Zatímco zrušení superhrubé mzdy pomohlo spíše bohatým, změny, o kterých má po prázdninách rozhodnout sněmovna, zvyšují ve vládou navržené podobě daně rovnoměrně napříč společností, říkají ekonomové.
Inflace v eurozóně v červenci klesla na 5,3 procenta, v Česku se drží těsně pod deseti procenty. Podle ekonoma Havránka se Česká národní banka nechová v boji proti deflaci a inflaci symetricky.
„Státní penzijní fond bude mít stejné podmínky jako ostatní. Nic to nezmění,“ říká v pořadu Peníze a vliv šéfka Asociaci pro kapitálový trh Jana Brodani.
Fiala v pořadu uvítal pokles inflace pod deset procent, označil to za psychologickou hranici. Není podle něj žádný předpoklad, že by se inflace vrátila na dvouciferná čísla.
„Inflace je na úrovni, při které stále musíme mít jestřábí politiku, musíme zůstat jestřáby a zabezpečit hlavně to, aby inflace nezůstala rezistentní, aby dále klesala,“ řekl Michl senátorům.
„Naše vlastní pravidla by nás stejně podle prognóz Národní rozpočtové rady dohnala. Na dluhovou brzdu bychom narazili někdy kolem roku 2028,“ říká Dominik Stroukal, člen Národní ekonomické rady vlády.
„České domácnosti už omezily svou spotřebu, a to natolik, že ji dál omezovat nebudou. Když se díváme na spotřebu domácností, je reálně asi deset procent pod úrovní z roku 2019,“ říká ekonom
Není třeba popírat, že se trend s inflací vyvíjí dobře, a vlastně ani zpochybňovat zásluhy vlády. Přesto nelze přejít otázku, proč u nás drahota dosáhla tak vysoko a proč se nás tak drží.
Inflace v Česku dosáhla nejnižší hodnoty od prosince 2021. Přesto v porovnání s jinými státy je její míra stále vysoká. Vývoj inflace v Česku pro Český rozhlas popsal ekonom David Marek.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v červnu zpomalil na 9,7 procenta z květnových 11,1 procenta. Nižší byla inflace naposledy v prosinci 2021.
Inflace je dnes často skloňovaný termín. Co ale přesně vyjadřuje, jak ji máme hodnotit a proč ekonomice tak škodí? To vysvětlují ekonomové Michal Skořepa a Naďa Bělovská.
Ze srovnání s jinými státy Evropské unie Česko vychází jako jedna z nejhorších zemí ve zvládání inflace. Podle Švejnara to přitom není jen specifickou strukturou energetiky.
Projevit by se podle Výborného mělo i navrhované snížení DPH u potravin z 15 na 12 procent, pokud bude schválený vládní balíček opatření. Dále chce Výborný využít tlaku na výrobce.
„Většina věcí zdraží, ale stát zároveň přijde o zhruba čtyři miliardy korun ročně a pravděpodobně to povede k dalšímu zvýšení inflace. Je to nelogické a vláda by si to měla rozmyslet,“ říká Maláčová.
Školáci, kteří dávají květiny na konci roku svým učitelům, si za ně letos kvůli inflaci nebo zdražujícím nájmům připlatí. A hlouběji do kapsy sáhnou tento rok i nevěsty.
Lidé s vysokými příjmy se teď víc než inflace bojí rozpadu demokracie, vlivu dezinformací a posílení extremistických nálad ve společnosti. To považuje na největší hrozbu 54 procent vysokopříjmových.
„V oblasti ochrany životního prostředí – nebo chcete-li Green Dealu – přichází největší možnosti proměny české ekonomiky v takovou, která bude vyšší přidanou hodnotu vytvářet,“ míní Jan Juchelka.
Mezi chudší polovinou rodin s dětmi narostl z 10 na 17 procent počet extrémně ohrožených domácností, tedy těch, které mají výdaje vyšší než příjmy a úspory maximálně na dva měsíce.
V průmyslu růst cen zpomaluje vytrvale od loňského října a nyní je meziroční zdražení nejnižší od března 2021. Ve stavebnictví začalo zpomalování růstu cen teprve letos v lednu.
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Inflace v eurozóně byla v květnu 6,1 procenta.
Mysleli jste si, že za růst cen může válka na Ukrajině? Asi neznáte Beyoncé, napsal server britské BBC. Aby měla jedna hvězda takový dopad, „je velmi vzácné“, řekl analytik Michael Grahn.
Ve srovnání s rokem 2021 jsou tuzemské ceny v průměru o 30 procent vyšší. Zároveň se od začátku roku dvouletá míra zdražení nemění. Energie stojí tuzemské domácnosti 80 procent navíc.
Tempo růstu spotřebitelských cen zvolnilo třetí měsíc v řadě, ještě v únoru inflace činila 15,4 procenta. Meziměsíčně v květnu ceny zboží a služeb klesly, šlo o první pokles od konce roku 2020.