Běloruský výsadkář popisuje, jaké je to bojovat na ukrajinské frontě pod neustálým dohledem dronů

„Cesta k osvobození Běloruska vede přes osvobození Ukrajiny,“ má jasno Kirill, který se stejně jako stovky dalších Bělorusů postavil na stranu Kyjeva, ačkoliv je jeho země oficiálním spojencem Moskvy. Společně s malým týmem vyráží v noci do „šedé zóny“ mezi ruskými a ukrajinskými pozicemi na donbaské frontě a hledá cíle pro dělostřelce. Nad hlavami jim přitom neustále přelétají drony. Jaké to je, popsal pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kirill a jeho tým

Kirill a jeho tým | Foto: Kirillův archiv

„Jedna zbraň, druhá, nějaké miny, noční vidění, maskování, voda, helma… Když si to všechno vezmu na sebe, vážím o padesát kilo víc,“ ukazuje Bělorus Kirill na fotografiích vybavení, které nosí na ukrajinské frontě. Původním povoláním horský průvodce dlouhodobě žije v Česku, teď ale pendluje mezi Prahou a Ukrajinou.

„Fungujeme víceméně autonomně, takže všechno musíme mít s sebou, třeba dvě lékárničky a nosítka, kdyby se něco stalo.“

Bělorusko jako vazal, Moldavsko a další postsovětské země se oddalují. Rusko v nich ztrácí vliv

Číst článek

Kirill už několik měsíců patří k „1. útočné samostatné rotě Bělorusko“, která je součástí ukrajinské 79. výsadkové brigády a bojuje v okolí městečka Marjinka na Donbase.

Rotu řídí Valeryj Sachaščyk, ministr obrany běloruské exilové vlády, a skládá se čistě z běloruských dobrovolníků, kteří sice dostávají plat od ukrajinské armády, ale na rozdíl od Ukrajinců mohou kdykoliv odejít.

Kirill a jeho tým pracují v noci, kdy se snaží narušit logistiku ruských nepřátel. Vybrané cíle buď sami likvidují, nebo jejich souřadnice předávají ukrajinským dělostřelcům. Práci jim ale komplikuje množství dronů, které létají nad hlavami vojáků obou válčících stran.

„Za dne není pohyb kvůli dronům téměř možný. Odstřelovači ve dne většinou nepracují. Příprava dobrého odstřelovače trvá roky, má na sobě vybavení za tisíce euro, a kdyby se někde schoval za dne, tak ho bez problémů najde chlapík s levným čínským dronem a zničí ho,“ popisuje Kirill a pokračuje:

„Na úseku naší brigády Rusové každý den odpalují stovky FPV dronů (drony, které v reálném čase přenášejí díky kameře vše, co „vidí“, ke svému operátorovi – pozn. red.), je to strašně nebezpečná zbraň. Dron je náš největší nepřítel. Může se stát, že si myslíme, že je nad námi náš dron, ale přitom je Rusů,“ dodává.

Na stanoviště v takzvané „šedé zóně“ mezi ruskými a ukrajinskými pozicemi se proto se svým týmem přemisťuje za soumraku.

Fotografie z Kirillova termovizního zaměřovače. „Zničené ruské BVP-2 (bojové vozidlo pěchoty) a liška. Takhle vypadá, co vidím přes noc,“ popisuje Kirill. | Foto: Kirillův archiv

„To je doba, kdy člověk ještě dobře vidí, ale optika už ne. Pak padne tma a zvednou se noční drony, naše i jejich. Ty mají termovize, které vidí každý teplotní rozdíl mezi objekty. Strašně těžko se před nimi dá schovat. Když dorazíme na místo, zamaskujeme se. Používáme plachty nebo masky, jde o to vytvořit bariéru mezi námi a termovizí,“ vysvětluje Kirill.

Pokud je Rusové z nějakého důvodu přece jen odhalí, začnou po nich pálit minomety. V takovém případě je podle Kirilla důležité mít rychlé nohy a neztratit hlavu.

„Je potřeba pochopit, jak minomet funguje, jak se navádí. Musíte být rychlým a obtížným cílem. Když člověk ‚nezamrzne‘, má velkou šanci na přežití,“ říká s tím, že strach z toho, co se mu mohlo stát, přichází až později, když nad situací zpětně přemýšlí. 

Nelidské, ale efektivní

Ukrajince podle něj teď čeká mimořádně těžký rok. Jednak kvůli tomu, že se příliš spoléhali na loňskou protiofenzivu, která nepřinesla výrazný posun, jednak proto, že už je jasné, že konflikt bude trvat dlouho.

„Moderní válka se točí kolem předávání a zpracování informací. Snažíme se budovat systém podle standardů NATO, které fungují. Na bojišti je vidět velký rozdíl mezi člověkem, který je zapojený do informační sítě, a tím, který není. Vyhrává ten, kdo umí ten systém řídit dobře,“ říká Kirill s tím, že Ukrajincům to jde, jenže jim chybí munice – především ta dělostřelecká.

Vůně krému nebo chvíle klidu, vzpomínají Bělorusky, co je drželo nad vodou v Lukašenkově vězení

Číst článek

Rusům nahrává taky něco, co Kirill označuje za „civilizační rozdíl“: „Pro ně neexistuje pojem ‚příliš velké ztráty‘. Útočí na nějakou pozici, položí tam dvě roty, to jsou desítky kusů techniky a i stovky lidí. A i přesto tam pošlou další. Když pak čteme přepisy jejich komunikace, vidíme, že mezi běžnými vojáky jsou normální lidi, ale jak funguje jejich velení, to nechápu… Cena lidského života pro ruskou vojenskou mašinerii skoro neexistuje.“

„Lidskost v tom není, z pohledu efektivity jim to ale funguje. Kdyby plánovali své útoky s tím, že je potřeba evakuovat mrtvé, tak by neútočili vůbec. Jejich mrtvoly zůstávají prostě ležet. Ukrajinci je zahrabou, aby nesmrděly, ale tím to končí,“ popisuje.

Běloruských dobrovolníků jako Kirill prošly Ukrajinou stovky, podle odhadů Rádia Svoboda jich loni v létě bylo skoro pět set. Jsou sice součástí různých jednotek napříč ukrajinskou armádou, podle Kirilla ale sdílí společný cíl:

„Všichni mluvíme o tom, že cesta k osvobození Běloruska vede přes osvobození Ukrajiny. Ale jak se válka táhne, vidíme, že to bude ještě dlouhá cesta. Já osobně tu vidím možnost, jak vybudovat základy budoucí profesionální armády.“

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme