojí motivace: „Zaprvé může jít o ekonomický zisk společnosti. Zadruhé pak majitel nebo majitelé mohou obcházet sankce z morálních pohnutek, tedy že jejich obcházení pomůže sankcionované entitě, ke které mají nějaký pozitivní vztah, anebo naopak ublíží entitě, ke které má majitel společnosti negativní vztah a ta je v konfliktu se sankcionovanou entitou, tedy podle hesla ‚nepřítel mého nepřítele je můj přítel‘.“
Toto podezření tak jen klade větší nároky na země Západu, aby důkladněji kontrolovaly pochybný vývoz.
— max seddon (@maxseddon) May 10, 2023
Slabá místa systému
Zatímco v prvním roce války se snažily členské státy EU identifikovat, na jaké zboží a firmy cílit sankce, ve druhém roce se zaměřují na to, aby nedocházelo k jejich obcházení. Na kontrole této praxe se v Česku podílí více orgánů. Spolupracují na tom ministerstva financí, průmyslu a obchodu, zahraničí, dále také Finanční analytický úřad a celní správa.
Zboží dvojího užití lze využít jak pro civilní, tak pro vojenské účely a potřebuje vývozní povolení od ministerstva průmyslu a obchodu.
„Čím déle sankce trvají, tím sofistikovanější obcházení sankcí je a tím náročnější je proti němu bojovat,“ poukazuje Michaela Lagronová z resortu financí. Upozorňuje na to, že pachatelé mají více času najít slabá místa systému a vymyslet důmyslnější kličky, jak zákazy obejít.
Ministerstvo průmyslu a obchodu má v gesci hlavně kontrolu vývozu tzv. zboží dvojího užití, vojenského materiálu, zbraní a střeliva nevojenského charakteru. Musí ale kontrolovat všechny typy zboží, nejen to, na které dopadají ruské sankce.
„Cílem ministerstva a dalších spolupracujících subjektů státní správy je i nadále předcházet a zamezit snaze Ruska, aby požadované zboží dostávalo na své území,“ přibližuje pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál primární motivaci ministerstva vedoucí tiskového oddělení Marek Vošahlík. Připouští ale zároveň, že se tomu zcela zabránit nedá.
Tmel a obráběcí stroje
Resort průmyslu opakovaně upozorňuje české exportéry i zahraniční partnery na nutnost dodržování sankcí, zejména vůči Rusku a Bělorusku. Nabádá proto k „ostražitosti“ při obchodování se středoasijskými státy.
trestní prošetření
Taková řízení se už v Česku dějí. Jak upozornil Deník N, policie prověřuje českou firmu Labara, která své dceřiné společnosti v Rusku přes Turecko poslala obráběcí stroje vyrobené Kovosvitem, jež mohou sloužit i pro výrobu zbraní, a podléhají proto protiruským sankcím.
Dále stroje od firmy TOS Varnsdorf se podle téhož webu dostaly do Ruska přes Kyrgyzstán. Tamní firma se sice písemně zavázala, že stroje budou sloužit zákazníkovi v Kyrgyzstánu a do Ruska se nedostanou, přesto se tak stalo.
V případě, že dojde k odhalení, že dochází k cílenému reexportu zboží do Ruska, stává se taková praktika předmětem trestního prošetřování. Resort průmyslu webu iROZHLAS.cz a Radiožurnálu upřesnil, že pokud dojde k porušení sankcí, které má v gesci, může udělit pokutu ve výši až 50 milionů korun.
V průběhu uplynulého roku EU zavedla sankce na vývoz zboží využitelného pro zbrojní výrobu, dotýká se to tedy třeba i výrobců obráběcích strojů. A právě tento typ zboží v tabulkách zahraničního obchodu vyčnívá.
Jak dále uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu, v případě Kazachstánu jde o nárůst vývozu o více než 59 tisíc procent. Za rok 2023 se vyvezlo obráběcích strojů za více než 23 milionů korun, oproti hodnotě celkového vývozu 39 tisíc za rok 2022.
Nárůst vývozu o 59 tisíc procent ale přesto není v případě Kazachstánu nejvyšší. Ještě větší skok zaznamenal sklenářský tmel, jehož export vyletěl o 84 500 procent. V řeči cen to znamená 1 692 000 korun za období leden až listopad 2023 oproti dvěma tisícům korun za stejné období o rok předtím.
top 5
Při porovnání exportu zboží přes hranice za období leden až listopad 2023, které webu iROZHLAS.cz poskytlo ministerstvo průmyslu, došlo oproti totožnému období za předchozí rok k nejvyššímu nárůstu u následujících položek:
Kazachstán
- Tmel, obráběcí stroje, živné půdy, stroje dojící mlékařské, enzymy.
Kyrgyzstán
- Vysílací přístroje pro rozhlasové nebo televizní vysílání, mazací přípravky, skoby z mědi, mýdlo, řetězy a jejich části ze železa a oceli.
- Z nulového objemu za rok 2022 pak nově v roce 2023 přibyly obráběcí stroje, elektronické přístroje a signalizační zařízení.
Tádžikistán
- Disky a čipové karty, minerální oleje, příslušenství pro trubky z mědi, strojní zařízení a elektrické vytápění, sanitární výrobky ze železa a oceli.
Turkmenistán
- Polovodičové součástky, lité výrobky ze železa a oceli, stroje a mechanická zařízení, šrouby a vruty, nábytek.
Uzbekistán
- Hygienické výrobky, polovodičové součástky, estery anorganických kyselin nekovů, dlaždice, desky, kameny, cihly, vyměnitelné nástroje pro nářadí pro obráběcí stroje.
- Z nulového objemu za rok 2022 pak nově v roce 2023 přibyly motorová letadla (vrtulníky, letouny, balistické a kosmické nosné rakety), obráběcí stroje.
Takový výběr zboží nemusí být náhodný. „Rusko je dlouhodobě zcela závislé na dovozu sofistikovaných strojů ze zahraničí, typicky obráběcí a CNC stroje, včetně náhradních dílů. Je proto logické, že se bude snažit obcházet mezinárodní sankce všemi možnými způsoby, protože tyto stroje mají široké využití, mimo jiné při výrobě vojenského materiálu,“ poznamenal k tomu Chromý z Transparency International.
Objevují se také zprávy o nedostatku elektronických součástek. Rusko je nahrazuje právě nákupem výrobků, které takové součástky obsahují. „Jsou pak použity ve vojenském vybavení na Ukrajině, přičemž máme řadu důkazu o použití například čipů z kalkulaček v ruských dronech,“ uvedl příklad analytik.
Celou mozaiku případů ještě komplikuje zapojení středoasijských zemí do mezinárodních celků. „V případě Kazachstánu a Kyrgyzstánu možnosti monitorování případných reexportů komplikuje mimo jiné i jejich členství v Euroasijské ekonomické unii, které umožňuje snazší pohyb zboží přes hranice s Ruskem,“ upozornil Marek Vošahlík, mluvčí ministerstva průmyslu. Česko už některé podezřelé případy prošetřuje (viz předchozí boxík).
Exports from Czech Republic to Kyrgyzstan are up 1200% since Russia invaded Ukraine. That puts Czech ahead of Germany (1100%) and behind Poland (2200%). This isn't complicated. EU exports to Kyrgyzstan began booming in Mar '22. This stuff is going to Russia and must be stopped... pic.twitter.com/3s8OsMMJhk
— Robin Brooks (@robin_j_brooks) January 12, 2024
Navazování kont(r)aktů
Avšak ne veškerá obchodní výměna se zeměmi Střední Asie spadá do kategorie šedé zóny. „Ekonomický růst zemí Střední Asie je, obecně vzato, jedním z nejsilnějších na světě, je tedy logické, že tyto země budou chtít zvyšovat svůj objem mezinárodního obchodu,“ připustil Chromý z Transparency International.
Poptávka v regionu roste především u zboží, které je na místě nedostatkové a zároveň pro ekonomický růst klíčové, takovým příkladem mohou být právě obráběcí stroje. „Je-li ale zvýšený vývoz do těchto zemí způsoben pouze jejich ekonomickým růstem, to je téměř vyloučeno,“ dodal Chromý.
V posledních letech Česko projevilo zájem o větší provázání s tímto regionem, argumentem je vytvoření protiváhy pro čínskou dominanci.
Politickou záštitu této iniciativě poskytla jarní návštěva premiéra Petra Fialy (ODS). Během dvou týdnů navštívil celkem šest zemí – Filipíny, Indonésii, Singapur, Vietnam a také právě Kazachstán s Uzbekistánem. Na cestě ho doprovodila delegace z řad Hospodářské komory, Exportní garanční a pojišťovací společnosti nebo České exportní banky.
„V Kazachstánu je v současné době v několika tendrech zapojena společnost Škoda Transportation, na vlaky, trolejbusy, tramvaje. Vedle Škody Transportation je tady aktivní i druhá Škoda, tedy Škoda Auto, která plánuje vyrábět s místním partnerem automobily pro celou oblast Střední Asie. Obě strany mají zájem na zřízení přímé linky Praha – Astana, a to nejen kvůli obchodním a ekonomickým vztahům, ale i třeba kvůli výměně studentů,“ uvedl premiér.
Do totožných zemí Střední Asie zamířil pak na podzim také ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). S podnikatelskou misí Svazu průmyslu a dopravy letěl na začátku října loňského roku do Kazachstánu a Uzbekistánu. Jako hlavní motiv cesty uvedli technologie a vstupy pro oblast zemědělství, potravinářství a průmysl.
Návštěvu, která probíhala ve chvíli, kdy teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael, tehdy předčasně ukončil. Poskytl vládní letadlo k možné evakuaci Čechů z Tel Avivu.
Diplomatická linka
Aby zboží končilo v deklarovaných třetích zemích, provádí kontrolu další orgán: ministerstvo zahraničí. To disponuje pravomocí exportní kontroly vývozu zboží dvojího užitku a vojenského materiálu.
Česká diplomacie k tomu využívá dle slov mluvčího nástroje předexportní i poexportní kontroly. Například tedy přistupují k inspekcím na místě, které provádí pracovníci zastupitelských úřadů.
„Je třeba připomenout, že vývozy zboží nespadající do výše uvedených kategorií kontrolovaného zboží do třetích zemí (a to včetně zboží, jehož vývoz do Ruska by podléhal sankcím) žádnému povolení nepodléhají a Ministerstvo zahraničních věcí tedy o jejich struktuře nemá a ani nemůže mít přehled.“
Daniel Drake (mluvčí ministerstva zahraničí)
Z pohledu mezinárodního práva ale není možné zasahovat do pravomocí suverénního státu, země EU tedy nemají žádné páky na přístup třetích zemí a nemůže docházet k vymáhání nebo automatickému přejímání sankčních opatření.
„Právě zde přichází role evropské, ale i české diplomacie, kdy našim partnerům vysvětlujeme smysl a význam dodržování protiruských sankcí. Jedná se bezpochyby o dlouhodobou činnost, nicméně již nyní můžeme říci, že přináší své výsledky,“ poukazuje Daniel Drake z ministerstva zahraničí.
Každá koruna, která neodejde do Ruska, pomůže. Zmrazení majetku je sebeobrana, říká Lipavský
Číst článek
Evropský rámec
Členské státy i čelní představitelé Evropské unie si jsou vědomi problematiky obcházení sankcí. „Pokud vidíme, že výrobek z Evropské unie mířící do třetích zemí se nakonec objeví v Rusku, můžeme členským státům navrhnout, aby přijaly sankce omezující export těchto výrobků z EU,“ hrozila už před přijetím 11. sankčního balíčku šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Sankce podrobně řeší zmocněnec EU pro jejich vymáhání David O'Sullivan. „Respektujeme suverenitu a autonomii našich partnerů,“ uvedl k tomu pro EuroNews.
„Klademe pouze důraz na to, co je podle mého názoru společným zájmem, totiž aby jejich území nebylo využíváno jako platforma pro obcházení,“ apeloval unijní zmocněnec.
Přísnější opatření, jako jsou zákazy vývozu nebo právě sankce, by se zvažovala pouze v případě, že by po upozornění nebyly podniknuty žádné kroky.
„Členské státy skutečně velmi intenzivně pracují na tom, aby mluvily s evropskými společnostmi, zkoumaly obchodní toky a zjišťovaly, zda existují firmy, které stále posílají výrobky, jež by se mohly dostat do Ruska,“ vysvětlil O'Sullivan.
Podle něj musí země EU motivovat společnosti, aby věnovaly „náležitou péči“ vyšetřování obchodních toků a odhalování podezřelých vzorců.
Podezření budí obdobně jako v českém případě třeba nárůst obchodu zemí EU s Uzbekistánem o 126 procent. O'Sullivan proto při návštěvě Taškentu uvedl, že neupírá Uzbekistánu právo zaujmout neutrální postoj k válce na Ukrajině, zároveň ale oficiálně žádá, aby nedovolil obcházet sankce proti Rusku přes uzbecké území.
Podobné činnosti plánuje EU dále monitorovat a snahou unijního sankčního zmocněnce je obcházení sankcí zamezit. Zdůraznil, že dynamika obchodní výměny je pod drobnohledem, protože EU cílí na uzavření mezer v sankční politice.
Sankce EU
Členské státy na ruskou agresi reagovaly okamžitě, první balíček protiruských sankcí přijaly hned 23. února 2022. Od jedenáctého balíčku, který byl přijat na konci června loňského roku, se EU zaměřuje na problematiku obcházení sankcí.
Součástí dvanáctého sankčního balíčku, platného od prosince 2023, jsou konkrétní opatření, která se zaměřují na odvětví ruské ekonomiky s vysokou hodnotu.
- Ztěžují obcházení sankcí, s tímto úmyslem také posilují dvoustranné a mnohostranné spolupráce se třetími zeměmi s cílem zabránit obcházení sankcí.
- Zavádí též přísnější vývozní omezení, která se týkají zboží a technologií dvojího užití.
Související témata: sankce, sankční seznam, Evropská unie, zboží, obchod, reexport, Rusko, Ruský vpád na Ukrajinu, střední Asie, Kazachstán, Kyrgyzstán, Uzbekistán, ministerstvo zahraničních věcí, ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo financí, Celní správa České republiky
