„V roce 2020 získala BIS první informace týkající se podezření, že na ministerstvu zemědělství tehdy řízeném ministrem Miroslavem Tomanem (ČSSD) může docházet ke korupčním aktivitám.“
Je chybou vlády, že dodnes neustanovila orgán nezávislé kontroly tajných služeb? Hostem Interview Plus byl komentátor serveru Aktuálně.cz Martin Fendrych.
Šéfa Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku bývalý prezident Miloš Zeman stále odmítal jmenovat generálem. Dočkal se až v pondělí, kdy ho povýšil nový prezident Petr Pavel.
Nenechte si ujít rozhovor s ředitelem Bezpečnostní informační služby Michalem Koudelkou, kterého Petr Pavel povýšil v pondělí na brigádního generála. Poslouchejte speciál Radiožurnálu po 15. hodině.
Úřad pro zahraniční styky a informace má 32 volných pozic. Bezpečnostní a informační služba aktuálně na svých stránkách vyvěsila 37 inzerátů. Kontrarozvědky nabízí také možnost stáží.
Dokumenty působící jako interní informace ležely několik měsíců na webu resortu bez vysvětlujícího kontextu. Začaly se pak objevovat v řetězových e-mailech či v příspěvcích na sociálních sítích.
Když chce BIS někoho odposlouchávat, musí mít svolení soudu, v případě Hradu dokonce vrchního soudu, ale podle Kmenty část z odposlechů prováděných zpravodajskou službou svolení nemělo.
Podle serveru Seznam Zprávy, který o spisy požádal hradní kancelář na základě informačního zákona, není možné detaily Zemanova dopisu zjistit, protože jsou v režimu „tajné“.
Hrad spojil Pavlovy výroky s jeho setkáním se šéfem BIS Michalem Koudelkou, které se uskutečnilo v pondělí. Zeman kontrarozvědku i Koudelku dlouhodobě kritizuje.
„Na dnešní schůzce s ředitelem BIS Michalem Koudelkou jsme probrali nastavení vztahů a spolupráci do příštích měsíců. Bezpečností rizika, kterým naše země čelí, vnímáme podobně,“ napsal Pavel.
Podle verdiktu úmyslně nepodali v roce 2016 v Česku daňové přiznání a nezaplatili daň z příjmů právnických osob, a to konkrétně „nastrčených“ společností Varvadi Limited a Certonia Trading Limited.
Stát chystá zákon, kterým může vyřadit ze soutěže rizikové dodavatele z nedemokratických zemí. Připravovanou legislativu ale kritizují například provozovatelé komunikačních sítí.
Ruský agent s vazbami na české novináře a politiky je využíval k nastolování proruské politické agendy, koordinaci vystoupení politiků a medializaci témat, která jsou v souladu se zájmy Ruska.
Ministerstvo financí neposlalo úřadům dostatek peněz na vyšší platy zaměstnanců, které se měly zvýšit od září, píše ekonomický deník E15. Více se dočtete ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Z rozsudku mezinárodních arbitrů plyne, že čeští rozhodci, kteří v roce 2014 o nároku za zmařený obchod s krevní plazmou rozhodovali, „nebyli nezávislí a nestranní, ani neměli morální kredit“.
Civilní rozvědka dostane svůj vlastní zákon, potvrdil serveru iROZHLAS.cz ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle jejího bývalého ředitele Petra Zemana by navíc bylo namístě službu podřídit vládě.
Jak vysvětluje pro server iROZHLAS.cz právník Jiří Mulák z Univerzity Karlovy, kvůli ústavnímu nálezu z roku 2008, jsou zpravodajské informace pro účely soudního řízení nepoužitelné.
Petr Mejnek, čerstvý šéf civilní rozvědky (ÚZSI), se stýkal s Michalem Redlem obviněným v kauze Dozimetr. Server iROZHLAS.cz přináší odpovědi na otázky týkající se Mlejnkova působení v čele rozvědky.
Jakmile se pikantního jmenování chopila média, opozice začala mít hody. Andrej Babiš mluví o hlasování o nedůvěře vládě a nepřijatelnosti setrvání Mlejnka, ale také Rakušana ve funkcích.
Podnět Národnímu archivu podal Národní bezpečnostní úřad, který na Hradě na konci února kontroloval nakládání s utajovanými informacemi. Hrad opakovaně odmítl, že by porušil zákon.
„Tehdy byl hubený tmavovlasý hošík. Koukal jsem na něj a říkal jsem si: ‚Kruci, tak tohle je hlavní pachatel v kauze Technology Leasing‘,“ vzpomíná exdetektiv Karel Tichý na setkání s Michalem Redlem.
V seznamu adeptů na nejvyšší ocenění figuruje také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zeman už začátkem března oznámil, že se tomuto návrhu rozhodl vyhovět.
Vít Bárta měl dle tvrzení obžaloby požádat někdejšího zpravodajce BIS Jana Petržílka o nahrávky, které naznačovaly vliv podnikatele Romana Janouška na kroky hlavního města.
Povýšen byl například šéf Vojenského zpravodajství Jan Beroun nebo hasičů Vladimír Vlček a další příslušníci armády, policie, hasičů, Vězeňské služby a tajných služeb.