Summit NATO: Ruský prezident vynechal sporné otázky
Ruský prezident Vladimir Putin uzavřel ve smířlivém tónu vrcholný summit NATO v Bukurešti. O chystaném americkém radaru v Česku nebo o dalších protiraketových zařízeních USA se před státníky členských zemí Severoatlantické aliance nezmínil. Putin až posléze při veřejném vystoupení ocenil, že NATO bere vážně ruské obavy ze stavby amerických protiraketových základen ve střední Evropě.
Jednoznačně odmítl, že by se kvůli plánované protiraketové obraně USA na starém kontinentu rozjížděla nějaká nová studená válka. Plány na budoucí rozšiřování Severoatlantické aliance směrem k hranicím Ruska ale podle Putina mohou být přímou hrozbou pro jeho zemi. Narážel tak nejspíš na Gruzii a Ukrajinu, kterým aliance slíbila budoucí členství.
Putinův celkem nekonfrontační přístup v Bukurešti potvrdil český prezident Václav Klaus: "Trošku paradox, asi nečekaný. Projev prezidenta Putina byl dlouhý řádově asi 20 minut. Českou veřejnost by možná zaujalo, že prezident Putin nezmínil slovo ´radar´ a ´protiraketové systémy´. Což jenom znamená, že by bylo dobře, abychom všechny tyto věci posunuli do nějakého racionálního diskurzu, a nikoli vytvářeli kolem všeho možného bubliny. V rámci této diskuse ze všech stran dominovala slova jako ´partnerství´, ´pokus o vzájemné porozumění´, ´zabývat se hrozbami 21. stolení, nikoli 20.´, atd."
O štítu oproti balistickým střelám, který chtějí Američané postavit v Evropě, bude prý ruský prezident Vladimir Putin mluvit podrobně s americkým prezidentem Georgem Bushem na nadcházejícím setkání v černomořském letovisku Soči. Pro Bushe i Putina je to jedno z posledních setkání na mezinárodním fóru, a podle českého prezidenta Václava Klause to bylo z Rady NATO-Rusko cítit: "Dnešní setkání bylo velmi charakteristické a symbolické - to, jak si oba důrazně, zřetelně, záměrně a opakovaně říkali křestními jmény, což jsou formulace, které v průběhu tří dnů summitu v podstatě nezazněly."
Plánovaná americká protiraketová obrana v Evropě by se měla stát součástí společné strategie Severoatlantické aliance. Hlavní vyjednavač amerického ministerstva zahraničí John Rood vyjádřil potěšení nad tím, že na summitu v Bukurešti NATO formálně uznalo hrozbu ze zemí, jako je Írán nebo Severní Korea, a podpořilo dohodu USA s Českou republikou a také jednání s Polskem.
Smlouva o umístění amerického radaru v Česku by se podle ministerstva zahraničí mohla podepsat asi za měsíc. Vládní koalice ale nemá jasnou podporu radaru od všech svých poslanců.
I varianta pouze českého radaru bez polského raketového sila by byla pro evropskou obranu přínosem. Českému rozhlasu to řekl bývalý ministr obrany a současný náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování Jiří Šedivý. Závěr summitu Severoatlantické aliance v Bukurešti je tak z hlediska protiraketové obrany pro samotnou alianci zcela novou situací.
Jiří Šedivý se domnívá: "Je to velký průlom, protože ještě před rokem to nevypadalo na možnost, že by se aliance zabývala tou variantou propojení amerického a vlastního protiraketového systému. Znamená to pro nás další práci, především na propracování různých alternativ propojení toho amerického systému protiraketové obrany a systému NATO včetně variant integrace systému velení a řízení."
Chcete se podívat na už fungující protiraketové základny? Základnu na Aljašce najdete ZDE. Na radarovou základnu na Marshallových ostrovech zas můžete zavítat TADY.
