Rusko protrhává přehrady, ale kazetová munice je za čárou? Moskva se musí smát, komentuje geograf Baar

V litevském Vilniusu začala jedna z nejočekávanějších událostí tohoto léta – summit Severoatlantické aliance ve stínu války na Ukrajině. Ta bude hlavním tématem setkání členů NATO. Do Vilniusu zamířil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Členství ale bohužel není na pořadu dne,“ odhaduje politický geograf Vladimír Baar z Ostravské univerzity.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pohled na zničenou Kachovskou přehradu. Záběr z videa, které přebralo vícero zpravodajských agentur

Pohled na zničenou Kachovskou přehradu. Záběr z videa, které přebralo vícero zpravodajských agentur | Foto: AFP | Zdroj: Profimedia

„Zůstane jen u nějakých příslibů, které budou konkrétní v tom, že ‚ano, budete členy, ale až válka skončí‘. A rozhodnutí o tom, kdy válka skončí, to je vlastně věštění z křišťálové koule,“ myslí si Baar.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu. Moderuje Pavlína Nečásková

Válka může být prý ukončena jen porážkou Ruska. „A k té se nikdo nehlásí. Jediný, kdo to může udělat, jsou Spojené státy, které jsou lídrem NATO, ale v tom mají zase důležité slovo všechny další státy, které do žádného konfliktu jít nechtějí,“ přemítá.

Pomoc Ukrajině by podle něj měla být daleko širší a nesvazována různými omezeními typu, že se něco nesmí použít na ruském území atd. „Tomu se musí Rusové smát, když to slyší,“ říká.

„Mají totiž opět jistotu, že žádný útok na jejich území nebude. Oni můžou páchat cokoliv, můžou protrhávat přehrady, používat kazetovou munici. A když ji chtějí Američané dodat Ukrajině, tak z Evropy zní ‚no, to je špatné, to je překročení nějaké linie‘. Ale Rusové stále překračují linie. A my máme bojovat podle nějakých pravidel?“ ptá se politický geograf.

Kazetová munice by mohla Ukrajině pomoct vyčistit zaminovaná území na frontové linii, myslí si expert

Číst článek

Baar zdůrazňuje, že ve válce se musí přijmout protivníkova strategie a ničit ho stejnou zbraní. „Jinak to prostě k úspěchu nepovede,“ říká s tím, že podobný postoj by mohli ve Vilniusu zastávat Poláci, Litva a případně další baltské země.

„My, kteří máme zkušenost s tím, jací Rusové jsou, dobře víme, že je třeba se tomu bránit. Zatímco na Západě ty zkušenosti prostě nemají, takže se na ty věci dívají jinak,“ dodává Vladimír Baar.

Za co Turecko vyjednalo příslib, že už nebude blokovat přistoupení Švédska? Poslechněte si celý rozhovor v audiozáznamu.

Pavlína Nečásková, knem Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme